Krizová pětiletka českého průmyslu

Od roku 2019 se průmysl v Česku musel potýkat s několika náročnými výzvami.

Český průmysl má již dlouhodobě v domácí ekonomice významnou pozici. Řečí čísel v roce 2024 průmysl zaměstnával 1 366 tisíc osob a podílel se 40 % na celkových tržbách v rámci ekonomických činností v České republice. Avšak události posledních let, jako světová pandemie koronaviru či ozbrojený konflikt na Ukrajině, zásadně ovlivnily trh práce a ceny energií a sektor průmyslu musel na tyto změny reagovat. Následující článek popisuje vývoj v rozmezí let 2019 až 2024.

Na jednoho zaměstnance přes milion přidané hodnoty

Rok před vypuknutím pandemie (2019) zaměstnával průmysl na našem území 1 437 tisíc osob. To je o 71 tisíc osob více než v roce 2024. K rychlejšímu poklesu došlo v roce 2009, kdy udeřila hospodářská krize a meziročně v průmyslu ubylo 151 tisíc zaměstnanců. Od té doby až do roku 2019 počet zaměstnaných osob v průmyslu vzrostl o 8 %.

Následně mezi lety 2019 a 2024 zaměstnanců v průmyslu ubývalo, nicméně v celé domácí ekonomice se jejich počet zvýšil o 102 tisíc. Největší podíl na tomto nárůstu připadá na sektor obchodu a služeb, v němž přibylo 147 tisíc zaměstnaných osob. Uvedené změny odpovídají dlouhodobějšímu trendu – mezi roky 2008 a 2024 se stav zaměstnanců v průmyslu snížil o 10 %, zatímco v sektoru obchodu a služeb se navýšil o 22 %.

Počet zaměstnaných osob ve vybraných odvětvích průmyslu  

Zdroj: ČSÚ

V rámci průmyslu zaznamenala největší úbytek zaměstnanců těžba a úprava černého a hnědého uhlí, kterou v období 2019–2024 opustilo 6,5 tisíce osob, což představuje pokles o 47 %. Nicméně v tomto odvětví dochází k dlouhodobému útlumu (v období 2013–2018 přišlo o 7,4 tis. osob). Vysoký úbytek počtu zaměstnaných osob zaznamenaly mezi roky 2019–2024 také výroba motorových vozidel (11 tis. osob) nebo výroba strojů a zařízení (15,7 tis. osob).

V roce 2024 připadala v průměru na jednoho zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu přidaná hodnota ve výši 1 332 tis. Kč. Jak ukazuje graf, tato hodnota (s výjimkou roku 2020) za poslední desetiletí průběžně rostla. Při zohlednění růstu cenové hladiny nastal nejvýraznější propad sledovaného ukazatele až v roce 2022 (o 18 %) a vlivem tohoto propadu (navzdory následnému růstu) byla roce 2024 úroveň přidané hodnoty na jednoho zaměstnance o 4 % nižší než v roce 2019.

Přidaná hodnota připadající v průměru na jednoho zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu (tis. Kč)  

Zdroj: ČSÚ

Drahý účet za energie

Zvýšení cen energií se promítlo do nákladů napříč celou ekonomikou. Průmysl však patřil k nejvíce zasaženým. V podnicích mimo sektor průmyslu připadalo v roce 2019 průměrně na spotřebu elektrické energie a plynu 0,8 % z celkových nákladů. Ovšem ve zpracovatelském průmyslu se jednalo o 1,7 % a v těžbě a dobývání nerostných surovin dokonce o 2,7 %. Tyto rozdíly se následně prohloubily. Od roku 2019 do roku 2024 se podíl spotřeby elektrické energie a plynu v podnicích mimo průmysl zvýšil o 0,1 p. b. na 0,9 %, ve zpracovatelském průmyslu vzrostl z 1,7 % na 2,4 % a v těžbě a dobývání z 2,7 % na 5,9 %. Ze zpracovatelského průmyslu byla nejvíce zasažena výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, kde v roce 2022 tvořila spotřeba energií až 11,4 % z celkových nákladů. Vyššími podíly na celkových nákladech se vyznačovala také výroba základních kovů a výroba textilií.

Tržby na horské dráze

Ve sledovaném období vzrostly celkové tržby v průmyslu o 17 %, i když v letech 2020 a 2024 zaznamenaly meziroční poklesy. V roce 2024 se dostaly na 7 755 mld. Kč, rekordní úrovně 8 859 mld. Kč dosáhly v roce 2022. Zatímco v těžbě a dobývání nerostných surovin v období 2019 až 2024 klesly celkové tržby o 30 % a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 10 %, zpracovatelský průmysl zaznamenal nárůst tržeb o 25 %. Tento nárůst byl do značné míry ovlivněn znovu se nadechující výrobou motorových vozidel, která navýšila celkové tržby o 442 mld. Kč. Za srovnatelné předcházející období 2013 až 2018 narostly celkové tržby v průmyslu o 25 %.

Podíl nákladů na energie na celkových nákladech (%)

Zdroj: ČSÚ

Ve srovnání zemí EU český průmysl nijak nezaostával. Z pohledu vývoje celkových tržeb ve zpracovatelském průmyslu se z okolních zemí dařilo lépe pouze Polsku, které během let 2019–2024 navýšilo tržby o 17 % nad úroveň průměru EU 27. Český zpracovatelský průmysl ve stejném období překonal průměr EU27 o 4 %.