České zemědělství prošlo výraznými změnami i díky dotační politice

Výměra obhospodařované půdy a počty chovaných zvířat poklesly, výnosy a užitkovost naproti tomu znatelně vzrostly. Národní i unijní dotace nabyly na objemu.

Začátek nového milénia zastihl český zemědělský sektor po dekádě rozsáhlých změn ve vlastnictví zemědělské půdy daných změnou ekonomického systému. Půda, která byla do roku 1989 téměř výhradně ve vlastnictví státu nebo jednotných zemědělských družstev, přešla do rukou soukromých vlastníků v rámci restitucí, privatizace nebo odkoupení fyzickými či právnickými osobami. V posledním desetiletí 20. století také začalo docházet k významným změnám v přístupu k hospodaření na zemědělské půdě a chovu hospodářských zvířat: zatímco socialistické zemědělství bylo zaměřeno výhradně na produkci zemědělských komodit, po roce 1990 vstoupil do hry i aspekt udržitelného zemědělství, ochrany přírody a krajiny a ekologického hospodaření.

Rok 2000 Česká republika přivítala v pozici kandidátské země Evropské unie, jejímž členem se stala 1. května 2004. Před začátkem milénia a v jeho prvních letech tedy bylo nutné sladit standardy v zemědělství s těmi unijními tak, aby se Česko mohlo plně zapojit do Společné zemědělské politiky EU (dále SZP). Tomu napomáhaly programy pro kandidátské země financované Evropskou unií: Phare (založen 1989), SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development; založen 1999) a ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession; 2000–2006; po vstupu kandidátských zemí do EU v nich byl nahrazen Fondem soudržnosti). Vstupem do EU jsme – s určitým postupným náběhem – získali možnost čerpat z různých dotačních titulů v rámci SZP.

O stavu českého zemědělství v roce 2000 máme velmi dobré informace díky tomu, že právě na podzim tohoto roku proběhlo šetření Agrocenzus, první plošné zemědělské zjišťování podle standardů EU. Na základě získaných údajů byl v ČSÚ zformován Zemědělský registr, který od té doby slouží jako základ pro všechna produkční a strukturální statistická zjišťování v zemědělství. Zemědělský registr stále používá prahové hodnoty pro zařazení subjektu nastavené pro Agrocenzus 2000 (viz rámeček). Těmito prahovými hodnotami byl zároveň vymezen zemědělský sektor. Podprahové subjekty tudíž od té doby, konkrétně od roku 2002, nejsou zahrnuty v zemědělských statistikách a pouze v několika případech se do statistik započítávají odhady za domácnosti.

Pusťme se tedy do porovnání údajů z Agrocenzu 2000 se stavem Zemědělského registru ke konci roku 2024.

Od fyzických osob ke společnostem

V Agrocenzu 2000 poskytlo svá data 56 487 zemědělských subjektů obhospodařujících 3 643 tis. ha zemědělské půdy. Mezi nimi drtivě převládaly fyzické osoby, jichž bylo 53 460, a z nich dvě třetiny představovali samostatně hospodařící rolníci. Z 3 027 subjektů právnických osob tvořily téměř polovinu společnosti s ručením omezením a další čtvrtinu družstva. Zemědělská půda byla převážně (ze 73,6 %) v držení právnických osob, téměř třetinu z ní obhospodařovala družstva, na společnosti s r. o. a akciové společnosti připadala v obou případech zhruba pětina. Samostatně hospodařícím rolníkům náležela necelá čtvrtina celkové výměry.

Struktura zemědělských subjektů dle právní formy (%)

Zdroj: ČSÚ

V roce 2024 zahrnoval Zemědělský registr 45 249 subjektů a 3 547 tis. ha zemědělské půdy, během posledních 25 let tedy ubylo 19,1 % subjektů a 2,6 % půdy. Došlo k významným změnám v zastoupení jednotlivých typů právních forem a přesuny zemědělské půdy mezi nimi. Úbytek o čtvrtinu (−26,5 %) postihl subjekty fyzických osob, naopak počet subjektů právnických osob se téměř zdvojnásobil (+96,8 %). Právní forma samostatně hospodařící rolník v období 2004−2009 zanikla a na jejich místo nastoupili zemědělští podnikatelé, jichž bylo v roce 2024 o 12,6 % méně než samostatně hospodařících rolníků v roce 2000. Ostatních subjektů fyzických osob však zbyla jen polovina (−46,8 %). Přírůstek mezi subjekty právnických osob způsobily především společnosti s r. o., jejichž počet se bezmála ztrojnásobil (+195,4 %); právě tuto právní formu zvolila pro své podnikání značná část dřívějších subjektů fyzických osob kvůli výhodnějším právním, daňovým a jiným podmínkám. Vzrostl i počet akciových společností (+19,3 %), naproti tomu počet družstev se snížil o necelou třetinu (−30,8 %). Část zemědělské půdy se přesunula k subjektům fyzických osob (+13,5 %). V rámci subjektů právnických osob významně přibyla zemědělská půda společnostem s r. o. (+21,4 %) a v menší míře i akciovým společnostem (+3,7 %), naopak družstva o dvě pětiny své půdy (−40,8 %) přišla.

Hospodaří se intenzivněji

Největším, a z hlediska produkce rostlinných komodit nejdůležitějším typem zemědělské půdy je orná půda. Té bylo v roce 2000 celkem 2 757 tis. ha, a do roku 2024 se její výměra snížila na 2 517 tis. ha, tj. o 8,7 %. Stupeň zornění poklesl ze 75,5 % na 71,0 %. Subjekty fyzických osob obhospodařují přibližně čtvrtinu orné půdy, přičemž tento podíl v období 2000−2024 mírně vzrostl z 23,7 % na 25,3 %.

Snižování stavů hlavních druhů hospodářských zvířat, započaté již v 90. letech minulého století, pokračovalo i po přelomu tisíciletí, ačkoli k největším propadům došlo hned na jeho začátku. V současnosti nadále klesají počty prasat, zatímco v chovu skotu a drůbeže dochází ke stagnaci nebo dokonce náznakům zlepšení situace. Z původního počtu v roce 2000 čítajícího 1 591 tis. ks skotu zbylo v roce 2024 jen 1 408 tis. ks (−11,5 %), z 30 593 tis. ks drůbeže 25 800 tis. ks (−15,7 %) a z 3 462 tis. ks prasat pouhých 1 397 tis. ks (−59,6 %). Hustota zvířat se snížila u skotu ze 44 ks / 100 ha zemědělské půdy na 40 ks, u drůbeže z 1 100 ks / 100 ha orné půdy na 1 025 ks a u prasat ze 126 ks / 100 ha orné půdy na 56 ks.

Struktura obhospodařované zemědělské půdy dle právní formy (%)

Zdroj: ČSÚ

Úbytek výměry zemědělské a orné půdy i stavů hospodářských zvířat však do určité míry vyvažuje zvýšení výnosů zemědělských plodin a užitkovosti zvířat. Srovnáme-li pětileté průměry v letech 2000−2004 a 2020−2024, uvidíme například pro obiloviny zvýšení výnosů o 34,9 %, pro brambory o 33,5 %, pro řepu cukrovou o 41,2 %, pro olejniny o 27,9 % nebo pro pícniny o 69,9%. Průměrná dojivost jedné krávy ve srovnání stejných pětiletých období vzrostla o 61,8 % na 9,2 tis. l mléka za rok, průměrná snáška jedné slepice o 13,6 % na 312 ks vajec za rok. Na 100 krav přibylo 9 odchovaných telat za rok (+10,1 %) a na jednu prasnici 11 odchovaných selat za rok (+60,7 %).

Změna hlavních zemědělských ukazatelů mezi lety 2000–2024 (%)

Zdroj: ČSÚ

Po vstupu do EU narostly dotace

Klíčovou roli v českém zemědělství uplynulého čtvrtstoletí hrají – a v budoucnu zcela jistě nepřestanou hrát – dotace do zemědělství. Ty se podle metodiky Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) dělí na tři základní skupiny:

• Nárokové dotace zahrnující přímé platby a plošná (neprojektová) opatření Programu rozvoje venkova (PRV), financované především z unijních prostředků. Na tyto podpory má nárok každý zemědělec, který obhospodařuje 1 ha zemědělské půdy nebo chová hospodářská zvířata (jejich minimální počet závisí na druhu zvířete), za předpokladu, že podá žádost o dotaci a dodrží podmínky stanovené konkrétním dotačním programem.

• Nenárokové dotace tvořené projektovými opatřeními PRV, také především ze zdrojů EU. Zde musí žadatel o dotaci zpracovat vlastní projekt na základě kritérií daných jednotlivými dotačními programy, jehož oprávněnost a realizovatelnost je pak posuzována ze strany SZIF.

• Národní dotace, které kromě projektů podporujících zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a jeho restrukturalizaci zahrnují například i mimořádné dotační tituly pro řešení následků živelních pohrom.

Český statistický úřad sleduje objem dotací vyplacených zemědělským subjektům v rámci Souhrnného zemědělského účtu (SZÚ) od roku 1998, v současnosti podle metodiky dané nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/590. Příjmy z dotací se v SZÚ se sledují v rámci následujících položek:

- Ostatní dotace na výrobu – součást účtu tvorby důchodu;

- Investiční dotace a ostatní kapitálové transfery

– součásti kapitálového účtu;

- Dotace na výrobky, jejichž objem není v SZÚ sledován jako samostatná položka.

Během uplynulého čtvrtstoletí objem a důležitost dotací vstupujících do zemědělského sektoru několikanásobně vzrostly a změnila se i jejich struktura. Vezmeme-li finanční údaje v běžných cenách, pak v roce 2000 SZÚ evidoval celkem 10 196 mil. Kč vyplacených dotací, z toho 5 225 mil. Kč (51,2 %) ostatních dotací na výrobu a dalších 2 694 mil. Kč (26,4 %) ostatních kapitálových transferů. Podle semidefinitivních výsledků za rok 2024 již celkový objem dotací činil 38 261 mil. Kč a podíl ostatních dotací na výrobu výrazně narostl na 86,8 % celkových dotací, přičemž právě se vstupem do Evropské unie došlo ke skokovému navýšení. Naproti tomu ostatní kapitálové transfery ztratily na významu a jejich podíl v několika posledních letech nepřesahuje 1 %. V přepočtu na výměru obhospodařované zemědělské půdy obdrželi zemědělci v roce 2000 průměrně 2 799 Kč/ha, v roce 2024 průměrně 10 787 Kč/ha. Jak bude dotační politika v zemědělství vypadat v blízké i vzdálenější budoucnosti, je v současnosti předmětem rozsáhlých diskuzí jak na unijní, tak na národní úrovni.

Dotace vstupující do souhrnného zemědělského účtu (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Prahové hodnoty pro Agrocenzus 2000 a Zemědělský registr

• výměra od 1 ha obhospodařované zemědělské půdy

• 1 500 m² pěstovaných intenzivních plodin (sady, zelenina, květiny)

• 1 000 m² vinic

• 300 m² skleníků a pařenišť

• 1 ks skotu

• 2 ks prasat

• 4 ks ovcí a koz

• 50 ks drůbeže

• 100 ks králíků (do 31. ledna 2019 „králíků a kožešinových zvířat“)

V publikacích a dalších výstupech ke strukturálním šetřením v zemědělství 2010–2016 a integrovaným šetřením v zemědělství 2020 a 2023 jsou ke srovnání použitá data z Agrocenzu 2000 vždy přepočítaná na prahové hodnoty aktuálního šetření.