Kde klesla plodnost nejvíce?

Výrazný pokles počtu živě narozených i úhrnné plodnosti v letech 2022 až 2024 se týkal všech krajů České republiky. V jednotlivých krajích se však jeho intenzita lišila.

V článku v minulém vydání jsme se věnovali poklesu porodnosti a plodnosti za Českou republiku celkově. Nyní se podrobněji podíváme na situaci na úrovni krajů.

Porodnost, resp. počet narozených, se mezi lety 2021 a 2024 nejvíce snížila v Karlovarském kraji, kde počet narozených klesl z 2,6 tisíce na 1,8 tisíce, tj. o 31 % (v úhrnu za ČR šlo o pokles ve výši 25 %). V uvedeném období docházelo k meziročnímu úbytku narozených v tomto kraji nepřetržitě, konkrétně v letech 2022 a 2023 o 10 %, v roce 2024 o 15 %. Druhý největší propad zaznamenal Moravskoslezský kraj, kde počet narozených mezi lety 2021 a 2024 klesl o 28 % z 12,0 na 8,6 tisíce. Meziroční úbytek zde byl ve všech třech letech poměrně vyrovnaný: o 10 %, 11 % a 11 %. Třetí příčku obsadil Středočeský kraj s poklesem o 27 % z 15,1 tisíce narozených v roce 2021 na 11,0 tisíce v roce 2024. Meziroční změny byly opět velmi podobné: –11 %, –9 % a –10 %.

Na druhém konci žebříčku se nachází hlavní město Praha s úbytkem 20 % z 15,2 tisíce narozených v roce 2021 na 12,1 tisíce v roce 2024. Nejvýrazněji se zde porodnost snížila v roce 2022 (o 11 %) a v následujících dvou letech se rozdíl postupně zmírňoval na −7 % v roce 2023 a −4 % v roce 2024. Obdobně to vypadalo i v Ústeckém kraji, který za uvedené období zaznamenal celkově druhý nejmenší pokles, konkrétně o 22 % ze 7,9 na 6,1 tisíce, s meziročními změnami –8 %, –13 % a –3 %.

Živě narození a úhrnná plodnost v krajích

Zdroj: ČSÚ

Nejméně klesla plodnost na Moravě

Mírně odlišný pohled na kraje České republiky poskytuje vývoj hodnocený podle úhrnné plodnosti. I v tomto případě platí, že po roce 2021 došlo k celkovému i každoročnímu snížení ve všech krajích, a že největší pokles, skoro o jednu třetinu (32 %), nastal mezi lety 2021 a 2024 v Karlovarském kraji. Průměrný počet dětí připadající na jednu ženu zde spadl z 1,69 až na 1,15. Relativně druhý největší byl však propad úhrnné plodnosti u žen s bydlištěm ve Středočeském kraji. Jejich plodnost se snížila z 1,90 narozených dětí jedné ženě při udržení plodnosti z roku 2021 na 1,36 dítěte v roce 2024, tj. o 29 %. Třetí nejhlubší pokles se týkal žen s bydlištěm v Praze, kterým se ve stejném období plodnost snížila o 26 %, z 1,71 na 1,26. Stejně intenzivní změna, ale z 1,79 na 1,32 dítěte na jednu ženu, nastala v Plzeňském kraji. V Moravskoslezském kraji, který se z hlediska poklesu počtu narozených dětí nacházel na druhém místě, byla úhrnná plodnost v roce 2024 nižší oproti roku 2021 o 25 %, což znamenalo „až“ šesté největší snížení (na pátém místě byl Liberecký kraj). Obecně lze konstatovat, že nedávný pokles plodnosti byl o něco mírnější v moravských krajích a krajích na pomezí Moravy a Čech než v krajích českých. Relativně nejmenší (o 20 %) zaznamenal

Olomoucký kraj. Z českých krajů vykázaly podprůměrné snížení úhrnné plodnosti pouze kraje Ústecký, Jihočeský a těsně i Královéhradecký. Relativní pokles v Ústeckém kraji o 21 % mezi roky 2021 a 2024 byl ze všech krajů dokonce druhý nejmenší. Třetí nejmenší snížení (o 22 %) bylo zaznamenáno u žen z Pardubického kraje.

Nestejný vývoj vedl k mírné změně územního rozdělení republiky podle výše plodnosti. Zároveň se kraje tímto ukazatelem v roce 2024 od sebe lišily více než v roce 2021 – rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou úhrnné plodnosti se zvýšil z 0,26 v roce 2021 na 0,34 v roce 2024, narostl i variační koeficient (z 3,7 na 6,3 %). Základní rozložení s nižší úrovní plodnosti v západních a severozápadních Čechách společně s Moravskoslezskem a vyšší plodností v širokém pásu na pomezí Čech a Moravy zůstalo zachováno, nezměnilo se ani postavení Karlovarského kraje a Prahy na jedné straně pomyslného žebříčku (nejnižší plodnost) a Kraje Vysočina na straně druhé (nejvyšší plodnost). Některé kraje však svou pozici během posledních tří let podstatně změnily. Nejvíce se v žebříčku krajů podle úhrnné plodnosti propadl Středočeský kraj, který měl v roce 2021 plodnost druhou nejvyšší (na přední pozici se vrátil po třech letech, kdy se pohyboval mezi 3. až 7. místem), o tři roky později ale šestou nejnižší (resp. devátou nejvyšší). Plodnost žen ze Středočeského kraje se v roce 2024 poprvé od roku 1999 dostala (byť velmi mírně) dokonce pod průměr Česka. O tři místa (z 9. na 12.) si mezi lety 2021 a 2024 pohoršil kraj Plzeňský. Opačným směrem se nejvíce posunul Olomoucký kraj, který se z postavení ve středu (8. místo) vyšvihl na druhou pozici. Polepšil si také Ústecký kraj (z 10. na 6.) a kraj Pardubický (z 5. na 3.). Pořadí ostatních krajů se změnilo maximálně o jednu příčku.

Stejně jako v případě porodnosti neměl ani pokles plodnosti mezi roky 2021 a 2024 v různých krajích jednotný časový průběh. Zatímco například v Karlovarském a Moravskoslezském byla intenzita snižování v jednotlivých letech 2022 až 2024 obdobná, v dalších krajích byl nejintenzivnější pokles zaznamenán hned v roce 2022 (zejména v Praze, Zlínském a Středočeském kraji) a v jiných až v roce 2023 (nejvýrazněji v Olomouckém a Ústeckém kraji). V Ústeckém a Jihočeském kraji a také v Praze byl pak pokles v roce 2024 (o 1 %, resp. 3 %) již výrazně podprůměrný.

Úhrnná plodnost v krajích

Zdroj: ČSÚ

Nejvyšší podíl žen s jedním dítětem má Praha

Z hlediska úhrnné plodnosti podle pořadí narozeného dítěte stál za propadem plodnosti v Karlovarském a Středočeském kraji výrazně nadprůměrný pokles plodnosti jak u prvorozených, tak i u dětí vyššího pořadí (pokles plodnosti prvního i vyššího pořadí platil však pro všechny kraje). Úhrnná plodnost prvního pořadí byla v Karlovarském kraji ze všech krajů nejnižší v letech 2021 i 2024, v případě Středočeského kraje však byla v roce 2021 druhá nejvyšší, v roce 2024 ale až desátá. Její pokles byl ze všech krajů největší (o 30 %). V případě úhrnné plodnosti prvního pořadí se však kraje od sebe příliš neliší (rozpětí mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou je maximálně 0,15, variační koeficient je menší než 5 %). Nejvyšší úhrnná plodnost prvního pořadí, a to poměrně výrazně (o 7 % nad úrovní pro celou ČR), byla v obou letech v Praze, kde její pokles odpovídal průměru. Praha je ale právě typická relativně vysokou plodností prvního pořadí, zatímco plodnost vyšších pořadí zde patří mezi nejnižší. Zejména v případě třetích (popř. ještě dalších) dětí mají ženy v Praze plodnost o třetinu až dvě pětiny nižší, než je průměrná hodnota pro celé Česko. V Praze tak nejvíce ze všech krajů mají ženy nejčastěji pouze jedno dítě. Naopak plodnost druhého pořadí je aktuálně nejvyšší v Kraji Vysočina a v krajích Zlínském a Olomouckém, protože její pokles téměř o jednu pětinu (společně s plodností třetího a vyššího pořadí) zde byl ze všech krajů nejnižší. V případě plodnosti dětí narozených ve vyšším pořadí se kraje od sebe více liší. Variační koeficient v případě úhrnné plodnosti druhého pořadí se poslední tři roky pohyboval mezi 7 a 11 %, v případě plodnosti třetího a vyššího pořadí mezi 13 a 17 %. V době poklesu se tyto rozdíly o něco prohloubily, zatímco v případě plodnosti prvního pořadí se vnitřní variabilita za poslední tři roky prakticky nezměnila.

Další informace o narozených naleznete na webu ČSÚ zde.