Období výrazných úspor ve spotřebě energií skončilo

Při celkové stagnaci spotřeby většina klíčových odběratelů elektřiny i zemního plynu v Česku loni spotřebu mírně navýšila. Projevil se dopad klesajících cen energií a lepší kondice domácností i celé ekonomiky.

V roce 2024 se celková produkce v odvětví energetiky zahrnující výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu v Česku snížila o 1,5 %. Jednalo se o třetí pokles v nepřetržité řadě (v úhrnu o 14,5 %). I loni měla na celkový výsledek zásadní vliv nižší tuzemská výroba elektřiny. Ta se v čistém vyjádření (tj. bez technologické vlastní spotřeby elektřiny a ztrát vzniklých při výrobě) dle údajů Energetického regulačního úřadu loni meziročně snížila o 3,9 % a dosáhla 69,0 TWh, což bylo nejméně od roku 2001. Nejvíce se projevilo loňské omezení produkce parních elektráren (−9,8 %) související s postupným ukončováním těžby uhlí. K mírnějšímu útlumu došlo vlivem odstávek i u jaderných elektráren (−2,4 %), které přesto vyrobily ze všech typů zařízení nejvíce (28 TWh). Zrychlil naopak rozvoj fotovoltaických elektráren, které navýšily výrobu o čtvrtinu (na 3,6 TWh), což bylo umožněno dalším svižným růstem celkového instalovaného výkonu. Deštivější loňský rok se odrazil ve vyšší produkci vodních elektráren (+13 %, na 2,6 TWh). Rostla tak role obnovitelných zdrojů energie, které se loni na celkově na souhrnné výrobě elektřiny podílely již z jedné šestiny. V evropském srovnání jde však stále o značně podprůměrnou hodnotu. Výkon odvětví energetiky byl ovlivněn i pokračujícím poklesem hrubé výroby tepla – ten činil loni 6 %, podobně jako v předchozích dvou letech. Stejně jako u elektřiny se i zde snižuje role uhlí a stoupá význam některých obnovitelných zdrojů – zejména biomasy. Ta se loni na výrobě tepla podílela již 19 %, podobný význam měl i zemní plyn. Váha uhlí však byla stále dominantní (41 %).

Tuzemská výroba hlavních druhů energií postupně reaguje na trendy ve spotřebě. Případný dočasný nesoulad je plasticky zobrazen v posunech v zahraničním obchodu. Např. nižší loňská výroba elektřiny doprovázená faktickou stagnací její tuzemské spotřeby vyústila v pokles kladné bilance přeshraničních fyzických toků této komodity z 9,2 TWh v roce 2023 na 6,7 TWh v následujícím roce, což je nejméně v současném miléniu. Česko i tak zůstalo významným evropským exportérem elektřiny.

Spotřebu elektřiny táhli velkoodběratelé

Celková čistá spotřeba elektřiny činila loni v Česku 58,3 TWh, což bylo nejméně za posledních 15 let. Tempo meziročního poklesu se ovšem zmírnilo na 0,6 %, neboť ke snížení přispěl v zásadě jen menší segment lokální spotřeby (tj. subjektů přímo napojených na danou výrobnu) u několika větších podniků, jež během roku přerušily provoz. Naopak velkoodběratelé spotřebovali o 1,4 % více, z toho nejvýznamnější podniky a organizace (na hladině velmi vysokého napětí) dokonce o 5,7 %. Mírně zvýšily loni svou spotřebu rovněž domácnosti (+1,0 %).

Proti roku 2019, kdy se celková spotřeba nacházela blízko dlouhodobého maxima, byla loni nižší o 6,9 %, a to hlavně vlivem poklesu u velkoodběratelů (–7,6 %). Zvýšení spotřeby ve srovnání s rokem 2019 zaznamenaly jen domácnosti (+2,5 %), což souvisí s růstem jejich počtu i s větším rozšířením práce z domova. Oproti roku 2021, na jehož konci začaly spotřebitelské ceny energií v tuzemsku prudce stoupat, byla ovšem loňská spotřeba elektřiny v domácnostech skoro o desetinu nižší.

Spotřebitelské ceny celkem za vybrané druhy energií v Česku (úroveň roku 2015 = 100)

Poznámka: Propad cen elektřiny ve 4. čtvrtletí 2022 souvisel s dočasně zavedenými vládními úspornými opatření pro domácnosti (úsporný tarif a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie).

Zdroj: ČSÚ

Ceny plynu snižovaly motivaci k úsporám

Spotřeba zemního plynu v tuzemsku loni po propadu v předchozích dvou letech (v úhrnu o 28 %) stagnovala a ustálila se blízko třicetiletého minima. Mírný pokles spotřeby v domácnostech (–1,7 %) byl kompenzován lehkým posílením poptávky ve velkých a středních firmách. Výši spotřeby loni ovlivnilo i velmi teplé počasí, zejména od února do května. Celoroční spotřeba přepočtená na dlouhodobý teplotní normál vzrostla o 1,8 %, v samotném 4. čtvrtletí o 7,1 %, a růst dále pokračoval i po celé 1. pololetí 2025. Změna trendu spotřeby naznačuje, že efekt dřívějších úsporných opatření v domácnostech i firmách se již vyčerpává. Motivace k úsporám patrně klesá i vlivem stabilizace a následného zlevňování cen energií, jež se projevilo zejména u zemního plynu. Spotřebitelé platili letos v 2. čtvrtletí za plyn meziročně o 8 % méně. I tak se však jednalo o dvojnásobek dlouhodobého minima z konce roku 2021. Do vyšší spotřeby se promítá i loňské obnovení růstu reálných příjmů domácností, jakož i mírné oživení celkového výkonu ekonomiky doprovázené stabilizací poptávky v některých energeticky náročných průmyslových oborech. Uvedené vlivy působily také na spotřebu elektřiny, nicméně její mírný meziroční růst ve 4. čtvrtletí 2024 (+3,3 %) i v 1. čtvrtletí 2025 (+2,7 %) ovlivnila patrně méně teplotně nadprůměrná topná sezona.

Spotřeba elektřiny, zemního plynu vy Česku (úroveň roku 2010 = 100) a průměrná teplota ovzduší mimo letní období (°C, pravá osa)

*Průměr za období leden až květen a září až prosinec příslušného roku.

Zdroj: ČSÚ

Pokles spotřeby tepla v průmyslu pokračoval

Spotřeba tepla se stejně jako u plynu vyznačuje výraznou sezonností a citlivostí na počasí. Na rozdíl od plynu zde však výrazně dominují domácnosti. Ty v Česku dlouhodobě zodpovídají skoro za polovinu celkové spotřeby tepla. Zbývající část se z převážné většiny rovnoměrně dělí mezi průmysl a služby. Koncoví zákazníci v Česku v roce 2024 celkově odebrali meziročně o 4 % tepla méně, za poslední tři roky činil v součtu propad 22 %. Loni oproti předchozím letům klesala pouze firemní poptávka, a to hlavně vlivem průmyslu, což souviselo s hospodářskými problémy některých významných podniků v Moravskoslezském kraji. Spotřeba tepla v domácnostech byla celkově srovnatelná s rokem 2023 a v některých krajích (např. v Praze, Jihočeském, Plzeňském či Karlovarském) se mírně zvýšila.

Spotřeba energií dle vybraných kategorií zákazníků v Česku (změna v %)

Zdroj: ČSÚ

Rozdíly ve spotřebě souvisejí se způsobem bydlení

Relativní výše spotřeby hlavních druhů energií v domácnostech se mezi tuzemskými regiony přirozeně odlišuje, zejména vlivem různého způsobu bydlení (velikost bytu, zastoupení rodinných či bytových domů i druhého bydlení). Projevuje se také rozsah využití příslušných druhů energií (k vytápění, ohřevu vody, vaření aj.) a rovněž příjmová úroveň domácností, která se promítá do vybavení bytu i možnosti a motivace financovat opatření cílená k energetickým úsporám. Ve spotřebě elektřiny vztažené na obyvatele dosahuje mezi kraji dlouhodobě nejnižší úrovně Praha. V roce 2024 zde činila 1 159 KWh, tedy o pětinu méně než celorepublikový průměr. O více než desetinu pod úrovní Česka se nacházela spotřeba také ve většině moravských krajů. Naproti tomu ve Středočeském kraji převyšovala průměr o více než třetinu a zvýšená byla i v dalších regionech se silným rekreačním potenciálem (např. Liberecko). Střední Čechy vévodily loni mezi kraji i ve spotřebě plynu vztažené na jedno odběrné místo (898 m3, o 31 % nad celorepublikovou úrovní). Relativně vyšší spotřebu plynu nacházíme rovněž na jihu a na východě Moravy, což souvisí s blízkostí zásobníků, resp. vysokou mírou plynofikace obcí. Plyn je zde tedy v domácnostech široce využíván. Naopak v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, tedy v regionech vyznačujících se vysokým stupněm urbanizace, resp. vyšším zastoupením bydlení ve velkých bytových domech, byla relativní spotřeba plynu zhruba o čtvrtinu pod úrovní Česka. Vytápění bytů je zde realizováno převážně z dálkových zdrojů, což se zřetelně projevuje relativně vysokou spotřebou tepla. Spotřeba tepla vztažená na obyvatele převyšovala v těchto krajích republikový průměr o 50 až 100 %.

Spotřeba elektřiny, plynu a tepla v domácnostech podle krajů v roce 2024  (úroveň ČR = 100)

Zdroj: ČSÚ