Předčasné odchody ze studia

Úspěšně dokončit vybraný vzdělávací program se nepodařilo 14 % mladých obyvatel EU. V Česku takový neúspěch zaznamenalo 13 % osob.

V roce 2024 byl ke standardnímu dotazníku Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) připojen ad hoc modul na téma Mladí lidé na trhu práce. V rámci modulu byli osloveni respondenti ve věku 15 až 34 let. Otázky se zaměřovaly na neúspěšné ukončení vzdělávání a na důvody, které k němu vedly. Dále dotazník zjišťoval, zda úroveň a obor vzdělání mladých lidí a jejich dovednosti odpovídají práci, kterou vykonávají.

Nedokončené zůstávají hlavně střední školy

V Evropské unii v roce 2024 alespoň jednou neúspěšně ukončilo formální vzdělávání nebo odbornou přípravu 14,2 % osob ve věku 15–34 let. Jde o mladé lidi, kteří začali studovat nějaký studijní program, ale v průběhu jej opustili. U většiny z nich se jednalo o neúspěšné ukončení jednoho studijního programu (12,5 %). Několik studijních programů neúspěšně ukončilo pouze malé procento respondentů (1,7 %). Tyto dvě skupiny jsou proto v článku sloučeny a posuzovány společně. Pravděpodobnost neúspěšného ukončení vzdělávání byla mírně vyšší u mužů (15,2 %) než u žen (13,1 %).

V Česku nějaký studijní program neúspěšně ukončilo 13,0 % mladých lidí. Podle pohlaví se jednalo o 13,7 % mužů a 12,3 % žen. Podobná situace byla v Německu, kde ze vzdělávání bez úspěšného ukončení odešlo 13,2 % respondentů. Nejvyšší podíl mladých lidí, kteří neúspěšně ukončili vzdělávání, byl zaznamenán v Nizozemsku (32,2 %), Dánsku (27,1 %), Lucembursku (24,8 %) a Estonsku (24,4 %). Naopak nejnižší podíly vykázaly Rumunsko (1,5 %), Řecko (2,2 %) a Bulharsko (3,5 %). Skutečnost, že mladí lidé alespoň jednou neúspěšně ukončili vzdělávací program, však neznamená, že by ve vzdělávání nepokračovali v jiném studijním programu.

Data dále ukazují, že u více než třetiny (36,2 %) mladých lidí v EU, kteří neúspěšně ukončili vzdělávání, se jednalo o vyšší střední vzdělání (v Česku do této kategorie patří střední školy s maturitou, nástavbové a pomaturitní studium). Přibližně další třetina (35,0 %) neúspěšně ukončila bakalářské studium a 8,8 % respondentů uvedlo neúspěšný pokus o magisterské studium. Také v Česku se jednalo především o neúspěšné ukončení studia na střední škole s maturitou, nástavbového a pomaturitního vzdělávání (44,5 %), následované neúspěšně ukončeným bakalářským (40,1 %), případně magisterským studiem (12,0 %).

Obecně střední vzdělávání bez úspěšného ukončení mladí lidé nejčastěji opouštěli v Maďarsku (65,0 %), Finsku (54,8 %), Dánsku (53,5 %) a na Maltě (53,2 %). Z univerzitního vzdělávání odcházeli bez úspěšného ukončení nejčastěji na Kypru (74,8 %) a v Chorvatsku (73,7 %).

Podíl mladých ve věku 15–34 let, kteří v roce 2024 neúspěšně ukončili formální vzdělávání nebo odbornou přípravu (%)

Zdroj: Eurostat

Nevhodný program i rodinné důvody

Nejčastějším důvodem neúspěšného ukončení vzdělávání v EU byly faktory související se samotným vzdělávacím programem; tento důvod uvedlo 42,6 % respondentů, kteří neúspěšně ukončili formální vzdělávání nebo odbornou přípravu. Patřily sem situace, kdy studium nesplňovalo očekávání, bylo příliš náročné, neodpovídalo zájmům studujících nebo kvalita výuky byla hodnocena jako nízká. Významnou roli hrály také osobní či rodinné důvody, mezi něž spadaly i okolnosti související s nemocí, zdravotním postižením nebo pečovatelskými povinnostmi (26,3 %). Část mladých lidí ukončila vzdělávání proto, že dala přednost zaměstnání (13,8 %), k předčasnému odchodu ze vzdělávání přispívaly rovněž finanční problémy (5,3 %).

S rostoucím stupněm vzdělání respondenti častěji uváděli důvody související se samotným vzdělávacím programem. V Belgii tento důvod zmínilo 61,7 % respondentů, ve Francii a v Rakousku shodně 52,2 %. Naopak osobní a rodinné důvody byly častější na nižších úrovních vzdělání a s rostoucí úrovní jejich význam klesal. Rozdíly mezi pohlavími byly u většiny důvodů zanedbatelné, výjimku však představovala preference práce před studiem a některé osobní či rodinné důvody. Mladí muži častěji uváděli upřednostnění práce jako hlavní důvod ukončení vzdělávání (16,5 % mužů oproti 10,6 % žen), zatímco mladé ženy zmiňovaly častěji než muži jiné osobní nebo rodinné důvody (20,3 % žen a 16,9 % mužů).

Také v Česku respondenti nejčastěji uváděli, že studium ukončili proto, že studijní program neodpovídal jejich očekáváním (38,1 %). Dalšími často zmiňovanými příčinami neúspěšného ukončení studia byly osobní a rodinné důvody (32,6 %) a upřednostnění práce (17,4 %). Menší podíl respondentů uvedl ukončení vzdělávání z jiných důvodů (9,0 %) nebo z finančních důvodů (2,9 %).

Hlavní důvod nedokončení vzdělávání (%)

Pozn: data s nízkou spolehlivostí nejsou v grafu zobrazena

Zdroj: Eurostat

Úroveň vzdělání většinou odpovídá požadavkům zaměstnání

Modul se rovněž zaměřil na posouzení toho, zda dosažená úroveň vzdělání respondentů odpovídá požadavkům jejich současného zaměstnání, případně posledního zaměstnání u respondentů, kteří v době šetření nepracovali. V EU uvedlo 70,0 % respondentů, že jejich vzdělání odpovídá požadavkům zaměstnání, 21,7 % dotázaných mělo vyšší vzdělání, než vyžadovalo jejich zaměstnání, a 8,2 % respondentů disponovalo nižším vzděláním, než bylo pro výkon jejich práce potřeba. V Česku uvedlo shodu úrovně vzdělání s požadavky pracovní pozice 75,4 % respondentů, 18,3 % mělo vyšší vzdělání, než jejich pracovní pozice vyžadovala, a 6,3 % mělo vzdělání nižší.

Dále byla sledována shoda oboru vzdělání s požadavky současného, případně posledního zaměstnání. V EU uvedlo 56,4 % respondentů úplnou nebo vysokou shodu oboru vzdělání s požadavky jejich zaměstnání, 23,3 % respondentů zaznamenalo střední nebo nízkou shodu a u 20,4 % dotázaných se obor vzdělání se zaměstnáním neshodoval vůbec. V Česku byly výsledky velmi podobné: 56,2 % respondentů uvedlo úplnou nebo vysokou shodu oboru vzdělání se současným nebo posledním zaměstnáním, 22,6 % zaznamenalo shodu střední nebo nízkou a 21,2 % respondentů uvedlo, že se jejich obor vzdělání se zaměstnáním vůbec neshodoval. Nejvyšší podíl respondentů s úplnou nebo vysokou shodou oboru vzdělání se současným zaměstnáním byl zaznamenán v Lotyšsku (76,5 %), Litvě (76,1 %) a Německu (75,2 %). Naopak nejnižší podíly zjistilo šetření v Itálii (41,6 %), na Slovensku (46,2 %) a v Dánsku (47,1 %). Zjišťována byla rovněž shoda dovedností získaných během vzdělávání s požadavky nezbytnými pro výkon zaměstnání. V EU uvedlo 76,3 % respondentů, že jejich dovednosti zcela odpovídají požadavkům zaměstnání, 18,7 % dotázaných zmínilo, že disponuje více dovednostmi, než je pro jejich práci vyžadováno, a 5,0 % respondentů mělo méně dovedností, než je potřeba. V Česku uvedlo odpovídající úroveň dovedností 72,8 % respondentů, 21,6 % disponovalo vyšší úrovní dovedností, než jejich zaměstnání vyžadovalo, a 5,6 % respondentů zmínilo nedostatečnou úroveň dovedností. Také v ostatních státech EU byla shoda získaných dovedností s požadavky zaměstnání vysoká, ve většině zemí přesahovala 70 %.