Moderní vzdělávání je pro rozvoj země nezbytné

Členství v OECD přineslo Česku zvýšený důraz na vysokoškolské vzdělávání. Náskok západních zemí ale stahujeme pomalu.

V prosinci 2025 uběhlo přesně 30 let od vstupu Česka do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Česko vstoupilo do organizace jako první země bývalého východního bloku během velké vlny rozšíření v 90. letech. Významnou součástí činností organizace je výzkum a tvorba analýz, které slouží k hledání nejvhodnějších řešení společných problémů členských států a doporučení osvědčených řešení pro jednotlivé vládní politiky. Jednou s nejvýznamnějších oblastí, na kterou doporučení OECD ve vztahu k Česku v posledních třiceti letech mířila, bylo vzdělávání.

Středoškolské vzdělávání

Výjimečnou charakteristikou českého trhu práce a vzdělávání je mimořádně vysoký podíl osob s dokončeným středoškolským vzděláním (vzdělání dětí mezi 15. a 19. rokem a další studia vyžadující předchozí vzdělání na střední škole, která ale nevedou k vysokoškolskému titulu). Při vstupu do OECD v roce 1995 mělo 79,5 % mladých dospělých (25–34 let) v Česku středoškolské vzdělání. Úroveň kvalifikovanosti populace v 90. letech dokládá tehdejší rekordně nízký podíl mladých dospělých, kteří měli pouze základní školu (8,7 %, nejméně mezi tehdejšími členy OECD, průměr OECD dosahoval v té době 30,9 %). V celé aktivní populaci (25–64 let) v Česku v roce 1995 dosahovalo středoškolského vzdělání 72,8 % lidí. Vysoký podíl osob se středoškolským vzděláním (výrazně nad 60 %) byl v 90. letech charakteristický pro celou střední Evropu.

Podle nejnovějších údajů v roce 2024 dosáhlo nanejvýš středoškolského vzdělání 58,9 % mladých dospělých v Česku. To je stále nejvyšší podíl ze zemí OECD. Středoškolské vzdělání v Česku z většiny představovaly a představují obory učňovské a odborné. V roce 2024 přes 90 % mladých dospělých se středoškolským vzděláním mělo vzdělání zaměřené na konkrétní pracovní obor. Nízký podíl osob s nejvýše dokončeným všeobecným středoškolským vzděláním je vysvětlitelný tím, že téměř všichni středoškoláci ze všeobecného směru pokračují na vysoké školy a jen menšina VŠ titulu nedosáhne.

Podíl osob s nejvyšším dosaženým středoškolským vzděláním v dané věkové kategorii v roce 2024 (%)

¹⁾ údaje z roku 2023

Zdroj: Databáze OECD

Vysokoškolské vzdělávání

Vysoký podíl osob se středoškolským vzděláním při vstupu do OECD v devadesátých letech byl kompenzován výrazně podprůměrným podílem vysokoškolsky vzdělaných. Podíl mladých dospělých s dokončenou VŠ byl v Česku v roce 1995 jen těsně nad 10 % (11,8 %) a podobná situace panovala také na Slovensku (11,3 %). Mírně vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných vykazovaly Polsko (14,6 %) a Maďarsko (13,9 %) nebo pobaltské země. V sousedním Německu, které jinak má silné střední školství, byl podíl pětinový.

Podle nejaktuálnějších údajů z roku 2024 dosáhlo vysokoškolského vzdělání 33,5 % mladých dospělých v Česku. Stále je to výrazně méně než průměr OECD (48,2 %) a Česko zůstává na chvostu (pouze před Maďarskem) i mezi ostatními zeměmi východní a střední Evropy.

Navýšení vysokoškolského vzdělání v populaci bylo jednou z hlavních priorit transformujícího se českého školství a ekonomiky. Po celou dobu členství v OECD ale přetrvávají problémy, které studentům znesnadňují tuto úroveň vzdělání dosáhnout. Překážky spočívají v nedostatečné připravenosti žáků odborných středních škol i ve velmi slabém využití „zkrácených terciárních programů“, jako jsou vyšší odborné školy nebo profesně zaměřené bakalářské obory. Oproti OECD se v Česku bakalářské obory využívají mnohem častěji jako předstupeň pro magisterské studium. Rozdílnou podobu „obvyklého“ vysokoškolského studia dokládá i podíl mladých dospělých s magisterským vzděláním. Ten v Česku dosahoval v roce 2024 pětiny, zatímco průměr OECD byl 16,7 %.

Podíl osob s nejvyšším dosaženým vysokoškolským vzděláním v dané věkové kategorii (%)

¹⁾ údaj z roku 1998, ²⁾ údaj z roku 2023

Zdroj: Databáze OECD

Výsledky žáků nad průměrem OECD

Historicky (PISA 2000) čeští studenti excelovali v dovednostech řešení problémů, zejména v matematice a přírodních vědách. Později, v testech PISA 2012 došlo ke zhoršení výkonu, a trend zhoršování výsledků v matematice a čtení pokračoval i v PISA 2022 ve srovnání s rokem 2015. Jednalo se ale o všeobecný jev napříč celou OECD způsobený do značné míry probíhající pandemií covidu-19. I v roce 2022 tedy čeští studenti obecně dosáhli vyššího skóre, než byl průměr OECD ve všech hodnocených předmětech (v matematice, čtení i přírodních vědách).

Celkově Česká republika měla větší zastoupení studentů mezi špičkovými studenty (level 5 nebo 6) alespoň v jednom předmětu, než byl průměr zemí OECD. Navíc větší podíl studentů, než průměr OECD dosáhl minimální úrovně znalostí (level 2 nebo vyšší) ve všech třech předmětech. Přetrvávajícím problémem jsou však v Česku rozdíly ve výsledcích související se socioekonomickým statusem studentů. Ty jsou totiž výraznější, než je průměr OECD.

Podobně jako u dětí provádí OECD šetření schopností dospělých. Podle výsledků z roku 2023 se Česko pohybovalo blízko průměru OECD. Ve skupině novějších členů ze zemí střední a východní Evropy je na tom Česko lépe než většina ostatních. Výjimku představuje Estonsko, které značně převyšuje průměrný výsledek OECD ve všech sledovaných oblastech. Nejlépe se českým dospělým dařilo v oblasti numerické gramotnosti, v níž se umístili nad průměrem OECD. Průměrní byli Češi ve čtenářské gramotnosti a ve schopnosti adaptivního řešení problémů. Také u dospělých se v Česku projevily větší rozdíly ve skóre v závislosti na vzdělání rodičů, než bylo obvyklé v průměru OECD.

Výdaje na vzdělávání

Země OECD v roce 2022 v průměru věnovaly na vzdělávání (primární až terciární úroveň) 4,7 % svého HDP. Tento podíl v OECD postupně klesá – před rokem 2015 se držel nad 5 %. V Česku dosahovaly v roce 2022 výdaje na vzdělávání 4,2 % HDP. Ačkoli je to méně než průměr OECD, dlouhodobě podíl výdajů na HDP v Česku roste, a od roku 2019 se drží jasně nad 4 %.V přepočtu na jednoho studenta dosahovaly v roce 2022 výdaje na vzdělávání v OECD 14 865 USD (v paritě kupní síly). Česko bylo v mírném podprůměru (12 844 USD), mezi zeměmi střední a východní Evropy však obsadilo druhou příčku. Poměrně větší část z výdajů na vzdělávání v naprosté většině zemí tvoří financování vysokého školství. Částka za VŠ studenta v OECD v průměru dosahovala 21 021 USD a v Česku se vyšplhala na 17 221 USD. Do oblasti terciárního vzdělávání směřovala v OECD v roce 2022 slabší třetina z celkových výdajů. Česko z tohoto pohledu výrazně zaostávalo – výdaje na VŠ u nás představovaly zhruba čtvrtinu z celku.

Výdaje na vzdělávací instituce přepočtené na jednoho studenta v roce 2022 (tisíce USD, přepočtené v paritě kupní síly)

¹⁾ údaj z roku 2021

Zdroj: Databáze OECD

Ve výdajích na vzdělávání u všech zemí OECD dominovaly vládní zdroje. Podíl soukromých výdajů na školství v OECD se v průměru nachází těsně pod úrovní jedné pětiny. V Česku je role soukromého sektoru nižší, v roce 2022 zajistil 11,9 %, což odpovídá standardu v rámci zemí střední Evropy i celé EU.

Vlády jsou převládajícím zdrojem financování zejména u primárního, sekundárního a postsekundárního neterciárního vzdělávání. Soukromý sektor potom přebírá větší roli v terciárním vzdělávání, což platí i pro Česko. Ve vysokém školství tvoří u nás vládní výdaje tři čtvrtiny z celku, zatímco u zbytku vzdělávání se blíží nebo překračují 90 %. Podíl 75 % vládních výdajů v terciárním vzdělávání nás řadí do průměru EU. OECD jako celek má ale tento ukazatel níže – zejména vlivem anglosaských zemí, kde se vládní sektor na financování vysokých škol podílí jen v řádu nižších desítek procent (USA 39 %, UK 23 %, Austrálie 36 %). Nízké zapojení mají i Japonsko (37 %) nebo Korea (45 %).