Od rekordní spotřeby ke střídmosti

Statistická data ilustrují proměnu vztahu české společnosti ke konzumaci alkoholu.

Spotřeba alkoholických nápojů patří mezi dlouhodobě sledované ukazatele, které vypovídají nejen o hospodářském vývoji země, ale také o životním stylu a kulturních zvyklostech jejích obyvatel. Česká republika se v tomto směru řadí k zemím s bohatou tradicí výroby a konzumace alkoholu, zejména piva, často označovaného za „národní nápoj“.

Pivo jako součást národní identity

Pivo v Česku není jen obyčejný alkoholický nápoj. Je součástí kultury, společenského života i identity národa. Hospoda byla vždy místem, kde se setkávaly generace, řešila se politika, sport i každodenní starosti. Ne náhodou se říká, že „politika se dělá u piva“. Pro mnoho Čechů je pivo natolik samozřejmou součástí života, že jej ani nevnímají jako alkohol – rčení „pivo není alkohol,“ se stalo téměř úslovím.

Nové trendy v české pivní kultuře

V posledních letech se v české pivní kultuře začínají prosazovat nové trendy. Stále více lidí vyhledává nealkoholická piva a produkty minipivovarů, které staví na kvalitě, lokálních surovinách a rozmanitosti chutí. Tradiční představa piva jako nápoje konzumovaného především v množství tak postupně ustupuje vnímání piva jako zážitku. Tento posun od kvantity k důrazu na kvalitu může být cestou, jak uchovat bohatou tradici a zároveň ji přiblížit modernějšímu a zdravějšímu vztahu k alkoholu.

Češi jsou stále světoví rekordmani

Češi si přesto stále drží dlouhodobé světové prvenství ve spotřebě piva na osobu. Podle statistik připadá na jednoho obyvatele přibližně 130 litrů piva ročně, což odpovídá pěti půllitrům každý týden.

Není tomu tak ovšem odjakživa. Statistiky jsou dostupné již od roku 1948, a díky tomu lze sledovat vývoj za více než sedm desetiletí. V poválečných letech se spotřeba držela pod hranicí 100 litrů piva na osobu, a teprve po roce 1959 začala postupně růst. Nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 1948 (76,2 litru na osobu), zatímco rekordní úrovně dosáhla česká spotřeba v roce 2005 – celkem 163,5 litru piva na osobu.

Pivo dlouhodobě tvoří hlavní část celkové spotřeby alkoholu v Česku, a to zhruba 85–90 % v objemovém vyjádření. Jeho konzumace má tedy zásadní vliv na to, jak celkově vypadá vztah české společnosti k alkoholu.

Změny urychlila covidová pandemie

Spotřeba alkoholických nápojů v České republice prošla mezi lety 2015–2024 změnami, které odrážejí nejen proměny životního stylu obyvatel, ale také ekonomické a společenské turbulence. Projevily se zejména pandemie covidu-19 a rostoucí spotřebitelské ceny. Statistická data ukazují několik výrazných trendů: celková spotřeba alkoholu dlouhodobě klesá, pivo si i nadále udržuje pozici dominantního nápoje, víno zůstává stabilní a lihoviny vykazují mírný, avšak vytrvalý pokles.

Zatímco v roce 2015 činila v Česku průměrná spotřeba alkoholu na osobu 172,4 litru a v roce 2019 dosáhla maxima 173,4 litru, následně přišel zlom způsobený pandemií. Uzavřené restaurace a změny v chování lidí vedly k citelnému snížení konzumace. V roce 2024 se průměrná spotřeba ustálila na 156 litrech na osobu, což představuje nejnižší hodnotu za celé sledované období od roku 2015 do 2024.

Spotřeba piva výrazně klesla v období pandemie, kdy se z hodnot kolem 146 litrů na osobu v letech 2015–2019 propadla pod hranici 140 litrů. Přestože v roce 2022 došlo ke krátkodobému oživení, v roce 2024 se spotřeba opět snížila až na 130,5 litru na osobu, což představuje pokles o více než 16 litrů, tedy přibližně 11 %. Významnou roli v tomto vývoji mohou sehrávat vyšší ceny, zejména u točeného piva, rostoucí konkurence nealkoholických nápojů a změny životního stylu.

Spotřeba alkoholických nápojů (l/osobu)

Zdroj: ČSÚ

Víno se drží, lihoviny v mírném útlumu

Na rozdíl od piva si víno dlouhodobě udržuje stabilní úroveň spotřeby, která se pohybuje mezi 19 a 21 litry na osobu ročně. Nejvyšší hodnoty dosáhlo v roce 2021, kdy průměrná spotřeba činila 20,8 litru. V roce 2024 se pak ustálila na 19,5 litru, což představuje pouze mírný pokles. Většinu této spotřeby tvoří víno hroznové, jehož konzumace se pohybuje kolem 16–17 litrů na osobu. Ostatní druhy vín, mezi něž patří například vína ovocná, medovina či vermuty, zaznamenaly do roku 2021 mírný růst, avšak následně se jejich spotřeba vrátila k hodnotě přibližně tří litrů na osobu.

Lihoviny si v letech 2015–2021 udržovaly velmi stabilní úroveň spotřeby, která se pohybovala kolem sedmi litrů na osobu. Od roku 2022 však nastal pokles – ze 6,8 litru se spotřeba snížila na 6,1 litru v roce 2024. Procentuální úbytek je tak srovnatelný s vývojem u piva a činí 13 %.

Větší důraz na zážitek

Celkový vývoj spotřeby alkoholu v České republice za poslední dekádu jasně ukazuje postupný, avšak zřetelný posun od vyšší konzumace směrem ke střídmosti. Tento trend odráží hlubší proměnu společnosti – měnící se životní styl, rostoucí důraz na zdraví, vliv ekonomických podmínek i nové kulturní vzorce. Pivo, tradičně vnímané jako symbol české identity, si stále udržuje dominantní postavení, avšak jeho spotřeba klesá a stále častěji je spojována spíše s kvalitou a zážitkem než s množstvím. Víno se drží na stabilní úrovni a ukazuje, že má pevné místo v české kultuře.

Statistiky tak vyprávějí příběh, který je více než jen souhrnem čísel – je to obraz společnosti, která se postupně učí hledat rovnováhu mezi tradicí a moderními trendy. Česká republika zůstává zemí s bohatou pivní kulturou a světovým prvenstvím ve spotřebě piva, ale zároveň se otevírá novým cestám, které mohou vést k zdravějšímu a udržitelnějšímu vztahu k alkoholu. Budoucnost ukáže, zda se tento posun stane trvalou součástí české kultury, nebo zda tradice opět převáží. Jisté však je, že právě statistiky nám umožňují sledovat, jak se mění nejen naše hospodářství, ale i každodenní život a hodnoty celé společnosti.

Spotřeba alkoholu na osobu (přepočteno na l čistého lihu)

Zdroj: ČSÚ