Vytěžujeme prakticky vše, co je dostupné

S předsedou ČSÚ Markem Rojíčkem jsme hovořili o tom, jak statistici čelí výzvám současné doby.

Jaká témata se aktuálně řeší v oficiální statistice na evropské úrovni?

V letošním roce se hodně věnujeme tématu umělé inteligence, a to jak na úrovni Evropského statistického systému, tak i na úrovni Statistické komise OSN. Jde o využití nových technologií k produkci dat i o využití velkých jazykových modelů pro vyhledávání oficiálních statistických dat – tedy o to, aby data byla pro jazykové modely čitelná a uživatelé se k nim snadno touto cestou dostali. Další velké téma je snižování zátěže – nejen našich respondentů – tedy firem a domácností, ale také úřadů jako takových. Téměř ve všech zemích EU se potýkají se snižováním rozpočtů a kapacit, ovšem legislativní požadavky na rozsah poskytovaných dat na to dostatečně nereagují. Budoucnost patří kromě administrativních dat také privátním datům, mezi něž spadají například data od mobilních operátorů, z platebních karet nebo chytrých elektroměrů.

Která z těchto témat jsou zvláště důležitá pro Česko? Jaká v nich česká strana zastává stanoviska?

Mimořádně důležité je pro nás snižování požadavků na naše kapacity, abychom byli nadále schopni plnit závazky v požadované kvalitě. Patříme k zemím, které jsou na všech úrovních jednání velmi důsledné. Bohužel, často taháme za kratší konec provazu, protože řada zemí si sice stěžuje, ale ve výsledku nové požadavky odsouhlasí. Mnohdy nám nepomáhá ani kreativita Evropského parlamentu a velký prostor má formou delegovaných aktů také Evropská komise.

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Je absolventem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. V ČSÚ působí od roku 2001, předsedou je od března 2018. Profesně se zabývá oblastí národních účtů, podílel se na implementaci evropských standardů národního účetnictví. Ve vědecké činnosti se orientuje na zkoumání role ekonomických struktur v procesu přechodu od nákladové ke kvalitativně zaměřené konkurenční výhodě a na analýzu makroekonomických a strukturálních dopadů globalizace ekonomických toků.

Jak pokračuje spolupráce statistických úřadů na úrovni Visegrádské skupiny?

Na konci června končí maďarské předsednictví V4 a od července jej převezme Slovensko. Maďaři byli poměrně aktivní a zorganizovali několik workshopů na pracovní úrovni, například na téma zahraničního obchodu, statistiky spotřebitelských cen, revize systému národních účtů nebo budoucnosti demografické statistiky. Rozjeli také iniciativu vzájemných stáží, které nám umožní se vzájemně inspirovat a přenášet zkušenosti.

Jak oficiální statistiku ovlivňují významné události ve světě – války na Ukrajině a v Íránu, energetická a ropná krize, přelomové volby v Maďarsku…

Tyto události, zejména války a s nimi spojené energetické krize, ovlivňují ekonomiku, a tedy i její zachycení ve statistických datech. Válka na Ukrajině významně přispěla k růstu cen energií a přes ně k inflaci, což mělo značný dopad na životní úroveň obyvatel. Obdobný vliv na ceny energií, byť pravděpodobně v menší míře, lze čekat od války na Blízkém východě. Bude velmi záležet na tom, jak rychle se podaří situaci uklidnit. Zvyšování cen energií obvykle vede ke snížení ekonomického růstu, protože významně zdražuje vstupy firem. Již jsme mohli pozorovat omezení cestovního ruchu kvůli strategické poloze letišť v zemích Perského zálivu. Zdražují také hnojiva, což může poznamenat zemědělskou produkci, zejména v chudších zemích, a problém může být i v dostupnosti dalších kritických surovin.

V poslední době se hodně hovoří o výdajích na obranu. Sledují statistici i tento údaj?

Výdaje na obranu jsou součástí výdajů sektoru vládních institucí a ovlivňují tedy jejich vývoj. Od letošního roku se pak kromě sledování těchto výdajů podle metodiky NATO používá také takzvaná klasifikace COFOG, což je členění výdajů podle funkcí. Tyto údaje jsou konsistentní s metodikou národních účtů a plnění maastrichtských ukazatelů a jsou sestavovány statistickými úřady. Naproti tomu metodika NATO je v rukou Ministerstva obrany a nemá vazbu na žádné další statistiky.

ČSÚ navázal spolupráci se statistickým úřadem Jižní Korey. V jakých oblastech tato spolupráce probíhá?

Setkáváme se každý rok, obvykle střídavě u nás a v Koreji. Shodou okolností poslední návštěva proběhla na konci dubna v Praze. Bavili jsme se například o šetřeních v domácnostech, prezentaci geoprostorových dat, strategické komunikaci nebo o využití nástrojů umělé inteligence. Každá země je vždycky v některých oblastech dál a v některých o něco pozadu, a právě proto se setkáváme, abychom přebírali dobrou praxi. Obecně mohu říct, že se ve srovnání s Korejci nemáme za co stydět. Jsme ale kulturně značně odlišné země, takže ne všechno lze jednoduše převzít. Typické u nich je dlouhodobé plánování a strategie, což je naopak velká slabina našeho státu. Jejich výhodou je určitě větší integrace státní správy, což přináší jednodušší sdílení dat nebo infrastruktury – mají například centrální datové centrum pro všechny státní instituce.

Spolupracuje v současné době ČSÚ intenzivněji se statistiky z nějakých dalších zemí?

Bavíme se s různými zeměmi, kromě již zmíněné Visegrádské skupiny jsme často v kontaktu třeba se Slovinci, kde se snažíme inspirovat hlavně ve využívání administrativních dat. Oni na druhé straně měli velký zájem o naše zkušenosti v environmentální statistice nebo národních účtech.

Jak v ČSÚ pokračuje projekt modernizace informačního systému SIS 5,0?

Jedná se o projekt financovaný z Národního plánu obnovy (NPO), který končí v polovině tohoto roku. S ohledem na zpoždění, které měl rozjezd celého programu NPO, probíhá jeho finalizace ve vysokém a náročném tempu, spolupracuje s námi řada dodavatelů a postupně od nich přebíráme jednotlivé části našeho statistického informačního systému. Navenek už je viditelný nový systém sběru dat od firemních respondentů, který běží od začátku tohoto roku. Zatím se ještě potýká s určitými porodními bolestmi, ale po jejich vyladění půjde o velmi uživatelsky přívětivý způsob sběru dat. Současně s tím byl zprovozněn portál respondenta, kde respondent může vidět všechny své povinnosti vůči nám a do budoucna i historii dat, která nám poskytl. Od poloviny roku bude také do ostrého provozu nasazen Datastat. To je zcela nová veřejná databáze, která bude obsahovat větší množství dat a nabízet širší možnosti uživatelského přizpůsobení než dosavadní Veřejná databáze.

V dubnu byl spuštěn projekt JMHZ. Jak je do něj zapojený ČSÚ a jaké poznatky jsme z něho zatím získali?

Projekt Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele je pro nás do budoucna naprosto klíčový. Umožní nám zrušit nebo významně redukovat některé výkazy a přinese kompletní pokrytí všech zaměstnavatelů. Umožní tedy větší přesnost a vyšší míru detailu publikovaných výsledků. To je ovšem cílový stav, pro nás je v tuto chvíli důležité získat data, začít s nimi pracovat a plynule navázat na dosavadní časovou řadu. Vzhledem k tomu, že v celém projektu došlo ke zpoždění, získali jsme teprve nyní první data z pilotního provozu za několik zaměstnavatelů. K rutinnímu převzetí máme ještě poměrně dlouhou cestu. Je také zřejmé, že kvalita některých údajů nebude na začátku stoprocentní, týká se to třeba kódování profesí jednotlivých zaměstnanců.

Jaké nové administrativní zdroje dat se pro statistiku podařilo v poslední době získat?

My v tuto chvíli vytěžujeme prakticky vše, co je dostupné. Kromě výše uvedeného Jednotného měsíčního hlášení jsme již do rutiny nasadili vytěžení základního registru obyvatel a na něj napojených informačních systémů pro demografickou statistiku a také registry v oblasti zemědělství a vodního hospodářství.

V jaké fázi jsou jednání o přípravě registru bytů?

Minulá vláda schválila ke konci svého mandátu usnesení, které ukládalo dotčeným institucím pracovat na přípravě změny zákona o základních registrech, kterou by se zavedla v rámci registru nemovitostí i datová vrstva bytů. Je to pro nás naprosto klíčové pro plnění povinností vytvářet data o počtech a charakteristice bytů a domácností, zejména po roce 2031, kdy předpokládáme poslední plošný populační census s využitím dotazníkového šetření obyvatelstva. V tuto chvíli vyjednáváme se zástupci ministerstev i se současnou vládou o potvrzení tohoto závazku. Je potřeba zdůraznit, že kromě plnění statistické legislativy by mělo vytvoření evidence bytů zásadní přínos i pro řadu dalších institucí, které mají nějakou agendu navázanou na byty či domácnosti. Všichni by vycházeli ze stejných, aktualizovaných dat, a nemuseli by si vytvářet své evidence nebo výpočty. Klíčové je to také pro složky integrovaného záchranného systému, kteří potřebují při svých výjezdech aktuální informace o tom, kam přesně jedou zasahovat a co tam mohou očekávat.

Jaká zajímavá statistická šetření probíhají v letošním roce?

Většina statistických šetření jsou stejná každý rok, a to jak u firem, respektive právnických osob, tak u domácností. Převážně se týkají ekonomického vývoje, ale sledujeme i vývoj v oblasti využívání informačních technologií, životního prostředí, cestovního ruchu a podobně. Některá zjišťování mají delší cyklus, zařazujeme je do programu jen jednou za několik let. V letošním roce se to týká tzv. integrovaného šetření v zemědělství – podrobného průzkumu zaměřeného na strukturu obdělávané půdy a chovaných hospodářských zvířat a také na pracovní sílu v tomto odvětví. Po dvou letech se firem budeme ptát na inovace a po třech letech zařazujeme dotazník o zapojení podniků do globálních řetězců. U domácností se pravidelně ptáme na jejich situaci na trhu práce, příjmy, výdaje a finanční situaci, využívání informačních technologií nebo kam a jak často cestují do zahraničí. Kromě toho jsou každý rok zařazovány takzvané ad hoc moduly, letos se například v rámci výběrového šetření pracovních sil budeme ptát na práci prostřednictvím digitálních platforem.

Připravují se nějaká nová šetření pro další roky? Objevují se požadavky od uživatelů, kteří by chtěli nová data, jež ČSÚ dosud nesledoval?

Požadavky uživatelů vyhodnocujeme neustále, prioritu ale pro nás má plnění zákonných povinností. Ty se v naprosté většině odvíjejí od evropské legislativy, případně sestavujeme ukazatele podle požadavků legislativy národní. Některá data také sbíráme a zveřejňujeme na základě nějakých smluv či usnesení vlády. S ohledem na omezený rozpočet a personální kapacity nám na nic jiného ani nezbývá prostor.

V předchozích letech proběhly rozsáhlé rekonstrukce obálky budovy a systému chlazení a vytápění v Praze a v Brně. Máte vyčísleno, jakých energetických úspor se podařilo dosáhnout a zda výsledek splnil očekávání?

Zejména v Praze se podařilo dosáhnout vysokého efektu v energetické účinnosti. Přispělo k tomu jednak kompletní zateplení fasády a výměna oken, jednak také možnost vyrábět elektřinu pomocí solárních panelů a instalace tepelných čerpadel, která zužitkují odpadní teplo z datového centra pro ohřev teplé vody. Celkové úspory se pohybují okolo 30 procent a v současných cenách se blíží roční částce 5 milionů korun. V Brně byl kvůli památkové ochraně naší budovy rozsah rekonstrukce menší, ale k úsporám došlo také.

Rozhovor vyšel v červnovém vydání časopisu Statistika&My.