Zahraniční obchod pod drobnohledem

Jak Český statistický úřad sleduje vývoz a dovoz zboží a služeb, nám vysvětlila ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Miluše Kavěnová.

Co všechno sleduje statistika zahraničního obchodu a odkud získává data?

Našimi výstupy jsou údaje zahraničního obchodu se zbožím a zahraničního obchodu se službami. Pro obchod se zbožím využíváme jako hlavní zdroj hlášení Intrastatu. To sbírá Celní správa a vyplňují ho subjekty, které obchodují v rámci Evropské unie. Je povinné pro subjekty, které jsou registrovány k DPH a jejichž vývoz nebo dovoz dosáhl stanoveného prahu 15 milionů korun za rok, resp. 30 milionů korun, pokud neobchodují se zemědělskými, ani energetickými komoditami.

Pro sledování vývozu a dovozu do a ze zemí mimo EU slouží jako hlavní zdroj Extrastat, což jsou vlastně celní prohlášení. Ta musí vyplňovat všichni, kdo něco dovážejí nebo vyvážejí přes hranice Unie. Zde neplatí žádné limity, povinnost vyplnit formulář má úplně každý, kterého se týká povinnost podat celní prohlášení v písemné podobě.

Kromě uvedených dvou hlavních zdrojů pracujeme také s údaji o DPH, s jejichž pomocí provádíme kontrolu a dopočítáváme hodnoty za tu část trhu, která není podchycena v Intrastatu s ohledem na stanovené statistické prahy. DPH nám slouží také pro identifikaci nákupů a prodejů mezi rezidentskými a nerezidentskými subjekty na našem území. Nevýhodou ovšem je, že DPH neobsahuje informace o komoditní struktuře. Pro společnosti působící ve více zemích EU existuje takzvaný One Stop Shop (OSS). To znamená, že DPH odvádějí pouze finančnímu úřadu v jedné zemi, kde jsou k OSS registrovány. Ten pak rozpočítává, kolik pochází z obchodu v těch ostatních zemích a posílá jim příslušné částky. My z tohoto systému dostáváme informace za Českou republiku pro zboží i služby.

Pro zachycení některých komodit a služeb používáme také průmyslové výkazy, energetickou bilanci a další podpůrné zdroje dat.

Relativní novinkou jsou takzvaná mikrodata o vývozech ze zemí EU. Záměrem je odlehčit subjektům v jednotlivých zemích tím, že by se sledoval pouze vývoz, nikoli dovoz. Individuální údaje o tom, co a kam se z jejich zemí vyvezlo, pak statistici musí každý měsíc poslat prostřednictvím Eurostatu statistickým úřadům v ostatních zemích, a ty by s pomocí těchto vyměňovaných údajů a dalších zdrojů měly být schopny sestavit, co bylo dovezeno k nim. Užití mikrodat v rutinním zpracování je v mnoha zemích EU teprve na začátku, náš úřad zatím testuje kvalitu a použitelnost dat. Na agregovaných úrovních se údaje hodně blíží tomu, co sesbíráme, ovšem na detailní úrovni nacházíme mnoho odlišností. Komplikace vznikají také třeba tím, že v každé zemi mají statistici povinnost zachytit 95 procent vývozu. Jenže v těch nezachycených pěti procentech například v Německu může být nějaký významný vývozce do Česka, který je z hlediska velikosti německého trhu marginální, ale pro náš menší trh hraje statisticky významnější roli. Přesto již mikrodata částečně využíváme, zejména v případech, kdy nám některé země zasílají více údajů, než my sesbíráme. Velkou pozornost je třeba také věnovat bezpečnosti dat, protože se jedná o mnoho podrobných individuálních údajů. Jejich výměnu a zpracování tedy upravují velmi přísná pravidla a práce s nimi podléhá pravidelnému bezpečnostnímu auditu. Zatím jsou pro nás vyměňovaná mikrodata práce navíc, ale ve výsledku by mělo dojít ke snížení administrativní zátěže.

Pro zahraniční obchod se službami je zdrojem údajů převážně náš čtvrtletní výkaz ZO 1-04 o dovozu a vývozu služeb.

Co si můžeme představit pod pojmem zahraniční obchod se službami?

Statistika obchodu se službami představuje mnohem menší objem dat než za zboží. Zpracováváme ji pro národní účty a ČNB, která ji využívá ke složení platební bilance. Navíc také Eurostatu posíláme dva roční výstupy, kterými jsou Vývoz a dovoz služeb podle charakteristiky podniků a Vývoz a dovoz služeb podle způsobu dodání služby.

Na straně vývozu i dovozu služeb patří mezi největší položky pozemní doprava, cestovní ruch, služby v oblasti výpočetní techniky včetně poradenství, právní a účetní služby, manažerské poradenství a služby v oblasti styku s veřejností.

Ing. Miluše Kavěnová

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor veřejná správa a regionalistika. Na Českém statistickém úřadě pracuje od roku 2007. Začínala v odboru obecné metodiky, kde většinu času působila jako vedoucí oddělení koordinace statistických zjišťování. Následně zastávala funkci vedoucí oddělení statistiky energetiky. V současné době je již sedmý rok ředitelkou odboru statistiky zahraničního obchodu.

Jak se sleduje internetový obchod?

E-commerce je pro sledování zahraničního obchodu velká výzva. Její objem stále narůstá a podchycení některých jejích podob je složité. Pohyb zboží je sice z větší části zaznamenán v datech Intrastatu a Extrastatu a podobně se dozvíme některé hodnoty u zboží i služeb ze systému One Stop Shop, ale už nedokážeme u všech údajů rozlišit, jestli byly uskutečněny prostřednictvím e-shopu, internetového tržiště, nebo klasicky standardními prodejními kanály. Hledáme tedy cesty, jak se s tím vypořádat a e-commerce, potažmo pak i širší kategorii, kterou je digitální obchod (digital trade), zachytit. Svět zahraničního obchodu je velmi dynamický a statistici se tomu musejí neustále přizpůsobovat.

Jaký je rozdíl mezi pohybem zboží přes hranice a zahraničním obchodem se zbožím?

Pohyb zboží přes hranice říká, kolik zboží přešlo přes hranice fyzicky. Při pohybu zboží přes hranice ale nemusí vždycky docházet k zahraničnímu obchodu. Například, když si italský subjekt do jím pronajatého centrálního skladu v Česku doveze boty, na českém trhu z nich polovinu prodá a zbytek vyveze do Polska. Z hlediska pohybu zboží se zaznamená celkový dovoz z Itálie a vývoz poloviny do Polska. V evidenci zahraničního obchodu se zbožím ale bude jenom dovoz té jedné poloviny z Itálie, a dále zahraniční obchod se službami zaznamená také pronájem skladu jako vývoz služby do Itálie.

V EU se dlouho sledovala jenom statistika pohybu zboží. Její metodika je harmonizovaná, a proto se uvádí při mezinárodních srovnáních. Po vstupu Česka do Unie se však ukázalo, že u nás tato statistika neodpovídá ekonomické realitě. Tím, že tady vyrostlo mnoho centrálních skladů pro zásobování celého regionu a na náš trh vstoupilo mnoho nerezidentských subjektů s různými modely obchodování, stala se čísla o pohybu zboží přes hranice zavádějící. Tak jsme se stali průkopníky a vyvinuli národní metodu sledování zahraničního obchodu na základě změny vlastnictví – tedy skutečně provedeného obchodu, kdy zboží změní majitele mezi tuzemským rezidentem a nerezidentem.

Zpočátku náš problém Eurostat ani členské země nebraly moc vážně, ale nyní už to začínají řešit, zejména z pohledu národních účtů a platební bilance, a našimi postupy se inspirují. Například v Holandsku se potýkají s takzvaným rotterdamským efektem, kdy do tohoto přístavu proudí obrovské množství zboží z celého světa, a pak se distribuuje dál do Evropy. O naše zkušenosti se zajímají i statistici z Dánska, Itálie, Německa a celé řady dalších zemí.

Za Česko najdete na webu ČSÚ v sekci Databáze údaje za obě tyto statistiky. Zde je vhodné poznamenat, že se i námi publikovaná statistika pohybu zboží přes hranice odlišuje od harmonizované statistiky publikované Eurostatem. Zejména tím, že publikujeme údaje o dovozu zboží podle země jeho původu, a ne podle země odeslání. Například u nás je zemí původu dobré kávy Brazílie, nikoli třeba země, kde byla jen zabalena.

Co z těchto statistik vyplývá? Jak je na tom Česko z pohledu zahraničního obchodu?

V zahraničním obchodě Česka převažuje obchod se zbožím nad službami. Hodnotově zboží tvoří zhruba 84 procent, služby 16 procent. V poslední době ale objem obchodu se službami narůstá.

Náš zahraniční obchod, a to jak na straně vývozu, tak i dovozu, je zaměřen hlavně na zpracovatelský průmysl, zejména na motorová vozidla, která nejvíce táhnou obchodní bilanci. Dopad českého zpracovatelského průmyslu se neprojevuje jen ve výrobě hotových výrobků v Česku určených na vývoz. Tento průmysl využívá pro výrobu rovněž velké množství dovezených dílů, a naopak, mnoho dílů vyrobených v Česku se vyváží do továren v zahraničí. Abychom se posunuli kvalitativně výš ve vývozu, potřebovali bychom zvýšit zastoupení technologicky náročnějších výrobků nebo služeb.

Bilance zahraničního obchodu byla v posledních dvou letech kladná – vývoz převažoval nad dovozem. Naším největším obchodním partnerem je stále Německo, z Číny jsme loni dovezli 12 procent veškerého zboží. Zajímavé je, že se odtamtud začala dovážet i elektroauta.

V posledních dvou letech také hodně narostl obchod s akumulátory do elektrických aut. Jak vývoz, tak i dovoz. Baterie se dovážejí zejména z Číny, ale i z Polska. Velká část z nich se však spojuje do větších celků, a ty se pak u nás montují do elektromobilů a vyvážejí se i do dalších zemí.

Jak se v zahraničním obchodě projevila válka na Ukrajině?

V důsledku tohoto válečného konfliktu se změnil hlavně dovoz zemního plynu a ropy. Hledaly se náhrady za dovoz z Ruska. U ropy se to definitivně podařilo letos v květnu. Od tohoto měsíce už veškerá ropa dovezená do Česka pochází z jiných zemí. U zemního plynu je určení původu o dost složitější. Česko nahradilo ruský plyn zejména plynem z Norska, nicméně v evropských plynovodech je tato surovina tak pomíchaná, že velká část se označuje termínem EU mix. Přesně určit původ konkrétního plynu, který dostáváme, tak v podstatě není možné.

Obecně došlo k výraznému poklesu obchodu s Ruskem, posílil se vývoz od nás na Ukrajinu a vzrostl dovoz zemědělských a potravinářských komodit z Ukrajiny k nám.

Kolik lidí ve vašem odboru pracuje?

Je nás patnáct. Máme dvě oddělení – oddělení datové podpory statistiky zahraničního obchodu a oddělení obchodní bilance. Zhruba jedenáct zaměstnanců se věnuje statistice zboží, zbytek službám, ačkoli úplně striktně počty oddělit nelze, jelikož jsou obě oblasti navzájem propojené. Z důvodu práce s velkými objemy dat se neobejdeme ani bez programátorů. Výsledky za zahraniční obchod se zbožím publikujeme průběžně každý měsíc, za obchod se službami předáváme výstupy ze zpracování čtvrtletně.

Připravujete ve vašem odboru v blízké době nějaké změny a novinky?

Začnu u těch nedávných novinek, které ještě stojí za to zmínit. V roce 2023 jsme zpřístupnili uživatelům databázi zahraničního obchodu se zbožím ve velké míře podrobnosti. Zatím v ní mají uživatelé k dispozici finanční vyjádření a rádi bychom naši metodu dopracovali tak, aby stejně jako v případě databáze pohybu zboží přes hranice mohli sledovat i konkrétní množství ve fyzických jednotkách – kilogramech, litrech, kusech.

Aktuálně se nás také dotýká unijní celní reforma, která právě probíhá a kvůli které se mění řada předpisů a formulářů. Když se začala připravovat, na statistiku se málem zapomnělo a statistici napříč EU museli bojovat o to, aby i nadále měli právní nárok na získávání dat z celních prohlášení. To se naštěstí vyřešilo, nicméně musíme průběh celní reformy stále sledovat, zejména z hlediska snahy o zjednodušení celního řízení, a tudíž pro nás možné ztráty datových zdrojů, které jsou k tvorbě statistiky potřeba.

Jednou z novinek je i takzvaný „microdata linking“. Jde o propojování různých datových sad, které máme, s cílem je maximálně vytěžit a získat nové výstupy. První vlaštovkou je propojení zahraničního obchodu s Registrem ekonomických subjektů. Nejdříve samostatně pro zboží a samostatně pro služby, a do budoucna nás čeká propojení všech tří oblastí dohromady. Uživatelé tak získávají stále ucelenější údaje o zahraničním obchodu podle charakteristik podniků, a mohou si například zjistit, že zahraniční obchod provádějí podniky o určité velikosti, působící v určitých odvětvích nebo zda jejich obchod převažuje v rámci Unie nebo mimo ni. Postupně se objevují další požadavky na propojování našich statistik s daty v jiných oblastech.

Začínáme rovněž více sledovat sdružené informace o jednotkách zahraničního obchodu pro zkvalitnění našeho zpracování. V interní databázi soustřeďujeme informace o vývozcích a dovozcích, zejména o různých identifikacích stejného ekonomického subjektu z různých datových zdrojů. Pro naše zpracování je totiž cennou informací to, jestli je subjekt zapojen v nějakém podnikatelském seskupení a jaké jsou uvnitř takového seskupení vzájemné obchodní vazby či obchodní chování.

U zahraničního obchodu se službami jsme nedávno na základě požadavku unijního nařízení zavedli zjišťování způsobu dodání služby. Respondenti do formulářů vyplňují, zda službu zahraničnímu subjektu poskytly u nás, nebo v zahraničí, jestli český rezident vyjel poskytovat službu ven, nebo naopak spotřebitel dané služby přijel přijmout službu do Česka. Je to trochu náročné na pochopení, a než si na to respondenti zvyknou, musíme jim hodně vysvětlovat, jak údaje správně vykázat.

V neposlední řadě se nás také dotýká právě probíhající změna klasifikací CZ-NACE a CZ-CPA, a to jak na straně sběru údajů ve výkaze o službách ZO 1-04, tak i na straně přípravy výstupů.

Rozhovor vyjde v říjnovém vydání časopisu Statistika&My.