Zásady nejsou jenom slova na papíře

S předsedou ČSÚ Markem Rojíčkem jsme se tentokrát sešli u příležitosti 20. výročí vzniku Kodexu evropské statistiky. Ten v 16 zásadách definuje způsob práce orgánů statistické služby začleněných do Evropského statistického systému. Tedy zejména národních statistických úřadů a Eurostatu. Pro náš rozhovor jsme vybrali několik zásad a pokusili se vysvětlit, jak jsou uplatňovány v praxi.

1. Profesionální nezávislost. Cítil jste někdy za dobu svého působení v ČSÚ nějaké snahy ovlivnit činnost či výsledky práce úřadu?

Udržení nezávislosti instituce, jakou je statistický úřad, není zaručeno automaticky tím, že je to napsáno v zákoně. Je to také otázka politické kultury, aktivní komunikace vůči ostatním institucím a politickým představitelům, pojistek v procesu jmenování a odvolávání vedení úřadu a zároveň renomé, které máme u širší veřejnosti. Političtí představitelé by si měli být vědomi, že snaha ovlivnit statistický úřad se může ve výsledku postavit proti nim. U nás se naštěstí dlouhodobě daří dodržovat vysokou úroveň nezávislosti, přestože ne vždy každému vyhovují data, která zveřejňujeme, a vláda je často kritizována opozicí nebo médii, pokud pro ni nevyznívají lichotivě. Nikdy jsem ale nezažil snahu o přímé ovlivnění publikovaných údajů. Ani by to nebylo dost dobře možné, protože to sám nejsem schopen zajistit. Je to výsostně odborná otázka, a kdybych se o to pokoušel, ztratil bych důvěru svých zaměstnanců. Nepochybně by se to také dříve nebo později dostalo na veřejnost a vedlo ke snížení důvěry v naše data.

1a. Koordinace a spolupráce. Jsou čeští statistici autory nějakých změn či inovací, které se začaly uplatňovat i v jiných zemích?

Naši odborníci jsou v rámci Evropského statistického systému velmi aktivní a uznávaní, patříme k respektovaným statistickým úřadům. Špičkové svým rozsahem a vzájemnou propojeností jsou národní účty, statistika vládních institucí. V oblasti zahraničního obchodu jsme jednou z mála zemí, které publikují data v souladu s principem změny vlastnictví nejen v národních účtech a platební bilanci, ale i v podrobné měsíční produktové struktuře. Výpočet spotřebitelské inflace zahrnuje i tzv. imputované nájemné, a lépe tak odráží cenový vývoj na trhu bydlení, v tom jsme také v Evropě ojedinělí. Máme velmi dobře integrovaná šetření v domácnostech, v minulých letech jsme výrazně zlepšili propočet statistiky odpadů, a takhle bych mohl pokračovat i v dalších oblastech. Pravidelně se setkáváme s kolegy v zahraničí a vzájemně se inspirujeme, ale každý má svůj systém, takže nelze úplně jednoduše kopírovat.

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Je absolventem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. V ČSÚ působí od roku 2001, předsedou je od března 2018. Profesně se zabývá oblastí národních účtů, podílel se na implementaci evropských standardů národního účetnictví. Ve vědecké činnosti se orientuje na zkoumání role ekonomických struktur v procesu přechodu od nákladové ke kvalitativně zaměřené konkurenční výhodě a na analýzu makroekonomických a strukturálních dopadů globalizace ekonomických toků.

4. Závazek zajišťování kvality. Statistické orgány mají systematicky a pravidelně vyhodnocovat své silné a slabé stránky. V čem spočívají hlavní silné a slabé stránky ČSÚ?

Silnou stránkou je dlouhodobá stabilita, profesionální nezávislost, odborné znalosti zaměstnanců, moderní pracovní prostředí a technologie, respekt odborné veřejnosti a poměrně široké povědomí o našem úřadu například i díky tomu, že se podílíme na zpracování výsledků voleb. Slabinami jsou stále ještě spíše horší dostupnost administrativních dat ve srovnání s řadou jiných zemí EU, a tím pádem i možnosti jejich vytěžování pro statistiku, krátký horizont rozpočtového procesu a jeho rigidita, malá ochota k inovacím u řady zaměstnanců a také podprůměrné platové ohodnocení při stejné kvalifikaci ve srovnání s průměrem státní správy i soukromým sektorem.

5. Důvěrnost statistických údajů a ochrana údajů. Informace získávané ČSÚ mohou být využívány pouze ke statistickým účelům a k ničemu jinému. Stává se přesto, že od ČSÚ někdo informace pro jiné účely požaduje?

Občas se to stává, většinou kvůli neznalosti platné legislativy. Vždy vysvětlujeme, že důvěrnost statistických údajů je naprosto klíčová pro naši důvěryhodnost, a zpravidla se podaří uspokojit požadavky jiným způsobem, například zpracováním výstupů na míru tak, aby byla ochrana individuálních dat zachována. Už jsme se ale také setkali s požadavkem například v rámci vyšetřování Policií ČR nebo soudního řízení. I v těchto případech jsme však svou pozici uhájili a individuální data nevydali.

6. Nestrannost a objektivita. Dodává ČSÚ někomu výsledky dříve nebove větším detailu než ostatním?

Nikdo nemá přednostní právo, data vždy publikujeme současně všem. Je potřeba si uvědomit, že řada údajů ovlivňuje například chování finančních trhů, a přednostním poskytnutím bychom někomu poskytli neoprávněnou výhodu. To platí i vůči vládě a našim dalším partnerům v rámci státní správy nebo centrální bance.

9. Přiměřené zatížení respondentů. Jaká opatření z poslední doby nejvíce snížila zátěž respondentů? A jaká opatření se chystají v nejbližší budoucnosti?

Zátěž respondentů snižujeme dlouhodobě tím, že vytěžujeme administrativní data, čímž omezujeme statistické výkazy buď úplně, nebo jejich rozsah a také velikost výběrových souborů. Je potřeba zmínit, že dnes dostává statistické výkazy jen zhruba jeden z deseti aktivních ekonomických subjektů. Pochopitelně, pokud jste v dané oblasti významná firma, pravděpodobně se statistickému zjišťování nevyhnete, protože bez vás by výsledky byly zkreslené. V nejbližší době počítáme s rušením mzdového výkaznictví v souvislosti se zavedením takzvaného Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Zprovozníme také portál respondenta a rozhraní pro napojení přímo na podnikové informační systémy, například pro vytěžování dat z účetnictví. Postupně redukujeme výkazy určené matrikám, protože jsme schopni pro demografickou statistiku vytěžovat Registr obyvatel a další agendové systémy na něj napojené. Když Ministerstvo pro místní rozvoj spustí systém e-Turista, přestaneme obesílat statistickými výkazy ubytovací zařízení. Obdobně jsme zrušili v poslední době výkazy v oblasti zemědělství, protože jsme schopni vytěžovat příslušné registry, pracujeme také na projektu odhadu sklizní pomocí dat ze satelitních snímků.

10. Efektivita nákladů. Jakými indikátory lze změřit efektivitu statistického úřadu? Můžete porovnat efektivitu ČSÚ se statistickými úřady jiných zemí?

V současné době běží projekt bilaterálního srovnání se statistickým úřadem Rakouska. My jsme dlouhodobě neměřili náklady na úrovni jednotlivých procesů, protože v zásadě dostáváme ze státního rozpočtu paušální částku, která kryje náklady naší činnosti bez ohledu na to, jak je rozsáhlá, přičemž ten rozsah je dán dominantně evropskou legislativou. Protože jsme však stále více pod tlakem rozpočtového omezení, musíme pro naše interní rozhodování vzít v potaz, kolik nás která činnost stojí.

Produktivita je větší oříšek, ta se obecně ve veřejné správě měří špatně, protože chybí měřitelný výstup – my naše výstupy neprodáváme, ale dáváme je k dispozici v naprosté většině zdarma široké veřejnosti. V tuzemských podmínkách neexistuje obdobná instituce, se kterou bychom se mohli porovnávat. Srovnání se zahraničním statistickým úřadem proto dává smysl, přestože má také svá úskalí a existují velké rozdíly v tom, jak jsou podobné činnosti v různých zemích zajišťovány a jaký je jejich rozsah. V Evropě najdete statistické úřady, které mají tři sta zaměstnanců, nebo také pět tisíc.

11. Relevance. Statistiky mají splňovat potřeby uživatelů. Jak ČSÚ tyto potřeby zjišťuje

Naše výstupy jsou v naprosté většině dány legislativou, ať už evropskou, nebo národní. Zároveň tím pokrýváme většinu standardních požadavků našich uživatelů. Nicméně průběžně se s uživateli našich dat, zejména těmi institucionálními, bavíme, a pokud jsme jejich potřeby schopni naplnit v rámci našich kapacit, děláme to. Případně se můžeme dohodnout na zajištění sběru dat, pokud nám pokryjí náklady s tím spojené. Často jde o data, která už máme k dispozici, a jde jen o to je v požadované podobě zpřístupnit našim zákazníkům. Nebo můžeme žadatele odkázat na správný zdroj dat.

V rámci spolupráce například s ministerstvy a jinými úřady nebo centrální bankou organizujeme pravidelná setkání, kde často řešíme právě jejich potřeby datových zdrojů. A pro individuální zákazníky je k dispozici servis našich informačních služeb. Největší problém nám dělají požadavky schválené v evropské legislativě, protože jsme povinni je plnit, ale nikdo je nezohledňuje v našem rozpočtu. S tím ale má problém většina statistických úřadů v EU.

12. Přesnost a spolehlivost. Podařilo se ČSÚ v poslední době významně zpřesnit některou z vytvářených statistik?

Je potřeba si uvědomit, že neexistuje nic jako naprosto přesné statistické číslo. Vždy je to jen odhad, více či méně se přibližující neznámé realitě. Naším úkolem je odhadovat realitu co nejobjektivněji, ale spočítat nějaký ukazatel zcela přesně je v dnešním složitém světě nemožné. I pokud si vezmeme počet obyvatel, který by na první pohled neměl být problém určit, je to ve skutečnosti docela oříšek. Roli hrají různé metodické výklady, například kdo přesně spadá do populace na daném území, a kdo ne. Zohlednit je třeba nedokonalé administrativní záznamy, lidi žijící na ulici, osoby pobývající v zemi nelegálně…

Ale pokud bych měl odpovědět na vaši otázku, podařilo se nám zvýšit kvalitu indexu spotřebitelských cen tím, že jsme získali přístup k záznamům z pokladen obchodních řetězců. Ty poskytují informaci o vývoji cen toho, co nakupují spotřebitelé, přesněji, než to bylo možné stanovit ze zjišťování cen tazateli v terénu. Hlavní výhodou je jednak širší spektrum zboží, které dokážeme statisticky pokrýt, ale také schopnost zachytit lépe průměrnou cenu v daném měsíci.

13. Včasnost a dochvilnost. U kterých statistik se podařilo v posledních letech významně zkrátit dobu od konce sledovaného období po zveřejnění výstupů?

Velmi dobrým příkladem je takzvaný předběžný odhad indexu spotřebitelských cen, který předchází řádnému odhadu zhruba o pět nebo šest pracovních dnů. Již dříve jsme zavedli předběžný odhad HDP, který je k dispozici měsíc po skončení čtvrtletí. Obecně se dá říct, že data publikujeme na národní úrovni dříve, než jsou požadavky na jejich zasílání do Eurostatu – jsme v průměru rychlejší než ostatní země. Obecně největší zpoždění od referenčního období mají roční strukturální data, ale tam je to dáno tím, kdy jsme je schopni získat od našich respondentů nebo z administrativního zdroje. Například roční účetní závěrky firem jsou k dispozici až s velkým časovým odstupem.

15. Dostupnost a srozumitelnost. Které statistiky bývají nejčastěji interpretovány nesprávně? Jaké aktivity ČSÚ vyvíjí pro zvyšování statistické gramotnosti uživatelů?

Čím metodicky složitější jsou statistické indikátory, tím je těžší je správně pochopit. Obecně patří k nejsložitějším národní účty, protože nejsou úplně intuitivní a pracují s nimi spíše odborníci. Naproti tomu počet narozených nebo zemřelých či množství sklizených jablek pochopí každý. Často se setkáváme s určitým nepochopením u průměrné mzdy, ale tam je to dáno tím, že tento ukazatel není rovnoměrně rozložený a většina lidí (zhruba dvě třetiny) bere méně než průměr. Může se jim tak zdát, že údaj nadhodnocujeme, ale není tomu tak. Úplně jednoduchý není ani index spotřebitelských cen, protože měří vývoj průměrné ceny nějakého průměrného spotřebitelského koše, který má každý člověk individuální. Statistická data ale jsou od toho, aby vyjadřovala nějakou souhrnnou či střední hodnotu.

Co se týče statistické gramotnosti, na té pracujeme neustále už jen tím, že každý den komunikujeme s našimi uživateli a médii. Máme ale i projekty například pro školáky. Úspěšné je třeba Minisčítání, na němž spolupracujeme se školami a jehož nejnovější kolo proběhne letos na podzim. Velmi dobrým příkladem je také časopis, který právě čtete, protože ten se snaží popularizovat statistická data a zasazovat je do příběhů a souvislostí.

Rozhovor vyšel v červnovém vydání časopisu Statistika&My.

Aktuální znění Kodexu evropské statistiky najdete zde.