Stavebnictví v roce 2025 rostlo

Optimistická čísla kazí pouze nižší hodnota nově vydaných stavebních povolení.

Stavební produkce v roce 2025 meziročně vzrostla o 10,9 %, což je jeden z nejlepších výsledků za posledních dvacet pět let. Růst byl zaznamenán jak u pozemních staveb, tak v inženýrském stavitelství. Pozemní stavitelství se meziročně zvýšilo o 10,5 % (s příspěvkem +6,8 procentního bodu) a inženýrské stavitelství vzrostlo o 11,5 % (s příspěvkem 4,1 p. b.). Stavební produkce rostla meziročně i v jednotlivých čtvrtletích, a to jak v inženýrském stavitelství, tak i v pozemním stavitelství. V prvním čtvrtletí, kdy se stavební produkce meziročně zvedla o 9,9 %, se o téměř stejnou hodnotu navýšilo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Nicméně z důvodu rozdílného váhového zastoupení byl příspěvek pozemního stavitelství větší (+7,1 p. b.). Ve druhém i třetím čtvrtletí si oba segmenty udržely stoupající trend a celkový růst dosáhl dvouciferné hodnoty. V posledním čtvrtletí meziroční růst produkce mírně zpomalil na +7,8 %. Tempo růstu bylo opět podobné jak na pozemních stavbách, tak i v inženýrském stavitelství.

Rok, kdy všechny segmenty po všechny měsíce rostly, jsme zaznamenali vůbec poprvé v novodobé historii. V předchozích dvou letech došlo k meziročním poklesům a zlom přišel v listopadu 2024, kdy stavební produkce začala trvale růst. Pokud bychom tedy spekulovali, že loňský růst byl ovlivněn nízkou základnou, byla by to pravda jenom zčásti. Listopad, a zejména prosinec potvrdily reálný růst stavební produkce.

Meziroční změny indexu stavební produkce (%, leden–listopad 2025)

Zdroj: Eurostat

Jsme lídry i v Evropě

České stavebnictví se v průběhu roku 2025 stalo jedním z tahounů evropského stavebnictví, lépe na tom bylo pouze Slovinsko, kde stejně jako u nás rostly oba segmenty. Také řada dalších států se v lednu až listopadu držela nad průměrem EU27. Ten srážela dolů zejména Francie, kde se odehrál pokles napříč segmenty. Snížení stavební produkce vykázaly ještě naše sousední státy Polsko, Rakousko a Německo. V Německu byl celkový pokles utlumen relativně dobrými výsledky inženýrského stavitelství.

Nejvíce se staví v Praze

Zatímco index stavební produkce vyjadřuje dynamiku odvětví, pro náhled do jeho struktury slouží ukazatel stavební práce S vyjádřený v korunách. Za rok 2025 zatím nemáme k dispozici podrobnější údaje, protože zdrojem je roční výkaz, který se teprve sbírá. Z vývoje indexu stavební produkce v běžných cenách ale můžeme již předběžně usuzovat na objem S, který by předběžně mohl dosáhnout zhruba 780 mld. Kč. Za větší podniky s 20 a více zaměstnanci míváme podrobnější údaje o územní a věcné struktuře, které se z roku na rok výraznějším způsobem nemění. Z hlediska objemu stavebních prací se nejvíce prostaví v Praze, kde se ve značné míře jedná o výstavbu bytových budov a nebytových nevýrobních budov. S větším odstupem pak následují kraje Jihomoravský a Středočeský. Na opačném konci řady se nacházejí kraje Karlovarský a Liberecký, u nichž nižší čísla odpovídají menší rozloze.

Stavební práce lze porovnávat nejen podle místa stavby, ale také podle sídla stavebního podniku, který zakázku fakturuje jako hlavní dodavatel konečnému odběrateli. Všechny firmy staví nejvíce v kraji svého sídla, často však také směřují své stavební aktivity do sousedních regionů. To je vidět zejména na firmách se sídlem v Olomouckém kraji, které značnou část svých stavebních prací provádějí na území kraje Moravskoslezského. V Jihomoravském kraji pak mnohdy pracují společnosti se sídlem na Vysočině. Naproti tomu společnosti z Karlovarského kraje na východ republiky za prací vůbec necestují.

Nejvíce stavebních příležitostí je v Praze, proto sem za prací přicházejí také stavební společnosti ze všech částí Česka. Některé firmy zde odpracují značnou část svých zakázek, jedná se například o firmy se sídlem v krajích Středočeském nebo Libereckém. Růst objemu stavebních prací S v korunách je o zhruba 3 procentní body vyšší než růst indexu stavební produkce, a to z důvodu jiné cenové hladiny. Zatímco práce S publikujeme v běžných cenách, index stavební produkce přepočítáváme pomocí indexu cen stavebních prací.

Stavební práce S (mld. Kč)

¹⁾ Odhad podle ISP

Zdroj: Eurostat

Začínají chybět zaměstnanci

Na rozdíl od cen průmyslových výrobců ceny stavebních prací loni dále rostly o 3,0 %. V odvětvích souvisejících se stavební produkcí se však zvyšovaly i ceny průmyslových výrobců. Obrovský cenový skok byl zaznamenán v letech 2021 a 2022 u všech stavebních materiálů. V některých případech se růst zastavil (stavební výrobky z jílovitých materiálů nebo kovy), ceny dalších produktů stoupat nepřestaly (dřevo, žáruvzdorné výrobky, cement).

V letech 2021 a 2022 se rychlé zvyšování cen spolu s nedostatkem materiálu staly hlavními bariérami růstu stavební produkce. Aktuálně stavební firmy jako největší bariéru růstu produkce označují nedostatek zaměstnanců, což potvrzuje více než třetina oslovených firem.

V roce 2025 pracovalo ve stavebnictví 215 tisíc osob, což bylo nepatrně více než v předchozím roce. Je to mírně přes 5 % ze všech zaměstnanců v ekonomice. Průměrná mzda ve stavebnictví přesáhla lehce 43 tis. Kč, meziročně vzrostla o 10,3 %. Asi úplně nepřekvapí, že zaměstnanci jsou převážně muži, žen je pouze 16 % a průměrná mzda žen je o něco nižší než u mužů. Téměř polovina zaměstnanců má střední vzdělání bez maturity a jejich průměrná mzda je skoro poloviční oproti vysokoškolákům, kterých ve stavebnictví pracuje zhruba 11 %. Průměrný věk zaměstnance ve stavebnictví je 45 let. V tomto věku také dosahují nejvyšších mezd, po padesátce jejich průměrná mzda klesá. Mladých zaměstnanců do 30 let je ve stavebnictví opravdu málo, jen lehce nad 11 %.

Co můžeme očekávat dál?

ČSÚ nevydává prognózy, nicméně na vývoj můžeme usuzovat podle některých předstihových ukazatelů. Za stavebnictví je to jednak hodnota nových stavebních zakázek, kterou sledujeme u podniků s 50 a více zaměstnanci. Celková hodnota těchto zakázek činila loni 425 mld. Kč v běžných cenách, což znamenalo meziroční růst o 9,8 %. V pozemním stavitelství dosáhly nové stavební zakázky 186 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,1 %. Zakázky na inženýrské stavby rostly více než pozemní, a to o 13,7 %, a dosáhly hodnoty 239 mld. Kč.

Vývoj v jednotlivých segmentech a čtvrtletích byl značně rozdílný. Nové zakázky na pozemní stavby byly na počátku roku 2025 meziročně nižší a rostly až ve 2. pololetí. Naopak zakázky v inženýrských stavbách zaznamenaly vysoké nárůsty v první polovině roku, ale 4. čtvrtletí přineslo jejich pětinový pokles. Průměrná hodnota nově uzavřené zakázky v roce 2025 činila 6,5 mil. Kč a byla meziročně o 38,2 % vyšší.

Dalším předstihovým ukazatelem je orientační hodnota vydaných stavebních povolení, která loni dosáhla 503,3 mld. Kč a meziročně klesla o 13,3 % (v běžných cenách) zejména vinou nové výstavby inženýrských staveb a nebytových budov. Meziroční nárůst zaznamenala díky dopravním stavbám orientační hodnota změn dokončených staveb. Z kvartálního pohledu se orientační hodnota vydaných stavebních povolení zvýšila pouze ve 3. čtvrtletí.

V roce 2025 bylo povoleno 51 staveb s rozpočty nad 1 mld. Kč, to však celkovému poklesu předpokládané hodnoty staveb nezabránilo. Vyšší investice se plánují ve Středočeském kraji, v Praze a v Jihomoravském kraji.

Předstihové ukazatele ve stavebnictví (průměr roku 2000 = 100, běžné ceny)

Zdroj: Eurostat
 

SMĚRY VÝSTAVBY

Pozemní stavitelství:

- Bytové budovy – rodinné a bytové domy (domy převážně určené k bydlení)

- Nebytové budovy nevýrobní – všechny nebytové nevýrobní budovy, tj. budovy léčebné, školské, administrativní (vč. Administrativních budov pro výrobní, zemědělské, obchodní a jiné podniky), kulturní, hotely atp.

- Nebytové budovy výrobní – všechny nebytové výrobní budovy (pro zemědělství, průmysl, obchod, dopravu a spoje ap.)

Inženýrské stavitelství:

- Inženýrské stavby – např. mosty, komunikace, dráhy, podzemní stavby, vedení trubní a elektrická

- Vodohospodářské stavby – hydromeliorace, hráze a nádrže na tocích, úpravy toků a kanály