Jak zdravé jsou naše lesy

Extrémně teplé a suché roky 2015 a 2018 vedly k výraznému zhoršení zdravotního stavu lesů. V posledních pěti letech dochází k mírnému zotavení.

Lesy v České republice v posledních letech trpí opakovanými gradacemi podkorního hmyzu, šířením houbových patogenů či zvýšenou parazitací jmelím bílým. Tyto nepříznivé jevy jsou dávány do souvislosti s klimatickými změnami, kdy dlouhodobý nedostatek srážek a vysoké teploty stromy výrazně oslabují a činí je náchylnými k napadení škůdci. Jak jsou tedy na tom naše lesy? Na tuto otázku můžeme odpovědět díky dlouhodobému monitoringu zdravotního stavu lesa v rámci evropského programu ICP Forests.

Monitoring ICP Forests

Mezinárodní kooperativní program ICP Forests, který vznikl před 40 lety v roce 1985, si klade za cíl koordinovat na evropské úrovni shromažďování srovnatelných údajů o změnách v lesních ekosystémech, a přispět tak k hodnocení trendů poškození a k lepšímu pochopení vlivu environmentálních změn na stav lesa. Česká republika se k programu připojila v roce 1986, a od té doby probíhá každoroční pozemní šetření zdravotního stavu v síti systematického monitoringu. Od roku 1998 se jedná o stálou síť 306 ploch, které jsou rozmístěny rovnoměrně podle lesnatosti po celém území republiky. Zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm odlistění (defoliací), který je definován jako relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem rostoucím ve stejných podmínkách. Defoliace se vyjadřuje v intervalech po 5 %. Kromě toho se hodnotí výskyt celé škály poškození kmene a koruny.

Nejhůře je na tom borovice

Reakce stromů na změny prostředí je druhově specifická, to znamená, že každá dřevina reaguje jiným způsobem. Reakci stromu na stres může modifikovat i jeho věk a stanoviště, na němž roste.

Nejhorší zdravotní stav dlouhodobě vykazuje borovice lesní. Průměrná defoliace této dřeviny je ve sledovaném období 39 %. Z hodnocení je patrné postupné zhoršování zdravotního stavu mezi lety 1998 a 2019, kdy hodnota defoliace vystoupala z 29 % na 49 %. V posledních pěti letech borovice mírně regenerují, což se projevilo poklesem průměrné defoliace o 5 %. V dlouhodobém průměru vykazují mladé borovice do 60 let věku o 8 % nižší defoliaci než stromy dospělé (nad 60 let věku), tedy jejich zdravotní stav je lepší, nicméně trendy ve vývoji zdravotního stavu mladých borovic kopírují dospělé stromy. Borovice má ze všech našich hlavních dřevin nejvyšší podíl stromů se zvýšenou a vysokou defoliací, v roce 2024 to bylo 54 %, naproti tomu podíl stromů zdravých a s nízkou defoliací byl v tomto roce pouze 8 %.

Vývoj průměrné defoliace mladých a starých porostů borovice lesní (%)

Zdroj: VÚLHM, ICP Forests

U smrku, naší hlavní lesní dřeviny, která je v lesích Česka zastoupena téměř 50 %, není patrný žádný trend ve vývoji zdravotního stavu v čase. Hodnoty defoliace kolísají kolem průměrné hodnoty 28,7 %. Maximální hodnoty defoliace 31 % dosáhl smrk podobně jako borovice v roce 2019, v průběhu následujících dvou let došlo k mírnému zlepšení a defoliace opět klesla na průměrnou hodnotu. V posledních pěti letech se u smrku podíl zdravých stromů pohybuje okolo 20 %, stromů s nízkou defoliací je 29 %, střední defoliaci vykazuje 37 % stromů. Poškozených stromů se zvýšenou a vysokou defoliací je 14 %, což je výrazně méně než u borovice.

Naší nejzdravější dřevinou je bezesporu buk. Defoliace buku se v jednotlivých letech pohybuje od 13 do 19 % s průměrnou hodnotou 16,7 %. Maximální hodnoty defoliace dosáhl buk v roce 2001. V řadě

není patrný žádný trend v čase, hodnoty víceméně oscilují kolem dlouhodobého průměru. V roce 2024 bylo celkem 87 % buků v Česku hodnoceno jako zdravých či s nízkou defoliací, 10 % stromů pak spadalo do třídy střední defoliace, pouze 3 % stromů vykazovala zvýšenou a vysokou defoliaci.

Vývoj průměrné defoliace čtyř hlavních dřevin (%)

Zdroj: VÚLHM, ICP Forests

Zdravotní stav dubu, naší druhé hlavní listnaté dřeviny, je v porovnání s bukem výrazně horší. Od počátku sledování byl pozorován trvalý nárůst defoliace, a to z 21 % v roce 1998 na 36 % v roce 2019. V posledních pěti letech průměrná defoliace poklesla o 7 %, což lze hodnotit jako mírné zlepšení zdravotního stavu. V roce 2024 vykazovalo dobrý zdravotní stav (míra defoliace 0–25 %) 43 % stromů, u 47 % dubů byla zaznamenána střední míra defoliace a 8 % stromů bylo silně poškozených.

Jak se (ne)projevil kůrovec

Data monitoringu ICP Forests jasně ukazují na dlouhodobě nepříznivý vývoj zdravotního stavu především borovic a dubů. Extrémně teplé a suché roky 2015 a 2018 vedly k výraznému zhoršení zdravotního stavu lesů – v roce 2019 byla zaznamenána maximální hodnota defoliace u tří ze čtyř hlavních lesních dřevin. V tomto roce vykazovalo zvýšenou a vysokou ztrátu olistění (defoliace) 62 % borovic, 28 % dubů a 18 % smrků. V teplých, ale vláhově příznivějších letech 2020–2024 probíhala mírná regenerace, při které poklesl podíl poškozených stromů na 54 % u borovice, 10 % u dubu a 14 % u smrku.

Průměrná defoliace smrku je v čase víceméně stabilní, a od roku 2019 je dokonce možné pozorovat velmi mírný pokles. Kde je ale v datech vidět kůrovcová kalamita, která v minulých letech decimovala smrkové porosty v České republice? Tento typ disturbance bohužel není monitoring ICP Forests schopen zachytit. Ztrátu olistění lze hodnotit pouze u stromů, které se na monitoračních plochách vyskytují. Po jejich odtěžení (vykácení) se již v hodnocení neprojeví a jsou sledovány pouze zbylé stromy jiných dřevin, případně plocha z hodnocení zcela vypadává do doby, než na ní vyroste nová generace mladého lesa. Určitým vodítkem může být, že zatímco v roce 2014 bylo na plochách VÚLHM hodnoceno přes 4 951 jedinců smrku, v roce 2024 to bylo již jen 3 061 stromů. Pro objektivní hodnocení zdravotního stavu lesů je tak nutné kombinovat data ICP Forests s dalšími informačními zdroji, jako je například národní inventarizace lesů, výsledky dálkového průzkumu země, či s daty o výskytu škodlivých činitelů.

Vývoj zastoupení jedinců čtyř hlavních dřevin v třídách defoliace

Zdroj: VÚLHM, ICP Forests