Mapujeme ekosystémové služby

Statistické úřady evropských zemí začínají sledovat vlastnosti životního prostředí na základě toho, jaký užitek znamenají pro společnost. ČSÚ nezůstává pozadu.

Statistika ekosystémových služeb se teprve rodí, a statistici ve spolupráci s experty na jednotlivé oblasti vymýšlejí a zdokonalují postupy a metodiky pro sledování vybraných indikátorů, které vypovídají o kvalitě a hodnotě životního prostředí. V současné době začínají statistické úřady některých zemí dobrovolně reportovat Eurostatu první výstupy. ČSÚ uskutečnil svůj reporting letos v květnu.

Povinné se reportování stane za dva roky. Upravuje ho nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3034, které zavádí nové tematické oblasti (moduly), jež mají být součástí tzv. environmentálních hospodářských účtů (EHA). Jedním z modulů je například ekosystémové účetnictví, zahrnující i vyhodnocování ekosystémových služeb.

Ekosystémové služby se zaměřují na přínosy, které lidé získávají z ekosystémů. Těmi mohou být například produkce potravin, rekreace nebo regulace klimatu. Cílem je vyhodnotit ekosystémové přínosy a identifikovat ty nejcennější z hlediska jejich funkce a společenské hodnoty. Jedním z hlavních rysů této statistiky je její geoprostorový charakter. K analýzám jsou využívány specializované geografické informační systémy (GIS) a nástroje, kombinující vhodné algoritmy s objektově orientovanými programovacími jazyky, jako je například Python.

Celkem bylo reportováno sedm ekosystémových služeb. Níže uvádíme čtyři, které byly vyhodnoceny jako nejzajímavější.

Ekosystémová služba opylovačů

Tato služba hodnotí přínos divokých opylovačů (včely samotářky) k produkci potravin. Pomocí optimalizačních indexů byla na začátku analýzy identifikována území s vysokou pravděpodobností výskytu vhodných hnízdišť a potravních zdrojů. Do této predikce byly zahrnuty proměnné, jako typy ekosystémů a krajinných prvků, liniová infrastruktura a vegetace či zemědělské postupy a míra ekologického zemědělství. Výsledky byly následně propojeny s údaji o průměrné denní teplotě a slunečním svitu, což umožnilo odhadnout plochy výskytu a doletové vzdálenosti divokých opylovačů. Na jejich základě pak byly identifikovány kulturní plodiny, které jsou na těchto opylovačích závislé. Za rok 2022 bylo zjištěno, že 79 % těchto rostlin se nacházelo v dostatečné doletové vzdálenosti (200 m) od místa výskytu divokých opylovačů, což vedlo k produkci přibližně 463 tisíc tun úrody, včetně ovocných sadů.

Ekosystémová služba opylovačů (geoprostorové rozlišení 10 x 10 m)

Zdroj: ČSÚ

Rekreační ekosystémová služba

Cílem této služby je identifikovat území s vysokým rekreačním potenciálem založeným na přírodních hodnotách, které lidem přinášejí významné benefity. Byla zvolena analýza pokročilých vícevrstvých vyhledávacích tabulek (Advanced Multiple-Layer Look-Up Tables), která umožňuje efektivní klasifikaci území na základě více kritérií současně. Základní proměnné tvoří chráněná území (velkoplošná a maloplošná chráněná území a NATURA 2000), typy ekosystémů, nadmořská výška a sklon terénu, kvalita vody, a rovněž pěší a cykloturistika. Na základě těchto faktorů bylo možné klasifikovat území s vysokým rekreačním potenciálem. Výpočet proběhl s využitím Euclidovy distanční transformace, která umožnila přesně stanovit, jaké přírodní plochy můžeme označit za docházkově dostupné. Výsledky ukazují, že více než 20 % území České republiky má vysoký rekreační potenciál, a z nich polovina je vzdálena pouze 2,5 až 5 km od nejbližšího sídla nebo parkoviště.

Rekreační ekosystémová služba (geoprostorové rozlišení 10 x 10 m)

Zdroj: ČSÚ

Ekosystémová služba regulace městských tepelných ostrovů 

Tato služba se zaměřuje na regulaci městských tepelných ostrovů, které jsou v současnosti považovány za jedno z nejzávažnějších environmentálních rizik v urbanizovaných oblastech. Analýza se zaměřila na města s počtem obyvatel nad 50 000 a hodnotila vliv vegetace na ochlazování městského prostředí. Pomocí multilineárního regresního modelu byla predikována teplota povrchu země a teplota vzduchu, a to na základě závislých proměnných: hustoty stromového povrchu, evapotranspirace a zeměpisné šířky. Model byl aplikován jak na průměrné hodnoty za období 1. června až 31. srpna 2022, tak i pro jednotlivé letní dny s maximální teplotou nad 25 °C. Z výsledků vyplývá, že v roce 2022 došlo k maximálnímu snížení teploty až o 3,86 °C, přičemž průměrný ochlazovací efekt vegetace činil 0,74 °C. Stejná metodika se následně aplikovala i na území celé Evropy.

Ekosystémová služba regulace městských tepelných ostrovů (geoprostorové rozlišení 150 x 150 m)

Zdroj: ČSÚ

Ekosystémová služba regulace kvality ovzduší

Tato služba hodnotí schopnost ekosystémů, zejména stromového porostu, snižovat koncentrace znečišťujících látek ve vzduchu, a to pomocí procesů jako adsorpce, fixace a ukládání. Model tedy pracuje s detekcí adsorbovaných polétavých částic PM 10 a PM 2,5 na listové ploše na území celé České republiky. Zásadní jsou dále rychlost větru a typy ekosystémů. Výpočetní model nejprve stanovuje depoziční rychlost, kterou jsou suspendované částice odstraňovány z atmosféry. Následné rovnice umožnily kvantifikovat roční množství zadržených částic. Za rok 2022 bylo na území Česka takto zachyceno přibližně 34,78 tisíc tun PM 10 a 34,92 tisíc tun PM 2,5.

Ekosystémová služba regulace kvality ovzduší (geoprostorové rozlišení 100 x 100 m / 10 x 10 m)

Zdroj: ČSÚ