1,3 milionu lidí s postižením v Česku

V Česku žije 15 % lidí, které dlouhodobý zdravotní problém omezuje v každodenních činnostech. Nejčastěji se jejich postižení projevuje v pohybové oblasti a onemocněním vnitřních orgánů.

V roce 2024 žilo v Česku v domácnostech mezi lidmi staršími 15 let 1 313 tisíc osob, které byly kvůli zdravotním problémům dlouhodobě omezeny ve vykonávání běžných činností. Představovaly tak 15 % z obyvatel nad 15 let žijících v domácnostech. Oproti minulé vlně šetření z roku 2018, kdy bylo lidí se zdravotním postižením 1 152 tisíc, a tvořili tak 13 % z celkové populace daného věku, je patrný nárůst jejich absolutního počtu i procentuálního zastoupení.

Přínos Výběrového šetření osob se zdravotním postižením, které je zdrojem všech zde prezentovaných údajů, spočíval v širokém vymezení osob se zdravotním postižením. Kromě lidí, u nichž vedl jejich zhoršený zdravotní stav k přiznání invalidity, příspěvku na péči nebo průkazu osoby se zdravotním postižením, byly do sledované skupiny lidí se zdravotním postižením zahrnuty také osoby, které uvedly, že mají dlouhodobé zdravotní omezení, ale žádnou podobnou dávku či důchod přiznané nemají. Poměr těchto dvou skupin lidí s postižením dle lékařského, či pouze vlastního zhodnocení, byl zhruba vyrovnaný.

Lidé se zdravotním postižením podle posouzení (%, 2024)

Zdroj: ČSÚ

Mezi osobami s postižením převažují ženy

S rostoucím věkem u lidí obvykle přibývá zdravotních problémů a nemocí a roste i podíl osob se zdravotním postižením. Zatímco u mladších lidí ve věku do 40 let bylo zastoupení osob se zdravotním postižením 3,5 %, mezi seniory nad 80 let se potýkalo se zdravotním postižením téměř 60 %. K největšímu nárůstu počtu lidí s dlouhodobým omezením v běžných činnostech kvůli zdravotním problémům došlo ve věkové skupině 70 až 79 let, kde jejich počet mezi lety 2018 a 2024 narostl o 75 tisíc, tedy více než o čtvrtinu. To souvisí s prodlužováním naděje dožití a stárnutím populace, kdy se celkový počet obyvatel v této věkové skupině zvýšil o 134 tisíc. V podílu osob se zdravotním postižením v jednotlivých věkových skupinách mezi lety 2018 a 2024 k nijak zásadnímu zvýšení nedošlo, rozdíly jsou v řádu jednotek procentních bodů.

Mezi osobami se zdravotním postižením v celkovém počtu převažovaly ženy, kterých bylo 56 %. Důvodem je, že více než polovinu osob se zdravotním postižením tvořili senioři ve věku nad 65 let, mezi nimiž obecně v populaci převládají ženy, které se v průměru dožívají vyššího věku. Mladí lidé mezi 15 až 34 lety představovali jen 5 % celkového počtu lidí se zdravotním postižením. Podíl osob v mladším středním věku mezi 35 až 49 lety činil 12 %, ve starším středním věku 50 až 64 let 26 %, u mladších seniorů ve věkové skupině 65 až 79 let byl s 37 % nejvyšší a v kategorii seniorů nad 80 let vycházel na 20 %.

Podíly lidí se zdravotním postižením ve věkových skupinách (%, 2024)

Zdroj: ČSÚ

Nejčastější bývá omezení pohybu

Zdravotní postižení se může projevovat v jedné nebo více oblastech zároveň. Například diabetik má vážné vnitřní onemocnění, ale může mít vlivem neuropatie končetin problémy v pohybové oblasti nebo kvůli retinopatii potíže se zrakem. U seniorů pak často dochází ke kumulaci více různých onemocnění s projevy v oblasti pohybu, zraku a sluchu, v případě demence i v mentální nebo duševní oblasti. Ve více oblastech zároveň se postižení projevovalo u 609 tisíc lidí se zdravotním postižením.

Nejčastěji se zdravotní postižení projevovalo v oblasti pohybové či tělesné, což se v roce 2024 týkalo bezmála milionu lidí. Druhé místo zaujímalo omezení způsobené onemocněním vnitřních orgánů, které mělo téměř 600 tisíc osob. S postižením v oblasti zraku se potýkalo 213 tisíc osob a v oblasti sluchu 167 tisíc. Omezením způsobeným duševními poruchami trpělo 145 tisíc osob a omezením mentálních schopností 115 tisíc osob. Nejméně časté bylo omezení v oblasti řeči či hlasu.

Lidé se zdravotním postižením podle oblasti projevu postižení (tis., 2024)

Zdroj: ČSÚ

Příčinou zdravotního postižení byla téměř v 80 % onemocnění vzniklá v průběhu života. V 7 % za postižením stála příčina vrozená a z 6 % způsobil zdravotní postižení úraz. Ve zbývajících 8 % šlo o nějakou kombinaci těchto příčin. Struktura příčin postižení se lišila podle toho, v jaké oblasti se zdravotní postižení projevovalo, nicméně ve všech oblastech byly nemoci vzniklé v průběhu života nejčastější příčinou. Vrozená příčina se nejobvykleji objevovala u postižení v mentální (42 %) a řečové (36 %) oblasti. Naproti tomu úraz byl dle očekávání nejvíce zastoupenou příčinou (13 %) u postižení v pohybové a tělesné oblasti.

Každý osmý člověk s postižením postrádá pomůcky

V některých oblastech mohou lidem se zdravotním postižením usnadňovat běžné fungování vhodné kompenzační pomůcky. Téměř polovina (48 %) lidí se zdravotním postižením uvedla, že kompenzační pomůcky využívá, jsou pro ně dostačující a jiné nepotřebuje. Žádné pomůcky nemělo, a ani je nepotřebovalo 40 % osob s postižením. Nicméně 10 % lidí ze zdravotním postižením přiznalo, že pro ně stávající pomůcky nejsou dostatečné a potřebovali by další. Poslední 2 % osob s postižením žádné pomůcky nemají, přestože by je chtěly a potřebovaly. Uvedená struktura se lišila u jednotlivých oblastí postižení v závislosti na tom, zda je možné dané potíže nějakou pomůckou částečně vyrovnat. V případě postižení zraku, sluchu nebo v pohybové oblasti účinné pomůcky existují, a jejich používání je tak častější. Naproti tomu lidé s duševními nebo vnitřními onemocněními se potýkají s odlišnými problémy a využívání pomůcek u nich není příliš obvyklé.

V absolutních počtech postrádalo dostatečné kompenzační pomůcky 153 tisíc osob. Nejčastěji udávaným důvodem, proč lidé se zdravotním postižením vhodné kompenzační pomůcky neměli, přestože by je potřebovali, byla finanční náročnost, kterou uvedlo 57 % ze všech lidí, jimž pomůcky scházely. Druhým nejčastějším důvodem byl nedostatek informací, kdy lidé nevěděli, jaké pomůcky jsou k dispozici a jak by si je mohli obstarat. Ve srovnání s rokem 2018 se počet lidí postrádajících vhodné kompenzační pomůcky snížil o 30 %. Tehdy se s tímto problémem potýkalo 220 tisíc osob s postižením.

Pomoc zajišťují nejčastěji příbuzní

Pomoc druhé osoby využívalo 827 tisíc lidí se zdravotním postižením a v 94 % případů tuto pomoc zajišťovali příbuzní, ať už sami, nebo střídavě s nějakou další pomáhající osobou. Pro 98 tisíc lidí s postižením, tedy 8 % z nich, nebyla poskytovaná pomoc dostačující nebo žádnou pomáhající osobu neměli, i když by pomoc potřebovali. Také v takových případech byla nejčastějším důvodem chybějící pomoci finanční náročnost.

Dále zaznívalo, že tito lidé neměli nikoho, kdo by jim chtěl nebo mohl pomoci, bylo jim nepříjemné požádat o pomoc nebo zmiňovali nedostupnost služeb či obavu z narušení soukromí. Počet osob se zdravotním postižením, kterým scházela dostatečná pomoc, se od roku 2018 snížil ze 117 tisíc na 98 tisíc, tedy o 16 %.

Lidé se zdravotním postižením podle potíží s vykonáváním běžných činností (%, 2024)

Zdroj: ČSÚ

Bez pomoci druhé osoby měly potíže zajistit běžné domácí práce tři čtvrtiny lidí se zdravotním postižením, více než polovina měla potíže s nakupováním a stejně tak s dopravou. Zajistit si dopravu nebylo bez pomoci jiné osoby schopno 14 % lidí s postižením. Kromě domácích prací, dopravy a nakupování byly zjišťovány také potíže se samostatným pohybem po bytě, se samostatným pohybem po okolí domova, s orientací a pohybem ve veřejných budovách, s přípravou jídla, koupáním či sprchováním, v komunikaci, zacházení s penězi nebo ve správném užívání léků. Alespoň jednu z těchto jedenácti vybraných činností bez pomoci vůbec nezvládalo nebo zvládalo jen s velkými potížemi 40 % lidí se zdravotním postižením. Tento podíl byl vyšší u mladých lidí s postižením do 34 let a potom u nejstarších nad 80 let. Nejčastěji měly velké potíže či vůbec nezvládaly některé ze jmenovaných činností osoby s postižením v oblasti řeči, s mentálním postižením a lidé, u kterých se postižení projevovalo ve více oblastech zároveň.

Chybí hlavně finance

Výběrové šetření osob se zdravotním postižením se zaměřilo i na to, co těmto lidem vzhledem k jejich postižení chybí. Nejčastěji, ve 23 % případů, uváděli finance, což se projevilo i na hlavních důvodech, proč jim schází potřebná pomoc či kompenzační pomůcky. Na druhém místě figurovala dostupná zdravotní péče či vhodná léčba, kdy problémem byly zejména dlouhé objednací lhůty nebo nemožnost najít vhodného specialistu. Lidé se zdravotním postižením také často postrádali vstřícnost úřadů při zařizování příspěvků či důchodů, což se ukázalo jako palčivé pro 13 % osob se zdravotním postižením. Téměř 40 % lidí s postižením nicméně uvedlo, že jim nic výrazně nechybí. Ať už to bylo dáno relativně méně závažným postižením, vhodně přizpůsobeným prostředím, nebo pozitivním přístupem k životu.

Podrobné informace k tomuto tématu najdete na webu ČSÚ v publikaci Osoby se zdravotním postižením v domácnostech.