Český výzkum se soustředí v několika regionech

Dvě pětiny pracovníků výzkumu a vývoje (VaV) působí v hlavním městě.

Výzkumná pracoviště se nacházejí ve všech krajích Česka, počty pracovníků i objem výdajů se však značně liší. Z obou uvedených hledisek dominuje hlavní město Praha. Mezi regiony s větší aktivitou ve VaV patří dále kraje Jihomoravský a Středočeský. V případě Jihomoravského kraje se výzkum výrazně koncentruje do Brna. Na Brno v rámci kraje v roce 2024 připadalo 94 % pracovníků VaV a stejně tak 94 % výdajů na VaV.

Počet zaměstnanců ve VaV dlouhodobě roste

Výzkumem a vývojem se v Česku v roce 2024 zabývalo bezmála 87 tisíc osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem), tj. meziročně o 1,7 % více. Na uvedeném nárůstu se podílelo 6 regionů: hlavní město Praha (+6,3 %), kraje Královéhradecký a Moravskoslezský (shodně +2,1 %), Kraj Vysočina (+0,4 %), Jihomoravský (+0,3 %) a Olomoucký kraj (+0,1 %). Ostatní regiony zaznamenaly meziroční pokles počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji, k nejvýraznějšímu úbytku došlo v Karlovarském kraji (–13,1 %).

Pracovníci ve výzkumu a vývoji a výdaje na VaV v Česku

Zdroj: ČSÚ

V dlouhodobém pohledu počet těchto zaměstnanců na republikové úrovni mírně roste, i když ve většině krajů je tomu naopak. Souhrnný trend ovlivňuje především Praha, kde působí bezmála dvě pětiny z celkového počtu zaměstnanců (39,0 %), a Jihomoravský kraj, který si jako své působiště zvolila téměř pětina zaměstnanců. Naproti tomu v deseti krajích podíl na počtu zaměstnanců ve VaV v Česku nedosáhl ani 5 %. Nejméně zaměstnanců VaV pracuje v krajích Karlovarském, Ústeckém a v Kraji Vysočina.

V přepočtu na 1 000 zaměstnaných v daném kraji se počet pracovníků ve výzkumu a vývoji pohybuje v rozmezí od 1,8 ‰ v Karlovarském kraji do 32,5 ‰ v Praze. V celém Česku připadá na 1 000 zaměstnanců v průměru 16 pracovníků VaV, tuto hodnotu převyšuje vedle Prahy ještě Jihomoravský kraj (27,4 ‰).

Nejvíce pracovníků VaV zaměstnává podnikatelský sektor

Zhruba 60 % zaměstnanců VaV v Česku pracuje v podnikatelském sektoru, z nich necelá polovina ve zpracovatelském průmyslu. Regionálně se podíl pracovníků VaV v podnikatelském sektoru pohybuje od necelých 50 % v Praze po téměř 100 % v Kraji Vysočina. Zastoupení těchto pracovníků v odvětví zpracovatelského průmyslu také výrazně kolísá od asi 20 % v Praze po skoro 90 % v Jihočeském kraji. V odvětví ICT se hodnoty pohybují od nulového podílu v Karlovarském kraji až po zhruba 45 % v Praze.

Necelá čtvrtina pracovníků VaV v Česku působí v rámci vysokoškolského sektoru, přičemž mezi regiony opět existují významné rozdíly. Nulové zastoupení tohoto sektoru vykazuje Karlovarský kraj, na druhém konci spektra se s téměř 50 % nachází Olomoucký kraj. Výrazný podíl VaV pracovníků na vysokých školách má také Moravskoslezský kraj.

Pracoviště VaV podle sektorů provádění v roce 2024

Zdroj: ČSÚ

Dalších přibližně 16 % pracovníků VaV je zaměstnáno ve vládním sektoru. Z nich absolutně nejvíce působí v hlavním městě a ve Středočeském kraji. Pouze v těchto dvou regionech a také v Jihočeském kraji tvoří zaměstnanci vládního sektoru více než pětinu celkového počtu pracovníků ve VaV.

Mezi výzkumníky převládají muži

Mezi výzkumné pracovníky, tedy ty, kteří stojí přímo za samotným vývojem nových technologií, postupů a poznatků, patřilo 56,8 % všech přepočtených zaměstnanců VaV v Česku (bezmála 50 tisíc, meziročně –0,3 p. b.). Zbývající část tvoří techničtí a ostatní pracovníci. Počet výzkumníků se dlouhodobě zvyšuje, mezi lety 2016 až 2024 jich přibylo 12 tisíc.

Výzkumní pracovníci se koncentrují především v Praze, kde působí zhruba dvě pětiny z celkového počtu, na Jihomoravský kraj připadá asi jedna pětina výzkumníků. Nejvyššího podílu výzkumníků na celkovém počtu pracovníků VaV dosahují kraje Olomoucký a Plzeňský (v obou případech více než 60 %), na opačném konci žebříčku stojí kraje Karlovarský a Ústecký s podílem kolem 40 %. V těchto dvou krajích a rovněž v Kraji Vysočina působí absolutně nejméně výzkumníků mezi regiony.

Pracovníci ve VaV (přepočtené osoby) podle typu pracovní činnosti v roce 2024

Zdroj: ČSÚ

Z hlediska sektorů pracuje nadpoloviční většina výzkumníků v Česku v sektoru podnikatelském a zhruba 30 % jich působí na vysokých školách. Mezi kraji je výjimkou Olomoucký, kde výzkumníci ve vysokoškolském sektoru převažují nad podnikatelským. V případě Zlínského kraje jsou oba hlavní sektory v rovnováze. Mezi výzkumníky v podnikatelském sektoru velmi výrazně převládají muži, na vysokých školách však již ženy tvoří asi jednu třetinu celkového počtu a ve vládním sektoru je jejich podíl ještě vyšší.

Nejvíce VaV vynakládají velké podniky

V roce 2024 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 146,9 mld. Kč, proti roku 2023 vzrostly o 5,1 %, za poslední desetiletí o 66 %. K největšímu meziročnímu nárůstu celkového objemu výdajů na VaV došlo v Olomouckém kraji (o 10,6 %). Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje však nadále zůstává Praha, v níž bylo v roce 2024 realizováno 41,0 % celkových výdajů v Česku (meziročně +1,5 p. b.), konkrétně 60,2 mld. Kč. S velkým odstupem za ní následovaly kraje Jihomoravský s 17,2 % a Středočeský s 12,6 %. Nejmenší objem výdajů byl vynaložen v krajích Karlovarském, Ústeckém a v Kraji Vysočina – v souhrnu jen 2,4 % celkových výdajů na VaV.

Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru, a to přes 95 mld. Kč, z toho více než třetina (34,4 %) v hl. m. Praze a dále 16,1 % v Jihomoravském a 15,2 % ve Středočeském kraji. Přes 70 % výdajů v podnikatelském sektoru směřovalo do velkých podniků od 250 zaměstnanců, z hlediska vlastnictví byly dvě třetiny výdajů vynaloženy v podnicích pod zahraniční kontrolou. Mezi lety 2016 až 2024 vzrostly výdaje na VaV v podnikatelském sektoru téměř dvojnásobně.

Výdaje na VaV podle sektorů provádění v roce 2024

Zdroj: ČSÚ

Ze státního rozpočtu bylo na přímou veřejnou podporu výzkumu a vývoje v roce 2024 vynaloženo 40,0 mld. Kč, tedy o 1,0 mld. více než v roce 2023. Největší část prostředků (18,2 mld. Kč) směřovala na výzkum a vývoj prováděný na veřejných vysokých školách, 12,7 mld. Kč získaly veřejné výzkumné instituce a 2,6 mld. Kč obdržely soukromé podniky. Více než polovina státních rozpočtových výdajů na VaV byla realizována v Praze, kde byl zaznamenán i jejich vysoký meziroční nárůst. Naopak v polovině krajů výdaje ze státního rozpočtu meziročně poklesly, relativně nejvíce v Karlovarském kraji a v Kraji Vysočina. Mezi lety 2016 až 2024 se navýšily výdaje na podporu VaV ze státního rozpočtu o necelou polovinu.

Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2024 podle krajů

Zdroj: ČSÚ

Na VaV jde 1,8 % HDP

Na výdaje na VaV se můžeme zaměřit i z hlediska jejich podílu na vytvořeném HDP. Při přepočtu na regionální hrubý domácí produkt dosáhl nejvyšší hodnoty Jihomoravský kraj (2,9 %). V hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji výdaje dosahují 2,8, resp. 1,8 % HDP vytvořeného v příslušném kraji. Naproti tomu v Karlovarském kraji se podíl pohybuje jen kolem 0,2 %. Méně než 1 % regionálního HDP představovaly výdaje na VaV ještě v Ústeckém kraji (0,4 %), v Kraji Vysočina (0,5 %) a v kraji Královéhradeckém (0,9 %).

V celém Česku v roce 2024 činily výdaje na VaV 1,8 % HDP, což odpovídalo podílu v roce 2023, ale nedosahovalo úrovně z předcházejících dvou let.

Počet patentových přihlášek klesá

S výzkumem a vývojem rovněž úzce souvisí patentová statistika. Ke konci roku 2025 bylo na území Česka evidováno 3 213 platných patentů, které patřily tuzemským subjektům, tj. meziročně o 4,5 % méně. Více než polovina patentů byla v držení soukromých podniků, jedna pětina patřila veřejným vysokým školám a zhruba desetinu držely fyzické osoby.

Počet patentových přihlášek podaných u Úřadu průmyslového vlastnictví tuzemskými přihlašovateli má v posledních letech klesající tendenci. V roce 2025 bylo podáno 573 přihlášek, tj. o 112 více než v roce 2024, ale o 216 méně než v roce 2016. Nejvíce přihlášek (dohromady přes dvě třetiny) podali přihlašovatelé z Prahy a z krajů Středočeského, Moravskoslezského a Jihomoravského. Téměř polovina přihlášek vzešla ze soukromých podniků.

Patenty platné k 31. 12. 2025 na území Česka patřící tuzemským subjektům podle krajů

Zdroj: ČSÚ

V průběhu roku 2025 bylo domácím přihlašovatelům v Česku uděleno 336 patentů (o 43 méně než v roce 2024). Z toho nejvíce patentů bylo poskytnuto soukromým podnikům (208 patentů), ostatní obdržely veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a také fyzické osoby. Zajímavostí je, že fyzickým osobám, včetně těch, které nepodnikají, bylo v roce 2025 uděleno 43 patentů a v letech 2023 i 2024 shodně 53 patentů. Ačkoliv je to výrazně méně ve srovnání s 90. lety, lze říct, že u nás nadále přežívají kutilové a nadšenci, kteří svými nápady a objevy občas předstihnou i slavného vynálezce Járu Cimrmana.

Podrobnější pohled na oblast výzkumu a vývoje obsahují statistiky na webu ČSÚ. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2024 je zde rovněž zobrazen vývoj v posledních letech.