Zisk z cestovního ruchu v Česku dosáhl 364 miliard

Odvětví cestovního ruchu v České republice v roce 2024 dále posilovalo a jeho výkonnost významně přispěla k růstu národní ekonomiky.

Zvýšená poptávka po ubytovacích službách, širší nabídka turistických aktivit a celkově příznivá ekonomická situace se odrazily nejen v růstu tržeb, ale i ve zvyšujícím se počtu zahraničních hostů a cestujících Čechů. Posilovala zaměstnanost i celkový ekonomický význam oboru. Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu, která vyjadřuje skutečný ekonomický přínos, dosáhla v roce 2024 výše 179,8 mld. Kč a meziročně se zvýšila o 10,1 %. Již druhým rokem se tak tato hodnota v běžných cenách dostala nad úroveň roku 2019 a dokonce ji překonala o 24,2 %.

Relativní podíl cestovního ruchu na tvorbě HPH a HDP Česka se v roce 2024 meziročně zvýšil z 2,32 % na 2,44 %, respektive z 2,38 % na 2,50 %. Stále je to však méně ve srovnání s obdobím před pandemií, kdy tyto klíčové ukazatele pozice cestovního ruchu v ekonomice v roce 2019 dosáhly 2,76 % na tvorbě HPH a 2,87 %mna tvorbě HDP. V porovnání s ostatními odvětvími byl přesto jeho ekonomický význam vyšší než například příspěvek zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Navíc turismus působí jako katalyzátor spotřeby a lokální ekonomické aktivity v jednotlivých regionech Česka. Nejvyšší relativní podíl na ekonomické výkonnosti dosahuje pravidelně v Karlovarském kraji (4,5 % regionální HPH v roce 2023) a v Praze (3,0 %), což však nesnižuje jeho důležitost ani v ostatních oblastech.

Zahraniční hosté jako hlavní tahouni

Celkový objem výdajů za cestovní ruch v roce 2024 dosáhl 363,7 mld. Kč. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, jejichž útraty za cestování skončily v Česku.

V roce 2024 byl v meziročním srovnání o 10,7 % vyšší, a hodnota stejného ukazatele z roku 2019 byla překonána o 55 mld. Kč (+18,0 %).

Na rekordních výsledcích se nejvíce podíleli zahraniční návštěvníci v rámci příjezdového cestovního ruchu. Jejich výdaje činily 214,3 mld. Kč, tedy téměř 59 % všech výdajů spojených s cestovním ruchem. V roce 2024 do Česka přicestovalo celkem 36,3 milionu zahraničních návštěvníků, což bylo meziročně o 6,9 % více. Nejvíce jich tradičně pocházelo z okolních zemí: Německa, Slovenska a Polska, avšak významné zastoupení měli také turisté ze vzdálenějších a bonitnějších trhů: USA, Velké Británie, Jižní Koreji, Tchaj-wanu nebo Izraele, pro něž představuje střední Evropa atraktivní cíl cesty. Celkovou návštěvnost pomohlo akcelerovat v roce 2024 také MS v ledním hokeji pořádané v květnu v Praze a Ostravě nebo únorové MS v biatlonu v Novém Městě na Moravě.

Domácí turistika si drží stabilní pozici

Češi v roce 2024 generovali z cestování pro domácí ekonomiku 149,4 mld. Kč, což představovalo podíl 41 % na celkové poptávce a meziroční zvýšení o 4,7 %. Do této částky patří jednak útraty na cestách rezidentů v tuzemsku, ale i ta část spotřeby spojená s návštěvou a cílem cesty v jiné zemi, pokud finanční prostředky končí v české ekonomice (např. marže tuzemských cestovních kanceláří či agentur zajišťujících zahraniční zájezd).

Zatímco návštěvník ze zahraničí při cestě do České republiky utratil v průměru 5 910 Kč, český účastník cestovního ruchu průměrně 1 957 Kč. Rozdíl je způsoben mimo jiné mnohem vyšším počtem jednodenních výletů u rezidentů, ale také českým specifikem trávení volného času v podobě chataření a chalupaření. Náklady jsou v těchto případech mnohem nižší, než jsou například u hotelových pobytů či na služebních cestách.

Počet cest a přenocování podle typu cestovního ruchu a kategorie návštěvníků v ČR v roce 2024

¹⁾ Cizinci v ČR, ²⁾ Češi v ČR, ³⁾ Češi do zahraničí^{, 4)} Příjezdový + domácí, ⁵⁾ Příjezdový – výjezdový

Zdroj: ČSÚ

Nejraději jezdíme na známá místa

Naši občané podnikli 76,4 milionu vícedenních cest a výletů po Česku, a kromě toho také 13 milionů cest do zahraničí. Mezi jejich nejoblíbenější zahraniční destinace patří tradičně Slovensko, Itálie, Chorvatsko nebo Rakousko, které dlouhodobě těží z kulturní příbuznosti i geografické blízkosti. V případě výjezdového cestovního ruchu byla zároveň zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,4 dne).

Celková spotřeba Čechů v zahraničí meziročně vzrostla o 9,8 % a činila 104,5 mld. Kč. Poprvé byla pokořena hranice 100 mld. Kč a jde o nejvyšší hodnotu v dlouhodobé perspektivě. Předcovidový objem z roku 2019 byl překonán o 23,7 % (tj. 20,0 mld. Kč). Klíčová spotřeba turistů se zvýšila na rekordních 90,1 mld. Kč (meziročně o 9,1 %). Více se utratilo i na jednodenních výletech (+19,1 %) a služebních cestách (+12,0 %). Je zřejmé, že lidé už předloni cestovali do zahraničí bez zásadních omezení.

Turismus a zaměstnanost

V roce 2024 bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 233,4 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,6 % více. Přesto v oblasti turismu pracuje o 6 tisíc, tedy o 2,6 %, osob méně v porovnání s rokem 2019. Z hlediska struktury tvořili 83 % zaměstnanci a zbylých 17 % sebezaměstnané osoby, tedy pracující majitelé firem a zároveň spolupracující členové domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,28 % (v případě zaměstnanců 4,16 % a u sebezaměstnaných osob 5,01 %).

Při pohledu na odvětvovou strukturu pracovalo nejvíce lidí v oborech charakteristických pro cestovní ruch. Jednalo se především o služby ubytovacích zařízení, pohostinství, odvětví osobní dopravy, cestovní kanceláře, kulturní, sportovní a jiné rekreační služby. V průměru turismus v roce 2024 zaměstnával každého třiadvacátého Čecha/Češku, a útraty návštěvníků tak následně významně napomáhají podpoře zaměstnanosti a tvorbě nových pracovních příležitostí v národním hospodářství.

Detailní pohled na ekonomické postavení odvětví přináší aktualizované časové řady satelitního účtu cestovního ruchu na webu ČSÚ.

Zdroj: ČSÚ