Ekonomice se na začátku roku dařilo

Postupné zrychlování ekonomického růstu na začátku letošního roku pokračovalo. Rostla spotřeba a opatrné oživení zaznamenala investiční aktivita.

V nejistém geopolitickém a ekonomickém prostředí si česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2025 připsala další nárůst. Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšil o 0,7 %. Díky pokračující solidní mezikvartální dynamice posílil meziroční růst HDP. Přírůstek ve výši 2,4 % byl nejvyšší od 2. čtvrtletí 2022.

Rekordní přebytek bilance

K mezičtvrtletnímu růstu HDP v Česku příznivě přispěl zejména vývoj bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami. Na mírný útlum z konce loňského roku navázal zahraniční obchod novým reálným oživením, především v oblasti obchodu se zbožím. Vývoz se tak celkově mezičtvrtletně zvýšil o 2,6 % a dovoz o 1,9 %. Solidní byla v 1. čtvrtletí také meziroční dynamika exportu (3,5 %). Dovoz meziročně vzrostl o 4,3 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v 1. čtvrtletí dosáhla přebytku 136,9 mld. Kč, což představovalo rekordní hodnotu tohoto období roku. Přebytek se v 1. kvartálu meziročně zvýšil o 5,9 mld. Kč, a to zejména díky růstu kladného salda obchodu se zbožím. Ke zlepšení bilance zahraničního obchodu se zbožím v 1. čtvrtletí přispíval se značnou převahou zejména obchod s motorovými vozidly. Zvyšovalo se také saldo obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem, ropou a zemním plynem nebo s počítači, elektronickými a optickými přístroji a zařízeními. Naopak výrazně ve směru zhoršení bilance působil obchod s kovodělnými výrobky a elektrickými zařízeními. Zhoršení bylo zaznamenáno také u chemických látek a přípravků, produktů zemědělství a myslivosti, či potravinářských výrobků.

Oživení v Německu

Zrychlení ekonomického růstu zaznamenala i řada našich nejbližších obchodních partnerů. Celkově v Evropské unii posílil mezičtvrtletní růst HDP v 1. čtvrtletí na 0,6 % a meziročně HDP v Unii vzrostl o 1,6 %. Nejsilněji se mezičtvrtletně zvyšoval HDP v Irsku (7,4 %), na Maltě (2,1 %) a na Kypru (1,3 %), ale hned na čtvrté příčce se umístilo Česko. Solidně se HDP mezičtvrtletně zvýšil v Německu (0,4 %, nejvyšší přírůstek od 3. čtvrtletí 2022), které v posledních dvou letech zažívalo ekonomické zpomalení. U Německa se zastavila také šest kvartálů trvající série meziročních poklesů. Mezičtvrtletní snížení HDP zaznamenalo sedm zemí EU.

Situace domácností se zlepšuje

Vývoj domácí spotřeby se po pěti kvartálech mezičtvrtletního růstu zabrzdil. Celkově spotřeba v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,3 %. K tomu přispěly zejména výdaje domácností (0,5 %), zatímco u vládních institucí došlo k mírnému poklesu (–0,2 %). Meziroční růst spotřeby v 1. čtvrtletí 2025 zpomalil na 2,3 %, mírnější byl přírůstek u domácností (2,4 %) i vládních institucí (1,9 %).

Návrat spotřebitelských cen do běžných růstových pásem a solidní kondice trhu práce nastartovaly růst kupní síly domácností a zlepšily jejich celkovou důvěru v ekonomiku. Letos v květnu se důvěra domácností držela na úrovni dlouhodobého normálu a meziročně nižší byl pesimismus domácností ohledně jejich očekávané finanční situace. Klesl úmysl domácností spořit, ale jejich ochota k větším nákupům zůstává relativně nízká. Jen desetina domácností považuje současnou situaci za vhodnou k velkým nákupům, více než čtvrtina za nevhodnou.

Příspěvky výdajových složek k mezičtvrtletnímu růstu HDP* (příspěvky v p. b., růst HDP v %)

*po vyloučení dovozu pro konečné užití

Zdroj: ČSÚ

Index spotřebitelských cen se v 1. čtvrtletí 2025 meziročně zvýšil o 2,7 %. Přírůstek tak oproti závěru roku 2024 mírně oslabil. Ve směru posílení celkového meziročního růstu cen působily zejména potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak u cen bydlení a energií došlo oproti loňsku k výraznému oslabení meziročního přírůstku. K celkovému meziročnímu růstu cen významně přispívaly rovněž alkoholické nápoje a tabák a stravování a ubytování. Jako jediné meziročně klesly ceny odívání a obuvi.

Spotřebitelské ceny se celkově mezičtvrtletně v 1. kvartálu zvýšily o 1,3 %. To je s výjimkou let 2022 a 2023 úroveň obvyklá pro začátek roku. Výrazně v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně rostly především ceny alkoholických nápojů a tabáku, rekreace a kultury a potravin a nealkoholických nápojů. Stejně jako u meziročních výsledků, i mezičtvrtletně klesly pouze ceny odívání a obuvi.

Hlavně díky zklidnění růstu cenové hladiny v ekonomice pokračoval očekávaný růst reálných mezd. Ten v 1. čtvrtletí dosáhl meziročně 3,9 %. Kupní síla zaměstnaneckých výdělků sice meziročně svižně rostla pátý kvartál v řadě, ale hlubší propady z let 2022 (−9,4 %) i 2023 (−3,2 %) zatím zdaleka nedohnala. Současná průměrná mzda se tak reálně nacházela stále pouze na úrovni z konce roku 2018. Pozitivní je, že alespoň k minimálnímu navýšení reálné mzdy došlo v 1. čtvrtletí 2025 ve všech hlavních odvětvích ekonomiky.

Meziroční změny průměrné nominální a reálné mzdy a meziroční růst spotřebitelských cen (%)

Zdroj: ČSÚ

Investiční aktivita v 1. čtvrtletí 2025 po čtyřech předchozích poklesech mírně mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 %. K tomuto oživení přispěly investice v oblasti obydlí i ostatních budov a staveb. Rostly také investice do ICT a ostatních strojů a zařízení. Naproti tomu klesly výdaje na dopravní prostředky a zařízení a produkty duševního vlastnictví. Vývoj tvorby zásob ale působil negativně na mezičtvrtletní růst HDP a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu celkově mezikvartálně klesly o 0,2 %. Meziročně se výdaje na tvorbu hrubého kapitálu zvýšily o 4,6 %. Přírůstek tak posílil, a to zejména díky vývoji zásob, protože samotné investice byly nižší o 1,7 %.

Oživení ve stavebnictví

Hrubá přidaná hodnota se v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšila o 0,9 %. Na tomto oživení se podílela většina odvětví služeb. Rostlo také stavebnictví, kde k pozitivnímu obratu došlo již během loňského roku. Stavební produkce se letos mezikvartálně zvýšila o 3,1 % a meziročně o 7,2 %. Meziročně expandovalo především pozemní stavitelství, které bylo taženo zejména výstavbou budov, ale v menší míře také oblastí specializovaných stavebních činností, které jsou doménou spíše menších firem. Svižně rostlo také inženýrské stavitelství, profitující z podpory rozvoje dopravní infrastruktury z národních zdrojů i rozpočtu EU.

Příspěvky odvětví k mezičtvrtletnímu růstu HPH (příspěvky v p. b., růst HPH v %)

Zdroj: ČSÚ

Hrubá přidaná hodnota v průmyslu jako celku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 %, avšak samotný zpracovatelský průmysl zaznamenal pokles o 0,2 %. Tuzemský průmysl se na počátku letošního roku nacházel v obtížné situaci. Slabý zůstával domácí i zahraniční hospodářský růst, který byl navíc doprovázený vzrůstajícími nejistotami a riziky plynoucími ze zhoršené geopolitické situace i možné eskalace obchodních válek. Na druhé straně postupně pomalu odeznívaly nákladové tlaky spojené s cenami energií. Průmyslová produkce v Česku se v 1. čtvrtletí mezikvartálně zvýšila o 1,5 %, k čemuž přispěly zejména energetika, strojírenství a některé významnější obory zaměřené na výrobu meziproduktů. Proti oživení průmyslu naopak působila hlavně výroba dopravních prostředků.