O naše experty je velký zájem

S předsedou ČSÚ Markem Rojíčkem jsme si povídali jak o zahraničních aktivitách úřadu, tak o jeho působení na domácí půdě.

Jaké události z roku 2024 byste označil z hlediska ČSÚ za nejdůležitější?

V loňském roce se toho událo tolik, že je těžké vybrat jen pár věcí. Hned na jeho počátku jsme slavnostně otevřeli rekonstruovanou budovu v Praze za účasti našich významných partnerů. Celý rok jsme intenzivně pracovali na prioritních projektech, nejvíce kapacit nám zabral redesign našeho statistického informačního systému, který musí být hotov nejpozději začátkem roku 2026. Postupně elektronizujeme naše vnitřní procesy, klademe větší důraz na vnitřní komunikaci. Podle služebního zákona jsme museli přesoutěžit většinu ředitelských pozic a jsem rád, že s několika výjimkami odchodu do starobního důchodu zůstávají všichni na svých místech. Hodně času věnujeme komunikaci s odbornou veřejností, v létě jsme museli vysvětlovat, proč a jak jsme revidovali časovou řadu národních účtů. Mnohá data zajímají samozřejmě i politiky, a my se proto snažíme o důležitých změnách ve statistické metodice nebo o údajích s širším celospolečenským dopadem informovat v přiměřené míře také vládu. Bylo to ostatně jedno z témat říjnové návštěvy prezidenta republiky v našem úřadě.

ČSÚ se hodně angažuje v tzv. technických asistencích, kdy naši odborníci pomáhají zvýšit kvalitu statistiky v jiných zemích. Přibyly v roce 2024 nějaké nové země, kde technickou asistenci poskytujeme?

Dlouhodobě spolupracujeme zejména s kolegy ze zemí západního Balkánu a Turecka, přičemž intenzita spolupráce se mění podle aktuálních potřeb tamních statistických úřadů. V roce 2024 byla zahájena implementace technické asistence pod hlavičkou finančního nástroje EU pro předvstupní pomoc IPA 2022. Experti ČSÚ z oblasti národních účtů budou pomáhat kolegům ze všech sedmi zapojených zemí, mezi které se řadí Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko.

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Je absolventem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. V ČSÚ působí od roku 2001, předsedou je od ledna 2018. Profesně se zabývá oblastí národních účtů, podílel se na implementaci evropských standardů národního účetnictví. Ve vědecké činnosti se orientuje na zkoumání role ekonomických struktur v procesu přechodu od nákladové ke kvalitativně zaměřené konkurenční výhodě a na analýzu makroekonomických a strukturálních dopadů globalizace ekonomických toků.

V jakých oblastech statistiky naši lidé nejčastěji technickou asistenci poskytují?

Oblasti spolupráce se odvíjejí jednak od požadavků našich zahraničních partnerů a dále od kapacitních možností expertů ČSÚ. Mezi nejčastější v uplynulém období patřila makroekonomická statistika, konkrétně například národní účty a vládní finanční statistika nebo statistika zahraničního obchodu se službami. Odborná pomoc směřovala ale i do oblasti sociální statistiky, např. EU-SILC či statistiky vzdělávání, několik konzultací jsme poskytli také na téma důvěrnosti, kvality a diseminace dat.

Co z technických asistencí získává náš úřad?

Kromě toho, že zapojení do technických asistencí znamená pro naše experty možnost finančního přilepšení, je důležité hlavně posilování dobrého jména ČSÚ v zahraničí. Za posledních zhruba 20 let, kdy se těmto aktivitám věnujeme, jsme si vybudovali u našich partnerů velmi dobré renomé a o naše experty je velký zájem. Každá zkušenost je cenná a i našim odborníkům to pomáhá rozvíjet kvalifikaci, komunikační schopnosti a také navazovat cenné kontakty pro další práci.

Jezdí se naši statistici také sami vzdělávat někam do ciziny?

Naši lidé se pravidelně zúčastňují týdenních kurzů organizovaných Eurostatem, které se konají v jednotlivých členských zemích. Kromě toho využíváme i krátkodobé stáže v Eurostatu pro vybrané zaměstnance, kteří už mají nějakou zkušenost s prací v našem úřadě, osvědčili se a rádi bychom je motivovali k dalšímu profesnímu růstu. Jak stáže, tak i kurzy jim kromě rozšiřování znalostí také pomáhají vytvářet si kontakty s kolegy ze zahraničních institucí.

V posledních letech se zahraniční vzdělávání zaměřovalo například na využívání programovacího jazyka R ve statistice, systém environmentálních a ekosystémových účtů nebo fungování Evropského statistického systému.

Už se rozběhl studijní program v oboru statistika, který jste připravovali ve spolupráci s VŠE?

Tento studijní program připravuje Vysoká škola ekonomická, my jsme byli zapojeni zejména do obsahové části tak, aby vyhovoval potřebám praxe. Kurz je v zásadě připravený ke spuštění, je však nutné jej naplnit minimálním počtem účastníků. Z našeho úřadu jsou zájemci již vytipováni, čekáme tedy, zda se podaří získat účastníky i z jiných institucí nebo ty, kteří se chtějí vzdělávat soukromě. Studijní program bude zaměřen z velké části na praktickou schopnost práce s daty a jejich vyhodnocování. Nedílnou součástí ale bude například i komunikace nebo právní základ v oblasti informačních technologií a kybernetické bezpečnosti či ochrany osobních údajů.

Loni v létě byl spuštěn nový web úřadu. Jak jste s ním spokojený?

S novou webovou prezentací úřadu jsem spokojen, líbí se mi moderní grafika, která plně respektuje designsystem.gov.cz, a přitom je specifická pro náš úřad. Spokojen jsem také s tím, jak nové stránky fungují na mobilu. Myslím, že vyhledání konkrétního statistického údaje je nyní intuitivnější a snazší. Úprava nabídky Statistiky přispěla k lepší orientaci uživatelů ve struktuře statistik. Užitečný mi připadá kalendář událostí, který je hned na hlavní stránce, a také se mi líbí úzké propojení webu s časopisem Statistika & My. Výrazně se rovněž posunulo vyhledávání a našeptávání, které patřilo ke slabším stránkám předchozího webu.

Budou se funkcionality nového webu ještě nějak doplňovat či upravovat?

Naprosto jistě – určitě se bude upravovat filtrování v Katalogu produktů a průběžně se bude vylepšovat informační část webu. V tom nám hodně pomáhá zpětná vazba od uživatelů. Doufám také, že se výrazně zvýší podíl dat, která jsou načítána z DataStatu – nyní se automatická aktualizace týká pouze zhruba poloviny zveřejňovaných informací.

Podařilo se během roku 2024 snížit zátěž respondentů? Využívá ČSÚ nějaké nové administrativní zdroje dat?

Zátěž respondentů snižujeme průběžně. Pokud bychom to porovnali v delší časové řadě, tak jsme zhruba na třetině. Je ale jasné, že každé další snížení je pro nás těžší a náročnější. Během roku 2024 jsme učinili několik výrazných a důležitých kroků. Podařilo se zejména zredukovat statistická zjišťování o obyvatelstvu. Odhadujeme, že zátěž matričních úřadů klesne téměř o 50 procent u Hlášení o uzavření manželství. Matriční úřady také nebudou zasílat tolik údajů o úmrtí, tam očekáváme pokles dokonce o 98 %. Dosáhli jsme toho díky napojení na Registr obyvatel a agendový informační systém evidence obyvatel. V roce 2024 jsme využívali již 130 zdrojů administrativních dat, nově přibyla data o plátcích DPH z přiznání registrovaných v systému One Stop Shop od Generálního finančního ředitelství a data o stavech hospodářských zvířat od Ministerstva zemědělství. Navázali jsme tím na úspěšný projekt z předchozího roku, kdy se podařilo získat data o osevních plochách ze žádostí o zemědělské dotace.

Jaké kroky v tomto směru se ČSÚ chystá učinit v roce 2025?

Bude to hlavně napojení na systém Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, který by měl v druhé polovině roku vstoupit do pilotní fáze a od roku 2026 do ostrého provozu. Tento systém nahradí řadu dílčích hlášení zaměstnavatelů různým institucím, a pro nás bude znamenat klíčový zdroj dat pro statistiku zaměstnanosti a mezd, který nahradí dosavadní výkaznictví. Od začátku roku budeme také všechny informace o dokončených budovách a bytech přebírat z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Tím se uleví stavebním úřadům, které nám již nebudou muset požadovaná data posílat výkazem. Obdobně jsme se dohodli s Ministerstvem zemědělství ohledně údajů o vodovodech a kanalizacích.

Už řadu let je zřetelný trend snižování ochoty respondentů účastnit se statistických šetření. A to zejména při šetřeních v domácnostech, která bývají dobrovolná a účast nelze respondentům nařídit. Jaká opatření ČSÚ přijímá pro to, aby nedošlo k situaci, kdy ochotných respondentů bude tak málo, že nebude možné sestavit reprezentativní výběrový vzorek?

Ochota k vyplnění údajů je silně ovlivněna faktem, jakým způsobem proběhne první osobní kontakt tazatele s domácností. Respondenti nedostávají v naprosté většině případů žádnou finanční odměnu, pouze drobné dárky. Vztah domácností k šetřením ČSÚ bude časem pravděpodobně stále komplikovanější v souvislosti s celkovou změnou společnosti. Lidé nemají obecně příliš dobrý vztah ke státu, a také si více než v minulosti chrání soukromí. Bohužel, doplácíme na existenci různých podomních obchodníků s čímkoliv. Do budoucna se proto více zaměřujeme na možnosti využití alternativních, hlavně administrativních zdrojů dat. Ve srovnání s daty za podnikový sektor jsou ale v případě domácností možnosti podstatně omezenější. Obecně pomáhá dobré renomé našeho úřadu. V rámci možností se snažíme zapojení domácností do našich průzkumů podporovat také ve spolupráci s médii.

Jaké hlavní úkoly čekají ČSÚ v roce 2025?

Některé úkoly už jsem naznačil v předchozích odpovědích. Klíčové pro nás bude dokončit funkční a technologickou obměnu našeho statistického informačního systému, a začít z ní těžit při snížení zátěže respondentů a zvýšení efektivity práce našich zaměstnanců. V rámci tohoto projektu například vytvoříme portál respondenta, kde firmy a další subjekty najdou všechny informace o svých povinnostech vůči statistickému úřadu, a také tam budou moci nahrát potřebná data. Budeme testovat možnost napojení přímo na podnikové informační systémy, aby nám firmy mohly posílat data přímo z nich.

V mezinárodní oblasti budu nově od příštího roku předsedat Partnership Group, což je jakýsi výkonný výbor, který připravuje a předjednává program Výboru pro Evropský statistický systém, složeného z šéfů statistických úřadů a Eurostatu na nejvyšší úrovni. A v neposlední řadě nás čekají na podzim volby do Poslanecké sněmovny, v nichž má Český statistický úřad nezastupitelnou roli při zpracování a publikování výsledků.

Kdybyste měl možnost změnit hodnotu nějakého statistického ukazatele týkajícího se života v Česku, který by to byl, a kterým směrem byste ho posunul?

Asi by to byl národní důchod, který je zdrojem spotřeby domácností, a tím i jejich životní úrovně. Spokojený život však závisí na řadě ukazatelů, a zdaleka ne všechny mají ekonomický charakter, i když často s ekonomikou souvisejí. Zmíním například vzdělání, zdraví, bezpečnost, životní prostředí, ale i fungování státu. Přestože v řadě parametrů nejsme na úplném vrcholu žebříčku, z celkového pohledu se Česká republika nepochybně řadí k nejlepším místům pro život na světě. Měli bychom si to častěji připomínat.

Rozhovor si můžete přečíst v lednovém vydání časopisu Statistika&My.