Jak jsou na tom Češi se zdravím

Český statistický úřad v létě zahájil terénní fázi pravidelného šetření o zdraví obyvatel Česka.

Tazatelky a tazatelé ČSÚ během druhé poloviny letošního roku navštíví zhruba 9,5 tisíce domácností po celé republice, aby získali informace o tom, jak jejich členové pečují o své zdraví. Evropské výběrové šetření o zdraví EHIS (European Health Interview Survey), které se letos koná po šesti letech, přinese srovnatelné informace o zdravotním stavu obyvatelstva všech členských zemí Evropské unie. Odborníci, odpovědní státní představitelé i zájemci z řad široké veřejnosti tak budou mít k dispozici mezinárodně i časově srovnatelné údaje například o rozšíření obezity, kouření a chronických nemocí nebo o kvalitě duševního zdraví či absolvování některých zdravotních vyšetření, a to vše ve vzájemných souvislostech.

Na šetření EHIS navazuje u účastníků ve věku 25 až 64 let lékařské vyšetření. Pozváni na něj budou i lidé, kteří sami nevyhledávají lékařskou péči a nechodí na preventivní prohlídky, třeba proto, že si myslí, že jsou zdraví a žádný zákrok nepotřebují. Výsledky z roku 2019 však například odhalily, že více než dvě třetiny osob se zvýšenou hladinou krevních tuků o tomto rizikovém faktoru vůbec nevěděly. Značný byl i počet případů vysokého a nijak neřešeného krevního tlaku. Zachytit nemoc v počátečním stadiu nebo pouhé sklony k ní je přitom pro úspěšnost léčby zásadní.

Výskyt hypertenze (%)

Zdroj: EHES 2019

Pokud se potřebná opatření učiní včas, mohou být velmi jednoduchá, a pro pacienta zatěžující jen minimálně, ale dokážou významně prodloužit délku života prožitého bez vážných komplikací a omezení.

„Zatímco v průměrné délce života jsme na tom v České republice poměrně dobře, v délce života ve zdraví už srovnání s ostatními zeměmi tak optimisticky nevychází. Vážné diagnózy, které člověka výrazně omezují, se u nás začínají objevovat zpravidla ve věku, kdy lidé nastupují do důchodu. Přitom ve Švédsku nebo ve Francii je to až o osm let později, takže lidé tam mohou důchod prožít aktivněji a nemusejí se tolik ohlížet na případné zdravotní komplikace,“ říká předseda České asociace preventivní kardiologie MUDr. Miloš Táborský.

Nenahraditelný zdroj důležitých informací

Statistická data získaná z šetření v domácnostech a z navazujících lékařských prohlídek se stávají důležitým podkladem pro přípravu plánů a strategií boje s nejrůznějšími nemocemi. Příkladem může být třeba Národní kardiovaskulární plán, který na příštích 10 let vytyčuje cestu, jak snižovat výskyt onemocnění srdce a cév v České populaci a úmrtnost na ně.  V těchto chorobách a závažnosti jejich následků se bohužel nacházíme v čele mezinárodních žebříčků. Podobně vznikl a je realizován i Národní onkologický plán a výsledky zjišťování v terénu pomohly i při vytváření systému screeningových programů pro zachycení karcinomu prostaty.

Přestože zdravotnictví v České republice je již z velké části digitalizováno a elektronické systémy obsahují mnoho dat o diagnózách, předepsaných lécích či lékařských úkonech, šetření v terénu a získávání informací přímo od lidí je stále nenahraditelným zdrojem údajů. Ty jsou důležité pro další zlepšování zdravotního stavu populace a nelze je jiným způsobem získat. Bez nich by byl boj s chorobami, které nás trápí a mnohdy zbytečně zhoršují kvalitu našeho života, mnohem obtížnější a méně úspěšný.

Subjektivní hodnocení zdravotního stavu (%)

Zdroj: EHES 2019

Domácnosti vybrané do šetření EHIS budou osloveny tazateli ČSÚ vybavenými průkazem tazatele. Totožnost tazatele si může každý ověřit na webu ČSÚ (v dolní části). Ve všech fázích zpracování je zaručena anonymita zjištěných údajů a získaná data jsou ze zákona důsledně chráněna. Výsledky z terénního šetření a navazujících lékařských prohlídek z roku 2019 shrnuje studie Zdravotní stav české populace EHES.