Od domu k domu

Důležitou součástí práce ČSÚ jsou šetření u domácností. Jejich provádění se řídí pevně stanovenými pravidly.

Pro vytváření statistik vypovídajících o stavu společnosti sbírá Český statistický úřad data nejen od ekonomických subjektů (firem, podnikatelů) či různých institucí, ale také u domácností. Abychom mohli informovat o tom, jak lidé žijí, jestli mají práci, jak se jim daří vycházet s příjmy, jaká je jejich bytová situace, zda se cítí zdraví apod., musíme se jich na to zeptat. A k tomu slouží šetření u domácností. Těchto šetření je celá řada a tazatelé ČSÚ při nich každý rok navštíví téměř 45 tisíc domácností po celém Česku.

Dvě skupiny šetření

Šetření u domácností dělíme do dvou hlavních skupin. V první skupině se nacházejí Životní podmínky domácností (SILC – Statistics on Income and Living Conditions), Statistika rodinných účtů (SRÚ) a Finanční situace domácností (FSD). Šetření SILC probíhá každý rok na vzorku téměř 11,5 tisíce domácností, přičemž 4 750 z nich je vždy do výběru zařazeno nově. Vybrané domácnosti navštěvujeme 4 roky po sobě. Od třetího roku šetření SILC přechází postupně ve dvou vlnách zhruba 3 000 domácností do šetření SRÚ a ve čtvrtém roce ještě téměř 2 000 domácností do FSD.

Druhou skupinu tvoří tzv. Integrované šetření u domácností (IŠD), které sestává z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), Výběrového šetření cestovního ruchu a Výběrového šetření informačních technologií (VŠIT). Tato šetření probíhají na panelu 33 900 domácností, z nichž se pravidelně každé čtvrtletí obmění jedna pětina (6 780). Oslovenou domácnost navštěvují tazatelé v rámci VŠPS pět po sobě jdoucích čtvrtletí.

Počty ročně navštěvovaných domácností v krajích v roce 2025

Zdroj: ČSÚ

Výběr bytů k návštěvě

Výběr domácností pro účast v šetřeních se provádí z Registru sčítacích obvodů a budov vedeného ČSÚ. V tomto registru jsou evidovány údaje o budovách a počtech bytů v nich. Registr vznikl primárně na základě dat ze sčítání lidu, domů a bytů a průběžně je aktualizován o záznamy z katastru nemovitostí či o zjištění tazatelů přímo v terénu. Pro účely výběru je Česká republika rozdělena do zhruba 53 tisíc statistických obvodů o minimálně 16 bytech. Z množiny všech obvodů se náhodným výběrem v jednotlivých krajích vyberou sčítací obvody tak, aby byly zastoupeny všechny okresy i velikostní skupiny obcí. V těchto sčítacích obvodech se pak dalším náhodným výběrem určí konkrétní byty, které musejí tazatelé navštívit. Pro SILC je to deset bytů v každém vybraném obvodu, pro IŠD šest. Jednou vybrané byty již nesmějí být do výběru znovu zařazeny nejméně po dobu tří let.

Tazatel dostává adresu budovy, číslo vybraného bytu v ní a metodický pokyn, jak byt identifikovat, např. odpočítáváním od posledního bytu v nejvyšším patře vlevo od schodiště postupně doprava a dolů. Tazatel tedy předem neví, kdo ve vybraném bytě žije, z kolika osob je složena domácnost a jaké mají její členové mezi sebou vztahy.

Většina šetření se týká celé domácnosti a zastižená osoba může poskytnout informace i za ostatní členy. Některá šetření však cílí na konkrétní osoby (např. zdravotně hendikepované, lidi vykonávající dobrovolnickou činnost apod.). Pak tazatel zjišťuje, zda taková osoba v domácnosti žije, a rozhovor vede přímo s ní.

Dotazování v domácnosti

Vlastní šetření zahajuje tazatel vždy osobní návštěvou v domácnosti. Pokud nezastihne nikoho doma, zanechá ve schránce lístek s žádostí o kontaktování a na místo se ještě minimálně dvakrát vrátí v jiný den a hodinu. Dotazníky pro šetření jsou primárně elektronické, tazatelé je mají nahrané v tabletu, do kterého zaznamenávají během rozhovoru respondentovy odpovědi. Využívají se ale hojně i papírové formuláře. Během šetření SILC a navazujících úloh se preferuje osobní návštěva tazatele v domácnosti, nejlépe v předem domluveném termínu. Další návštěva pak proběhne zhruba za rok a zjišťuje se vývoj situace v domácnosti s ročním odstupem. V IŠD je dotazník podstatně kratší a odstup mezi návštěvami je pouze čtvrtletní, takže opakované zjišťování u stejné domácnosti může proběhnout po telefonu.

V letošním roce ČSÚ poprvé umožnil respondentům ve vybraných šetřeních, aby vyplnili dotazník sami online prostřednictvím webového rozhraní. To je ovšem možné až po zodpovězení základní sady otázek v osobním rozhovoru s tazatelem. Přístupové údaje a návod k vyplnění webového dotazníku obdrží zájemce z řad respondentů e-mailem. Dotazník pak může vyplnit online kdykoliv během následujících několika týdnů. Zatím se ovšem jedná o čerstvou novinku, takže ještě nelze hodnotit, jak bude respondenty přijata a do jaké míry ji budou využívat k předávání informací.

Údaje z tazatelských tabletů, případně z webových dotazníků, se automaticky odesílají do datového centra ČSÚ k dalšímu zpracování. Veškerá elektronická komunikace je šifrována, aby se zamezilo jakémukoliv úniku citlivých informací během přenosu dat.

Tazatelé v terénu

Český statistický úřad zaměstnává téměř 300 kmenových tazatelů (většinou žen) a nárazově využívá ještě zhruba 150 externích spolupracovníků. V roce 2025 naše šetření provádělo 437 tazatelů. Všichni jsou speciálně proškoleni a skládají slib mlčenlivosti, v němž se zavazují, že informace, které se v rámci šetření dozvědí, nesdělí nikomu dalšímu. V případě porušení této povinnosti jim hrozí velké finanční postihy. Každý tazatel se prokazuje průkazem tazatele a služebním průkazem zaměstnance ČSÚ nebo svým občanským průkazem. Totožnost tazatele lze ověřit na webové stránce ČSÚ nebo telefonicky na každé krajské správě ČSÚ. Na internetových stránkách ČSÚ se v modrém poli v dolní části úvodní stránky nachází odkaz „Ověření tazatele“. Po kliknutí na něj se zobrazí pole pro vyplnění čísla tazatelského průkazu. Pokud je průkaz platný, objeví se identifikační údaje daného tazatele.

Pohyb tazatelů v terénu řídí tzv. krajští garanti, kteří rozdělují úkoly a kontrolují odevzdané dotazníky, včetně logických vazeb mezi sebranými údaji. Řeší rovněž personální problémy i běžné situace, kdy např. někdo z tazatelů onemocní a je třeba za něj zajistit náhradu nebo dojde k poruše služebního automobilu. Krajští garanti také zajišťují tazatelům metodickou podporu, zejména v případech, kdy se zavádí nový dotazník a tazatelé se s ním musejí naučit pracovat. Díky monitoringu sběru dat mají garanti přehled, kolik dotazníků v kolika domácnostech se již tazatelům podařilo úspěšně vyplnit, kolik dotazníků je rozpracovaných, kolik jich zbývá vyšetřit a kde jsou případné problémy.

Ke zjištěným datům mají přístup pouze pověření zaměstnanci ČSÚ, kteří se podílejí na procesu zpracování dat a jsou rovněž vázáni slibem mlčenlivosti. V dalších fázích jsou údaje anonymizovány a agregovány, takže už z nich není možné zpětně zjistit, ze které konkrétní domácnosti pocházejí a kterých osob se týkají. Poté dochází k přepočtu dat na celou populaci v Česku. Veškeré údaje se publikují v podobě úhrnů nebo průměrů. Vzhledem k tomu, že získaná data pocházejí z výběrových zjišťování, jedná se vždy o odhady zatížené určitou statistickou chybou.