Příjmová chudoba postihuje i zaměstnané

Pod hranicí příjmové chudoby byl v roce 2025 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o starobního důchodce, nezaměstnaného a dítě mladší 16 let. Vyskytovaly se však mezi nimi i pracující osoby.

Kromě samotné výše příjmů u pracujících osob se při zjišťování míry příjmové chudoby zohledňuje také složení domácností, ve kterých tyto osoby žijí. Zásadní roli má přitom poměr tzv. živitelů (vesměs pracujících) a osob vyživovaných (nejčastěji dětí).

Míra ohrožení příjmovou chudobou zůstává v České republice dlouhodobě stabilní, za posledních deset let se pohybovala v rozmezí od 8,5 % do 10,5 %. V roce 2025 žilo pod hranicí příjmové chudoby 9,6 % osob, tedy přibližně milion lidí. Hranice příjmové chudoby se počítala na základě příjmů za celý kalendářní rok 2024 a pro domácnost jednotlivce činila přesně 19 090 Kč čistého disponibilního příjmu na měsíc, tzn. 229 080 Kč za rok. Při přepočtu na další typy domácností se vždy zohledňuje jejich složení, tedy velikost a struktura každé domácnosti. Například pro dvě dospělé osoby šlo o částku 28 635 Kč za měsíc a pro rodiče se dvěma dětmi mladšími 13 let činila hranice ohrožení příjmovou chudobou 40 089 Kč za měsíc. Jinými slovy, alespoň tolik musela mít mladá rodina se dvěma dětmi měsíčně k dispozici, aby nespadla pod hranici příjmové chudoby.

Míra ohrožení příjmovou chudobou osob v roce 2025 (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Výsledná míra se liší napříč různými skupinami osob, zejména v závislosti na jejich převažující ekonomické aktivitě. Nižší míru ohrožení příjmovou chudobou nalezneme u pracujících osob (celkem 4,0 %), v případě zaměstnanců je přitom ještě nižší než u osob samostatně výdělečně činných. Osoby ekonomicky neaktivní, jako jsou důchodci, děti, studenti či osoby v domácnosti, mají míru chudoby naopak vyšší. Nejvyšší hodnotu najdeme u nezaměstnaných osob, těch je ohroženo dokonce šest z deseti. Nicméně v celkové populaci se tolik neprojevují, neboť míra nezaměstnanosti v Česku je obecně poměrně nízká.

Velmi důležitým faktorem souvisejícím s ohrožením příjmovou chudobou je také údaj, na jak velkou skupinu osob toto riziko doléhá. Pokud je daná skupina zastoupena v populaci více a zároveň je ohrožena silněji, pak mají osoby z této skupiny o to vyšší riziko ohrožení chudobou.

Struktura osob ohrožených příjmovou chudobou v roce 2025 podle jejich převažující ekonomické aktivity (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Ohroženy jsou hlavně důchodkyně a děti nezaměstnaných

Strukturu osob ohrožených příjmovou chudobou v roce 2025 tvořili převážně starobní důchodci, nezaměstnaní, ale i pracující lidé a děti do 16 let. Konkrétně skupinu ohrožených osob tvořily z 25,2 % děti do 16 let a z 18,2 % starobních důchodci, což je dáno zejména jejich hojným zastoupením v populaci. Dalších 15,8 % připadalo na nezaměstnané, a to především z důvodu jejich vysoké míry ohrožení příjmovou chudobou, která u nich dosahuje až 60,0 %. Významný podíl z ohrožených příjmovou chudobou představovali i pracující lidé (zaměstnanci a OSVČ), kterých zde byla přesně pětina. V české populaci je téměř třetina pracujících osob, které spolu s další pracující osobou živí ostatní členy domácnosti, a proto i ony často patří mezi ohrožené. Ve skupině starobních důchodců ohrožených příjmovou chudobou jsou dvě ze tří osob osaměle žijící nepracující důchodkyně starší 65 let. U těchto žen působí oba faktory, jak jejich velké zastoupení v populaci, tak i vyšší míra ohrožení příjmovou chudobou (20,5 %).

U ohrožených dětí do 16 let hraje roli nejen jejich větší zastoupení v populaci, ale také významná míra ohrožení příjmovou chudobou (13,5 %). Riziko příjmové chudoby u dětí je enormně závislé na ekonomické aktivitě jejich rodičů, protože tento ukazatel vždy vychází z příjmové situace celé domácnosti. Je tedy značně vysoké obzvláště u dětí žijících s nepracujícími rodiči.

Ekonomicky neaktivní členové domácnosti zhoršují situaci živitelů

Rozdělením osob do jednotlivých typů domácností podle převažující ekonomické aktivity osoby s nejvyšším příjmem zjistíme, že míra ohrožení příjmovou chudobou u těchto domácností je vyšší než při členění podle ekonomické aktivity jednotlivců. Je to dáno tím, že ekonomicky závislé osoby, které se častěji vyskytují pod hranicí příjmové chudoby, automaticky (kvůli nutnosti být vyživován) navyšují riziko ohrožení příjmovou chudobou všem členům příslušné domácnosti, tedy i samotnému „živiteli“. To vysvětluje, proč se pracující osoby, ať už zaměstnanci nebo samostatně výdělečně činní, navzdory vlastnímu příjmovému zabezpečení rovněž ocitají v ohrožení příjmovou chudobou.

Je-li osobou s nejvyšším příjmem v domácnosti starobní důchodce nebo nezaměstnaný (bez jakýchkoliv pracujících členů), jeho míra ohrožení příjmovou chudobou samozřejmě také vzroste, jelikož není podporován jinou vydělávající osobou. Totéž platí pro domácnost nezaměstnané matky samoživitelky se dvěma dětmi, jejíž příjmy ani nedosahují hranice příjmové chudoby pro neúplnou rodinu. V této domácnosti budou logicky všichni členové ohroženi příjmovou chudobou.

Rodiny se třemi dětmi (kterých je v populaci 2,6 % ze všech domácností), kde například otec pracuje a matka je na mateřské dovolené, bývají často ohroženy příjmovou chudobou z důvodu většího počtu vyživovaných osob, než je počet živitelů. V tomto konkrétním případě je ekonomicky aktivní osoba ohrožena příjmovou chudobou stejně jako všichni členové její domácnosti i přesto, že její vlastní příjmy jsou mnohem vyšší, než stanovuje hranice příjmové chudoby.

Míry ohrožení příjmovou chudobou osob v roce 2025 podle ekonomické aktivy osoby s nejvyšším příjmem v domácnosti (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Starobní důchodci těsně nad hranicí chudoby

Při pozorování rizika ohrožení příjmovou chudobou lze poukázat také na osoby, které se pohybují lehce nad stanovenou hranicí příjmové chudoby. Tato hranice se počítá z příjmového rozdělení v České republice a je definována jako 60 % mediánu z ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti. Pokud bychom posunuli hranici na 70 % národního mediánu, dostalo by se mezi ohrožené dalších 7,8 % populace. Míra ohrožení příjmovou chudobou v Česku by tedy vzrostla na 17,4 %.

Osoby, které balancují těsně nad stanovenou hranicí příjmové chudoby, žijí nejčastěji v domácnostech starobních důchodců. U nich by se při posunutí hranice na 70 % mediánu zvýšila míra ohrožení příjmovou chudobou na více než dvojnásobek. Naproti tomu u osob v domácnostech nezaměstnaných by míra ohrožení nijak výrazně nevzrostla, protože ty se již ve většině případů nacházejí pod úrovní 60 % mediánu. Takto mezinárodně definovaná hranice tedy dobře rozlišuje mezi jednotlivými typy domácností – odděluje domácnosti s velice nízkými příjmy (v čele primárně s nezaměstnanou osobou), od těch s příjmy těsně nad hranicí chudoby (starobní důchodci) a těch s vyššími příjmy (především pracující osoby v čele domácnosti).

Domácnostem pomáhají důchody a sociální dávky

Díky rozlišení příjmové situace domácností podle ekonomického postavení osob s nejvyšším příjmem lze vhodně stanovit a správně zacílit nejrůznější sociální transfery, které ohroženým domácnostem zlepšují jejich příjmovou situaci. Domácnostem starobních důchodců jednoznačně nejvíce pomáhají dávky důchodového pojištění (penze), které také tvoří největší položku ze všech sociálních transferů. To je dáno zejména vysokým počtem starobních důchodců v populaci. Penze snižují starobním důchodcům míru ohrožení příjmovou chudobou na úroveň 12,8 %, což je pouhá pětina oproti situaci, kdyby žádné transfery neobdrželi. Domácnostem nezaměstnaných klesne vlivem sociálních transferů míra ohrožení o více než 12 procentních bodů. Zde se účinně uplatní zejména podpora v nezaměstnanosti. Další dávky státní sociální podpory, nemocenského pojištění a ostatní dávky zřetelně vylepšují příjmovou situaci také domácnostem pracujících osob. Všechny tyto sociální transfery obecně výrazně snižují celkovou míru ohrožení příjmovou chudobou, a to v průměru na méně než třetinu její původní hodnoty.

Vliv sociálních transferů na snižování míry ohrožení příjmovou chudobou v roce 2025 (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC