Přejít k obsahu

Indikátory důvěry vypovídají o odolnosti ekonomik

Anastasija Neradová

24. 01. 2025

  • Statistiky
  • Ekonomika
  • Konjunkturální průzkumy

Pandemie covidu-19 zasáhla evropské ekonomiky nečekaným šokem, který zásadně ovlivnil nálady spotřebitelů i podnikatelů napříč členskými státy EU.

Vývoj souhrnného indikátoru důvěry

Během pandemie došlo k dramatickému poklesu důvěry v ekonomiku, což se odrazilo v hodnotách souhrnného indikátoru ESI. Největší pokles byl zaznamenán v dubnu 2020, kdy důvěra na Slovensku poklesla o 50,4 procentních bodů na hodnotu 50,0, což představovalo největší pokles v rámci sledovaných států. V Polsku došlo k poklesu o 49,4 procentních bodů na hodnotu 51,1. Česká republika a Rakousko zažily poklesy podobné průměru EU, přičemž hodnota ESI v Česku klesla na 63,8 bodu, v Rakousku na 59,3 bodu, a průměr EU27 dosáhl hodnoty 58,3. Tento dramatický propad byl důsledkem zavedení přísných opatření proti šíření viru, jež vedla k masivnímu útlumu ekonomických aktivit. V Německu, které mělo stabilnější průmyslovou základnu a silnější ekonomické zázemí, klesl ESI „pouze“ o 24,1 bodu na 73,3. V následujících měsících se hodnoty ESI začaly zvyšovat, ale pomalý nástup druhé vlny pandemie v srpnu 2020 způsobil opětovný pokles, zejména v Česku, v Polsku a na Slovensku. Rozdíly v oscilacích této hodnoty lze odůvodnit reakcí podnikatelů a spotřebitelů na odlišnosti v opatřeních přijatých v rámci jednotlivých států.

Indikátory ekonomického sentimentu ESI (sezonně očištěno)

Zdroj: Evropská komise – DG ECFIN

Německo vykázalo stabilní trend, přičemž souhrnný indikátor důvěry viditelně převyšoval průměr EU. Toto stabilní chování bylo částečně způsobeno silným průmyslovým sektorem a efektivními vládními opatřeními. Naproti tomu Česko, Polsko a Slovensko, jejichž ekonomiky jsou více zaměřeny na konkrétní sektory a jsou méně diverzifikovány, vykazovaly větší výkyvy v důvěře.

Návrat k předpandemickým hodnotám probíhal postupně. Německo a Rakousko se k nim vrátily již ke konci roku 2020 díky rychlému přizpůsobení se novým podmínkám. Česko a Polsko začaly dosahovat předpandemické úrovně důvěry přibližně od poloviny roku 2021, což ukazuje na jejich pomalejší ekonomické zotavování, způsobené přetrvávajícími problémy, jako byly narušené dodavatelské řetězce a inflace.

Důvěra podnikatelů: průmysl a služby

Průmyslový sektor se zotavoval rychleji než sektor služeb díky své robustní struktuře a nižší závislosti na bezprostředním kontaktu s veřejností. Naopak, sektor služeb, zejména oblasti jako cestovní ruch, pohostinství a kultura, čelily větším problémům, protože tyto činnosti byly omezeny opatřeními proti šíření viru. Průmyslové firmy vykazovaly větší flexibilitu a mohly pokračovat v produkci, což vedlo k rychlejšímu oživení ekonomiky v tomto sektoru. Nejrychleji se díky vysoké míře exportu a technologické připravenosti zotavovaly Německo a Rakousko. Česká republika sledovala podobný trend jako Německo, ale její zotavení bylo pomalejší kvůli zpožděným investicím do digitalizace. Polsko a Slovensko zaostávaly, zejména vlivem větší závislosti na vnitřní poptávce a nižší technologické připravenosti.

Salda sezonně očištěného indikátoru důvěry v průmyslu

Zdroj: Evropská komise – DG ECFIN

Sektor služeb byl pandemií zasažen nejvíce. Příčinou byla hlavně omezení vedoucí k uzavírání podniků. Stabilnější zotavení opět zaznamenaly Německo a Rakousko, kde jsou služby více digitalizovány a dostalo se jim účinnější vládní podpory. Česká republika vykázala zlepšení až po výrazném ústupu od restriktivních opatření. Polsko a Slovensko čelily dlou­hodobějšímu poklesu důvěry, což souviselo s nižší digitalizací a omezeným přístupem mikropodniků k finanční pomoci. Z grafu sald důvěry je patrné, že důvěra v sektoru služeb v Česku byla nad průměrem EU. To znamená, že české podniky v oblasti služeb zůstaly optimističtější než jejich evropské protějšky. Pokles důvěry u nás byl nejmenší ze všech sledovaných zemí.

Salda sezonně očištěného indikátoru důvěry ve službách

Zdroj: Evropská komise – DG ECFIN

Spotřebitelská důvěra

Spotřebitelská důvěra během pandemie prudce poklesla v důsledku nejistoty, ekonomických restrikcí a nárůstu nezaměstnanosti. Zotavení bylo výrazně ovlivněno strukturou domácností a efektivitou vládních opatření. Německo a Rakousko vykazovaly menší pokles důvěry díky stabilnímu sociálnímu systému a rychle implementované podpoře. Česko a Polsko byly zasaženy více, což odráží nejistotu spotřebitelů ohledně ekonomických dopadů a pomalejší implementaci podpory. Slovensko se propadlo nejvíce ze všech sledovaných států. Jeho následný vývoj měl podobný trend jako v Česku, ale s pomalejším zotavením.

Zotavení spotřebitelské důvěry se ve většině sledovaných zemí začalo projevovat ke konci roku 2020 a na začátku roku 2021.

Salda sezonně očištěného spotřebitelského indikátoru důvěry

Zdroj: Evropská komise – DG ECFIN

Silné ekonomiky jsou odolnější

Pandemie covidu-19 odhalila rozdílnou odolnost a schopnost adaptace ekonomik. Německo a Rakousko si udržely stabilní úroveň důvěry díky silnému průmyslu, pokročilé digitalizaci a rychlé vládní podpoře. Česko, Polsko a Slovensko čelily větším výkyvům, což bylo způsobeno nižší diverzifikací ekonomik a vyšší závislostí na energetických zdrojích.

Rychlost a průběh obnovování důvěry však ovlivňovaly i další události po překonání pandemie, jako například narušení dodavatelských řetězců, rostoucí inflace a energetická krize. Zpomalení růstu důvěry a další nejistotu přinesla i ruská invaze na Ukrajinu.

KONJUNKTURÁLNÍ PRŮZKUMY

Jsou součástí programu Joint Harmonised EU Programme of Business and Consumer Surveys, koordinovaného Evropskou komisí. Program zajišťuje jednotnou metodiku sběru a zpracování dat, což umožňuje přesné mezinárodní srovnání a poskytuje klíčové indikátory pro hodnocení ekonomických trendů.

ESI – SOUHRNNÝ INDIKÁTOR EKONOMICKÉHO SENTIMENTU (ECONOMIC SENTIMENT INDICATOR)

Je klíčovým ukazatelem konjunkturálních průzkumů. Skládá se z pěti hlavních složek: 40 % přispívá průmysl, 30 % služby, 20 % spotřebitelé a zbývajících 10 % rovnoměrně obchod a stavebnictví.