Pracovní trh zestárl, zbohatl a zaměstnanost se přesunula k ženám

Některé věci se v Česku za 25 let takřka vůbec nezměnily. Například, pokud chcete vydělávat hodně, zamiřte do Prahy. Průměrná mzda je tu dlouhodobě podstatně vyšší než v ostatních krajích.

Má to však háček: musíte získat dobré vzdělání a najít si zaměstnání mezi bílými límečky. Manuální profese jsou v hlavním městě odměňované stejně jako jinde, a navíc budete platit vysoké ceny za bydlení a služby.

Polovina lidí je mimo trh práce

Současné základní kontury ekonomické aktivity jsou podle výsledků kontinuálního Výběrového šetření pracovních sil podobné těm před čtvrtstoletím. Dlouhodobě se totiž trhu práce účastní jen zhruba polovina české populace, ta druhá je ekonomicky neaktivní. Změnily se ale poněkud proporce uvnitř těchto dvou půlek. Na jedné straně se mezi lety 2000 a 2024 zvýšil počet pracujících (ze 4 732 tis. na 5 192 tis.) a značně ubylo nezaměstnaných (ze 455 tis. na 139 tis.). Na straně neaktivních narostl počet nepracujících důchodců (z 2 194 tis. na 2 321 tis.), nepatrně se zvýšil počet dětí (o 14 tis.), ale snížil se počet ostatních neaktivních (o 62 tis.).

Rozdělení populace podle ekonomického postavení (tis. osob)

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ

Ženy pracují mnohem déle

Nejvýraznější změny v ekonomické aktivitě můžeme sledovat v zastoupení mužů a žen. Na počátku století byl rozdíl mezi pohlavími mnohem větší, muži měli míru ekonomické aktivity (u osob 15letých a starších) 69,8 % a ženy jen 51,6 %. Do roku 2024 se míra u mužů snížila o 1,6 p. b. na 68,2 %, u žen naopak o 1,9 p. b. vzrostla na 53,5 %. Vývoj však nebyl plynulý. Do roku 2010 se v této oblasti nestalo takřka nic, dokonce ekonomická aktivita u žen se spíše snižovala. Až po roce 2012 lze identifikovat jednoznačné trendy, které vedou u obou pohlaví k růstu aktivity, u žen rychlejšímu. V posledním roce byl pak vidět bezprecedentní vývoj, kdy u mužů aktivita ochabovala, u žen prudce vzrůstala, a tím docházelo k rychlejšímu sbližování.

Faktorů, které na tyto proměny působily, je mnoho – od legislativních změn až po nepsané zákony a zvyklosti. Podobně, jako bylo v roce 2000 neslušné navštívit kavárnu v teplákách a se psem, tak byla mnohem méně společensky akceptovaná a podporovaná i práce starších žen a žen s malými dětmi. Zatímco u mužů se toho od té doby mnoho nezměnilo, v případě žen se normy značné posunuly.

Projevila se například snaha zlepšit možnosti sladění pracovního a osobního života ženám ve středním věku, vznikly dětské skupiny a byla zavedena podpora zkrácených pracovních úvazků, kterých u žen hodně přibylo, a to zejména v posledních letech zkoumaného období. Ženám též hraje do karet proměna ekonomiky spojená s rozvojem sektoru služeb, zatímco v muži dominovaném těžkém průmyslu dochází k útlumu. Přesto ani na konci první čtvrtiny nového století není situace stále ideální, například míra zaměstnanosti třicátnic zůstává okolo 70 %.

Míry zaměstnanosti žen podle věkových skupin

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ

Nejvýraznější kladný posun nastal u starších věkových skupin. K prudkému poklesu míry zaměstnanosti souvisejícímu s odchodem do starobních důchodů dochází zhruba o osm let později než na začátku tisíciletí. Zatímco v roce 2000 byla míra zaměstnanosti žen ve věku 55–59 let jen 31 %, poslední aktuální údaj hovoří o 90 %. U věkové skupiny 60–64 let jde o nárůst z 11 % na 56 % a ztrojnásobila se i míra u žen starších 65 let. Toto prodloužení pracovní kariéry je částečně kompenzováno nižší zaměstnaností u nejmladších skupin, neboť za poslední čtvrtstoletí se protáhla průměrná délka studia a více mladých lidí nastupuje na vysoké školy.

Lidé se přesouvají za prací

Jakkoli je aktuálně nezaměstnanost méně palčivé téma, regionální problémy přetrvávají. Oblasti s vysokou nezaměstnaností zůstávají stále stejné, typicky se jedná o pohraničí, a zejména kraje Ústecký a Moravskoslezský. Něco se však přesto změnilo.

Obyvatelé se stěhovali a pracovní síla se pomalu a nenápadně přesouvala. Ve dvou zmíněných nezaměstnaností postižených krajích bydlela v roce 2000 celá pětina pracovní síly, dnes je to jen 18 %. Na druhé straně se zvyšovaly podíly v Praze, a ještě výrazněji ve Středočeském kraji. V nich v roce 2000 bydlelo dohromady 23 % české pracovní síly, a vloni již 27 %. Jinak vyjádřeno: pracovní trh se v krajích Ústeckém a Moravskoslezském za čtvrt století zmenšil o 8 %, v Karlovarském o 9 %, naproti tomu středočeský trh práce se nafoukl o fascinujících 25 % a pražský o 14 %. Menší, leč zajímavé přírůstky bychom našli také u krajů Plzeňského (7 %) a u Jihomoravského (5 %). Posledně jmenovaný je jediným krajem na Moravě, který rostl.

Stále vzdělanější pracovníci

Vzdělání patří mezi klíčové faktory ovlivňující uplatnění na trhu práce. Obecně platí, že s rostoucí úrovní dosaženého vzdělání se snižuje riziko nezaměstnanosti. Osoby s vysokoškolským vzděláním mají zpravidla vyšší míru zaměstnanosti a lepší pracovní podmínky než lidé se základním vzděláním. Dobrou zprávou tedy je, že za posledních 25 let došlo na území Česka k nárůstu počtu lidí s vyšším stupněm vzdělání. Tento nárůst se týkal osob absolvujících vysokou školu. Ostatní stupně zaznamenaly pokles nebo stagnaci. Z bližšího pohledu je zřejmé, že od roku 2010 stále narůstá podíl zaměstnaných s vysokoškolským stupněm vzdělání. Pokles podílu zaměstnaných se základním vzděláním se však zastavil.

Na regionální úrovni zaznamenaly největší změnu Středočeský kraj spolu s Krajem Vysočina, kde přírůstek u vysokoškolského stupně přesáhl v obou případech 150 %. Ostatní kraje však nezůstaly pozadu. Ve všech podíl vysokoškoláků narostl. Index změny u zaměstnaných s maturitním vzděláním se pohybuje kolem 10 %. Zastoupení zaměstnaných bez maturity a s pouze základním vzděláním se snížilo.

Na přírůstku osob s vysokou školou mají největší podíl ženy, u kterých došlo za poslední čtvrtstoletí k více než trojnásobnému nárůstu vysokoškolaček. U mužů se sice také projevuje zvýšení počtu vysokoškoláků, avšak nikoliv tak výrazné jako u žen, a až na Středočeský, resp. Jihočeský kraj se v datech neprojevuje výrazný skok.

Zaměstnaní podle stupně vzdělání (%)

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ

U středoškoláků s maturitou zaznamenali růst jen muži (vyjma hlavního města), naopak ženy se (až na Zlínský a Olomoucký kraj) potýkají s poklesem. Rozdílný vývoj podle pohlaví pak na celorepublikové úrovni způsobil téměř stagnaci.

V podrobnějším pohledu na zaměstnanost podle vzdělání nejsou rozdíly mezi muži a ženami v čase nikterak výrazné. Pro obě pohlaví obecně platí, že vyšší míru zaměstnanosti mají osoby s vyšší úrovní vzdělání, což se zvýrazní v nejstarších věkových skupinách jak u mužů, tak u žen.

Zatímco muži dosahují vysoké míry zaměstnanosti již od věku 25 let a vydrží takto až do 59 let, u žen jsou zřetelné nižší míry v těch věkových skupinách, které souvisí s mateřstvím. Na úroveň míry zaměstnanosti mužů se tak ženy dostávají až ve věkové skupině 45–59 let. To platí pro všechny čtyři vzdělanostní kategorie žen a rozdíly v jejich mírách zaměstnanosti se od roku 2000 podnes spíše vyrovnávaly.

Mzdy

Cena práce vyjádřená průměrnou mzdou se od roku 2000 do roku 2024 zvýšila zhruba na třiapůlnásobek (347 %), z 13 219 Kč na 45 899 Kč. Jak moc si nominálního zvýšení zaměstnanci užili, závisí na tom, jak rychle ve stejnou dobu rostly ceny. Při zřetězení indexu spotřebitelských cen dojdeme ke vcelku pozitivnímu závěru, protože ceny se za celé období zvýšily jen na něco víc než dvojnásobek (209 %). Reálně tedy bylo možné za průměrnou mzdu v roce 2024 koupit o dvě třetiny (66 %) více zboží a služeb než před čtvrtstoletím.

V jednotlivých etapách tohoto dlouhého období ale docházelo k mnoha zvratům. První část do roku 2006 byla velmi příjemná, inflace zůstávala pod čtyřmi procenty, zatímco mzdy svižně rostly, takže jejich reálná hodnota rychle stoupala. V krizovém roce 2008 ceny poskočily o 6,3 %, ale nominální růst mezd o 7,8 % zdražování předstihl, takže reálná úroveň mezd byla již o cca 40 % vyšší než v roce 2000. Následovaly však ztracené roky, kdy docházelo ke snižování reálné mzdy. Další etapa výrazného zvyšování reálné mzdy nastala po obnovení ekonomického růstu od roku 2013. Tento trend vyvrcholil v roce 2020, kdy se reálná hodnota průměrné mzdy dostala na 81 % ve srovnání s rokem 2000. Potom však přišel covid-19, zahájení ruské agrese na Ukrajině a vysoká inflace přesahující 15 %. Nominální zvyšování mezd na toto tempo zdaleka nestačilo. Reálné mzdy se proto v letech 2022 a 2023 propadly celkem o 12,3 %. Od roku 2024 se však jejich rychlý růst obnovil.

Třebaže lze říct, že reálný nárůst výdělků zažili za čtvrtstoletí všechny skupiny zaměstnanců, u některých bylo zvýšení vyšší než u jiných. V odvětvovém třídění si nejvíce polepšili ve zdravotní a sociální péči, kde byla v roce 2024 reálná hodnota mzdy ve srovnání s rokem 2000 více než dvojnásobná. Následovaly mzdy v informačních a komunikačních činnostech, které se zvedly o 80 %. Na spodní straně žebříčku se nacházejí zaměstnanci v těžbě a dobývání, kde je nárůst pouze 44 %, dále v peněžnictví a pojišťovnictví (45 %) a ve veřejné správě a obraně (46 %).