Vybraná data o zdravotní péči

Nemocnic akutní péče v Česku oproti roku 2015 přibylo, průměrná ošetřovací doba na akutních lůžkách se mírně zkrátila.

Akutní lůžkovou péči zajišťovalo v roce 2024 na území Česka 160 nemocnic s celkovou kapacitou 49 199 lůžek. Ve srovnání s rokem 2015 se síť nemocnic akutní péče rozrostla o deset zařízení, z toho po dvou v hlavním městě Praze, Středočeském kraji a Kraji Vysočina, o jednu navýšily stav kraje Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský. Kapacita nemocnic akutní péče se v Česku proti roku 2015 rozšířila o 359 lůžek.

V nemocnicích akutní péče připadlo v roce 2024 na 1 000 obyvatel 4,5 lůžka (stav k 1. 7. daného roku) a údaj se lišil podle krajů. Republikově nadprůměrný počet lůžek na 1 000 obyvatel měly především hlavní město Praha (6,1), kraje Jihomoravský a Královéhradecký (oba shodně 5,0). Nejnižší počty vykazovaly kraje Pardubický (3,7), Karlovarský (3,6) a Středočeský (2,8). Při srovnání s rokem 2015 klesla průměrná ošetřovací doba na akutních lůžkách v Česku z 5,8 na 5,5 dne. Kromě velmi mírného růstu v krajích Plzeňském a Zlínském vykázaly snížení všechny kraje, nejvýznamněji Jihomoravský zkrácením doby z 6,4 na 5,7 dne.

Republikovou hodnotu 166,0 případu hospitalizací na 1 000 obyvatel v roce 2024 převyšovala zejména Praha s 219,4 případu, jejím protikladem bylo 113,7 případu v kraji Středočeském. Nejnižší počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel a zároveň nejnižší počet lůžek na 1 000 obyvatel ve Středočeském kraji souvisí se spádovostí akutní péče do Prahy. Vůči roku 2015 došlo k poklesu počtu hospitalizací republikově i ve všech krajích, nejvýrazněji v Plzeňském, Pardubickém a Středočeském, nejméně v Olomouckém.

Průměrný věk hospitalizovaných v roce 2024 v nemocnicích akutní péče činil 48,8 roku. Nejnižší, 47,1 roku, byl v Praze a nejvyšší, 50,5 roku, v Karlovarském kraji. V nemocnicích akutní péče zemřelo 43,0 tisíce obyvatel, což představovalo 38,3 % z celkového počtu zemřelých. Proti roku 2015, kdy podíl dosahoval 44,2 %, došlo ke snížení.

Případy hospitalizace na 1 000 obyvatel a průměrná ošetřovací doba v nemocnicích akutní péče v roce 2024

Zdroj: ÚZIS ČR

Každé 22. dítě z asistované reprodukce

Standardní součást nemocnic poskytujících akutní lůžkovou péči tvořily porodnice. V roce 2023 se v Česku živě narodilo 91 149 dětí. Z nich 4 121 (v průměru přibližně každé 22. dítě) bylo počato prostřednictvím asistované reprodukce. Díky moderním metodám asistované reprodukce se nejvíce dětí narodilo ženám s trvalým bydlištěm v krajích Středočeském (647), v Praze (623) a v Jihomoravském (515), nejméně v Karlovarském (27). U žen z Česka bylo zahájeno 19,0 tis. cyklů s cílem otěhotnět, provedeno 16,1 tis. cyklů s embryotransferem a vzniklo 5,8 tis. gravidit.

Čtvrtinu ordinací tvoří stomatologové

V roce 2024 ordinovali v Česku lékaři ve 21 050 samostatných ordinacích (bez detašovaných pracovišť), z čehož dvě pětiny připadly na ordinace lékařů specialistů, čtvrtina na ordinace lékařů stomatologů. Více než pětinu tvořily ordinace praktických lékařů pro dospělé. Následovaly ordinace praktických lékařů pro děti a dorost (8,0 %) a praktických lékařů gynekologů (6,0 %).

Samostatné ordinace lékařů¹⁾ podle zaměření v roce 2024 (%)

¹⁾ bez detašovaných pracovišť

Zdroj: ÚZIS ČR

Na jednoho lékaře připadá 206 obyvatel

O pacienty pečovalo v roce 2024 celkem 52 749 lékařů, včetně zubních (přepočtené počty zahrnující i smluvní pracovníky). Na jednoho lékaře připadalo 206 obyvatel a na jednoho stomatologa 1 480. V regionech se počet obyvatel na jednoho lékaře pohyboval od 313 osob ve Středočeském kraji po 121 v hlavním městě Praze. Uvedené kraje vykazovaly zároveň nejvyšší a nejnižší hodnotu i v počtu obyvatel na jednoho stomatologa. V tomto případě byl průměr ve Středočeském kraji trojnásobně vyšší než v hlavním městě Praze.

Ve srovnání s rokem 2015 se situace v počtu obyvatel na jednoho lékaře republikově i v převážné většině krajů zlepšila. Počet obyvatel na jednoho lékaře stoupl pouze v krajích Pardubickém, Středočeském a velmi mírně také v Jihočeském. Nejvýraznější pokles zaznamenaly kraje Olomoucký, Královéhradecký a Moravskoslezský. V případě stomatologů se ale situace zhoršila. Zatímco v roce 2015 připadalo na jednoho zubního lékaře 1 391 obyvatel, v roce 2024 to bylo o 88 více. Z regionů byl nejhorší vývoj ve Středočeském kraji, kde během deseti let vzrostl každému stomatologovi počet pacientů v průměru o 391 osob. Jediným regionem, kde došlo k poklesu tohoto ukazatele, byl kraj Olomoucký.

Počet obyvatel připadajících na jednoho lékaře v okresech v roce 2024

Zdroj: ÚZIS ČR

Mzdy lékařů vzrostly za 10 let na dvojnásobek

Průměrná hrubá měsíční mzda lékařů v lůžkových zařízeních dosahovala v roce 2024 celostátně 124,8 tis. Kč. Regionálně pobírali nejvyšší mzdu lékaři v Ústeckém kraji (136,7 tis. Kč), nejnižší ve Středočeském (107,2 tis. Kč). Všeobecné sestry a porodní asistentky v lůžkových zařízeních byly nejlépe ohodnoceny v hlavním městě Praze (70,3 tis. Kč), nejhůře v Kraji Vysočina (57,3 tis. Kč). Republikově činila jejich průměrná hrubá měsíční mzda 62,4 tis. Kč. Ve srovnání s rokem 2015 se průměrná hrubá měsíční mzda lékařů v lůžkových zařízeních republikově zvýšila na dvojnásobek. V rámci krajů si nejvíce polepšili lékaři v Pardubickém (o 79,0 tis. Kč) a nejméně ve Středočeském kraji (o 54,9 tis. Kč). Také u všeobecných sester a porodních asistentek v lůžkových zařízeních došlo k více než dvojnásobnému navýšení průměrné hrubé měsíční mzdy. Od roku 2015 se jejich příjmy zvýšily o 32,5 tis. Kč. Z regionálního pohledu byl nejvyšší nárůst zaznamenán v hlavním městě Praze (o 35,5 tis. Kč), nejnižší pak v Královéhradeckém kraji (o 29,6 tis. Kč).

Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2024 (tis. Kč)¹⁾

¹⁾ Týká se lékařů, všeobecných sester a porodních asistentek zaměstnaných v lůžkových zdravotnických zařízeních.

Zdroj: ČSÚ

Medicínu studují většinou ženy

Do vysokoškolských oborů zdravotní péče bylo v roce 2024 zapsáno 27 350 studentů, téměř tři čtvrtiny tohoto počtu tvořily ženy. Humánní medicínu si zvolilo 39,4 % studentů, ošetřovatelství a porodnictví 26,5 % a stomatologii 4,8 %. Nejvíce studentů pocházelo podle trvalého bydliště z hlavního města Prahy (3 371 osob) a z Moravskoslezského kraje (3 344 osob).

Obory zdravotní péče na vysokých školách absolvovalo v roce 2024 celkem 5 144 studentů, z nichž necelé čtyři pětiny byly ženy. Obor ošetřovatelství a porodní asistence ukončilo 32,3 % absolventů, humánní medicínu 24,6 % a stomatologii 4,2 %. Nejvíce absolventů pocházelo z Moravskoslezského kraje (666 osob) a hlavního města Prahy (577 osob).

Počet studentů v Česku se od roku 2015 navýšil o pětinu (4 549 osob). Regionálně se nárůst pohyboval od 3,4 % v kraji Olomouckém po 55,7 % ve Středočeském. Počet absolventů republikově vzrostl o 670 osob (15,0 %). Jejich nárůst registrovalo celkem jedenáct krajů, nejvýrazněji Středočeský (o 49,6 %). Ve zbývajících regionech došlo k poklesu, zejména v kraji Jihočeském (−20,2 %).

Výdaje zdravotních pojišťoven rostou

V roce 2023 vydaly zdravotní pojišťovny na zdravotní péči jednoho obyvatele Česka v průměru 42 893 Kč. Do celkového ukazatele výdajů na jednoho obyvatele jsou započítávány i výdaje, které nelze rozdělit podle pohlaví. Na léčbu žen v Česku byly vynaloženy vyšší prostředky než na léčbu mužů. V průměru na jednu ženu zaplatily zdravotní pojišťovny 42 661 Kč, na jednoho muže 40 628 Kč. Regionálně se celkové výdaje na jednoho obyvatele pohybovaly od 38 907 Kč v Plzeňském kraji po 43 410 Kč v Moravskoslezském. Na jednu ženu připadlo nejvíce prostředků v kraji Olomouckém (44 875 Kč), nejméně v Karlovarském (39 348 Kč). Výdaje na jednoho muže byly nejvyšší v Moravskoslezském kraji (42 128 Kč), nejnižší v Jihočeském (38 372 Kč).

Z hlediska vybraných druhů diagnóz směřovaly největší výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele Česka na léčbu nemocí oběhové soustavy (4 705 Kč) a novotvarů (4 562 Kč). Obdobná situace nastala i v regionech. V případě nemocí oběhové soustavy vynaložily pojišťovny nejvyšší objem prostředků v Moravskoslezském kraji (5 465 Kč) a nejnižší v Jihomoravském (4 222 Kč), u novotvarů nejvíce v kraji Zlínském (4 903 Kč) a nejméně v Karlovarském (4 077 Kč). Z dalších diagnóz stojí za zmínku výdaje na nemoci svalové a kosterní (3 111 Kč), nemoci trávicí soustavy (2 811 Kč), nemoci močové a pohlavní soustavy (2 388 Kč). Nejnižší částka v rámci vybraných diagnóz byla vynaložena na poruchy duševní a poruchy chování (2 002 Kč).

V období let 2018–2023 výdaje zdravotních pojišťoven vzrostly u všech vybraných diagnóz. Maximální nárůst byl zaznamenán u léčby novotvarů (o 1 952 Kč na jednoho obyvatele), což potvrdila i krajská data. Téměř ve všech regionech se nejcitelnější zvýšení výdajů týkalo léčby novotvarů, prvenství náleželo Zlínskému kraji (o 2 248 Kč). Pouze v Moravskoslezském kraji došlo k nejvýraznějšímu navýšení u nemocí oběhové soustavy (o 2 053 Kč), přičemž republikový průměr dosahoval 1 591 Kč.

Výdaje zdravotních pojišťoven na 1 obyvatele na vybrané diagnózy v roce 2023 (Kč)

Zdroj: ÚZIS ČR, dopočty ČSÚ

Pozn.: Data uvedená v článku korespondují s údaji ve statistických ročenkách krajů a s publikací Výsledky zdravotnických účtů v ČR v letech 2010–2023. Data poskytly ÚZIS ČR, MŠMT, u výdajů se jedná o dopočty ČSÚ.