Ženy žijí déle, muži zdravě ji: rozdíly v délce života v EU
10. 10. 2025
Statistiky Regiony a země Mezinárodní data
V roce 2023 činil očekávaný počet let zdravého života při narození v EU v průměru 63,1 roku, u žen 63,3 roku a u mužů 62,8 roku.
Průměrná očekávaná délka života žen v EU při narození byla v průměru o 5,3 roku delší než u mužů a činila 84,0 roku oproti 78,7 roku. Počet let prožitých ve zdraví – bez omezení aktivit – tak představuje 75 % celkové délky života u žen a 80 % u mužů. Muži tedy v průměru tráví větší část svého kratšího života bez omezení aktivit.
Nejvyšší počet let zdravého života u mužů evidují statistici na Maltě (71,7 roku), následovaly Itálie (68,5 roku) a Švédsko (67,2 roku), nejnižší zaznamenali v Lotyšsku (51,2 roku), Estonsku (56,5 roku) a na Slovensku (56,8 roku).
Maltě patřilo první místo také v očekávané délce života ve zdraví mezi ženami (71,1 roku), před Bulharskem (71,0 roku) a Itálií (69,6 roku). Naproti tomu nejnižší počet let zdravého života u žen mělo Lotyšsko (54,3 roku), následované Dánskem (55,4 roku) a Finskem (55,9 roku).
Obyvatelé Česka měli podle dat z roku 2023 před sebou průměrně 62,0 roku ve zdraví, u mužů to bylo 61,5 u žen pak o 1,1 roku více, tj. 62,6 roku.
Mezi členy EU bylo pouze 9 zemí, v nichž muži zaznamenali více let zdravého života než ženy. V Nizozemsku to bylo dokonce o 3,1 roku v neprospěch žen, dále pak výčet zahrnuje Portugalsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Belgii, Maltu, Španělsko a Rumunsko.
Z jiného šetření Eurostatu s dostupnými údaji za rok 2024 vyplývá, že mezi mladými ve věku 16 až 29 let se 90,1 % osob v zemích v EU považovalo za zdravé nebo velmi zdravé. To je výrazně více než stejný podíl v celkové populaci starší 16 let (68,4 %).
Podíl mladých mužů, kteří považovali své zdraví za dobré nebo velmi dobré, byl mírně vyšší než u mladých žen ve stejné věkové skupině, a to 91,0 % oproti 89,2 %.
Při pohledu na vztah mezi vnímáním vlastního zdraví a příjmem je patrné, že vyšší příjem souvisí s lepším vnímáním zdraví. V EU v roce 2024 považovalo 86,7 % mladých lidí ve věku 16–29 let s nejnižším příjmem (první příjmový kvintil) své zdraví za dobré nebo velmi dobré, zatímco u těch s nejvyšším příjmem (pátý příjmový kvintil) to bylo 94,0 %.
Více se dočtete na webu Eurostatu zde a zde.