Reálné příjmy českých domácností

V roce 2024 měly české domácnosti zhruba stejnou kupní sílu jako v roce 2019.

Hlavním ukazatelem příjmové situace domácností v Česku je jejich čistý peněžní příjem. Údaje o něm získává ČSÚ přímým dotazováním v soukromých domácnostech při každoročním zjišťování Životní podmínky. Data zahrnují veškeré druhy příjmů všech členů domácnosti po (případném) zdanění. Abychom mohli jednoduše srovnávat různé typy domácností, použijeme příjem přepočtený na osobu, tj. u každé domácnosti se celkový příjem vydělí počtem jejích členů.

Celkově čisté peněžní příjmy našich domácností v průběhu let rostou, ale ne všem stejně. V tomto článku se zaměříme na dvě hlavní skupiny domácností v období posledních pěti let, charakterizované podle ekonomického postavení osoby v čele domácnosti. Půjde o domácnosti zaměstnanců a domácnosti důchodců.

Jedním z výrazných vlivů na příjmy domácností má zajisté inflace, proto se při posuzování příjmů zaměříme i na ni.

Zásah inflace

Největší růst inflace v novodobé historii zažilo Česko v letech 2022 a 2023. V průběhu posledního pětiletého období tedy máme jedinečnou možnost pozorovat, co se v souvislosti s inflací událo s příjmy našich domácností. Jen pro úplnost – v období 2015 až 2020 se meziroční růst reálných čistých peněžních příjmů domácností očištěných o inflaci pohyboval v rozmezí 3,0 až 5,0 %. V roce 2020 došlo ke zpomalení tohoto meziročního růstu, což bylo způsobeno restrikcemi v důsledku opatření spojených s pandemií covidu-19, často provázenými i okamžitým poklesem příjmů, zejména z pracovní činnosti. K další výrazné změně v časové řadě došlo v roce 2021, kdy byl zrušen dosavadní způsob výpočtu daní z tzv. superhrubé mzdy, což způsobilo výrazný nárůst čistých příjmů domácností o 9,6 % a reálných příjmů o 5,6 %.

V roce 2022 pokračoval znatelný růst čistých peněžních příjmů o 7,7 %. Avšak po započítání inflace, která v roce 2022 dosáhla v průměru 15,1 %, reálné příjmy domácností klesly o 6,5 %. Ke snížení reálných příjmů domácností došlo i v roce 2023, a to o 3,1 %. V důsledku toho průměrné příjmy českých domácností během uvedených dvou let reálně poklesly o 9,7 %. Teprve v roce 2024, i přes zpomalení nominálního růstu čistých příjmů domácností, nastal opět obrat a s inflací 2,4 % i opětovný růst reálných příjmů.

Za celé období mezi lety 2019 a 2024 čisté průměrné peněžní příjmy domácností sice nominálně vzrostly o 40,1 %, ale v důsledku vysoké inflace zůstaly reálné čisté příjmy domácností na úrovni roku 2019.

Meziroční růst peněžních příjmů domácností v období 2019–2024 (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Důchodci ve výhodě

Z pohledu na dvě největší skupiny domácností – domácnosti zaměstnanců a domácnosti důchodců – vyplývá, že jejich meziroční vývoj byl odlišný. Domácnosti zaměstnanců pocítily největší růst svých reálných peněžních příjmů (o 8,5 %) v roce 2021. Další rok však následoval strmý propad jejich příjmů o 8,7 % a pokles pokračoval i v roce 2023, tentokrát o 3,7 %. Na stoupající trajektorii se reálné příjmy domácností zaměstnanců dostaly až v roce 2024. Mezi lety 2019 a 2024 se tedy jejich reálné příjmy zvedly jen o 1,9 %.

U domácností důchodců byla příjmová situace v souvislosti s dopady inflace příznivější. Jejich reálné příjmy klesly pouze v roce 2022, a sice o 6,7 %. Nicméně v intervalu let 2019 a 2024 u nich oproti ostatním skupinám domácností došlo k výraznému navýšení o 6,5 %.

Meziroční růst peněžních příjmů domácností zaměstnanců a důchodců (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Domácnosti na krizi reagovaly opožděně

Obrázek o tom, jak svou příjmovou situaci viděly samotné domácnosti, je možné získat z výsledků subjektivní otázky na vycházení s celkovými příjmy. Otázka měla 6 kategorií, od velmi obtížného vycházení s příjmy až po velmi snadné. Největší podíl domácností (necelých 70 %) se zpravidla soustředí ve středních kategoriích, které znamenají vycházení s menšími obtížemi nebo docela snadno. Je zřejmé, že do roku 2021 se hodnocení domácností ohledně příjmové situace spíše zlepšovalo.

V roce 2021 byl největší pozitivní rozdíl v podílu domácností, které uváděly, že vycházejí s příjmy s menšími obtížemi (26,9 %) a docela snadno (41,1 %). V roce 2022, kdy Česko zasáhla vysoká inflace a reálně příjmy domácností klesaly, se trend zlepšování pouze zastavil. Významné zhoršení své příjmové situace pocítily domácnosti teprve v roce 2023. V dalších letech pak následovalo opět mírné subjektivní zlepšování, které se v roce 2025 dostalo na úroveň roku 2020.

Domácnosti zaměstnanců na změny v tempu růstu svých příjmů reagovaly spíše apaticky. Domácnosti důchodců pocítily pokles reálných příjmů velice brzy, pravděpodobně proto, že jejich příjem je v průměru nižší než u zaměstnanců, a nemohou si tvořit dostatečné rezervy pro případ náhlého zvýšení cen.

Vycházení s celkovým příjmem (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Na co domácnosti nemají

Domácnosti byly také dotazovány na finanční zabezpečení běžných činností v jejich životě. Možnost konzumace masa nebo vegetariánských náhražek či dostatek prostředků na platby za vytápění domova v podstatě korespondují s tím, co již bylo uvedeno. Nejvyšší nárůst domácností, které si z finančních důvodů tyto položky nemohly dovolit, nastal v roce 2023. Problémy s placením vztahujícím se k bydlení (např. platby za teplo, elektřinu, plyn, vodu) uvádí okolo 2 % domácností. Podíl domácností, které pro nedostatek finančních prostředků nemohly zaplatit v termínu některé z těchto nezbytných vydání, od roku 2021 postupně narůstal, a nejvyšší hodnoty 2,2 % dosáhl v roce 2024.

Nejčastější typy domácností hlediska ekonomické aktivity téměř kopírují průměrné trendy domácností celkem. Liší se však tím, jaký podíl domácností si nemohl dovolit sledovanou položku. Nemožnost konzumace masa nebo dostatečného vytápění označovaly domácnosti zaměstnanců méně často, zatímco podíl domácností důchodců s těmito problémy byl nadprůměrný. Z dat je také zřetelné, že schopnost úhrady za teplo, elektřinu, plyn nebo vodu domácnostmi důchodců nebyla růstem spotřebitelských cen (vyšší mírou inflace) takřka ovlivněna, protože chápou zajištění těchto plateb jako přednostní.

Podíl domácností, které si z finančních důvodů nemohly dovolit danou položku (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

CO SE ZAPOČÍTÁVÁ DO ČISTÉHO PŘÍJMU DOMÁCNOSTI:

- příjmy ze zaměstnání,

- příjmy z podnikání či jiné samostatně výdělečné činnosti,

- příjmy z dalších zaměstnání nebo dohod a vedlejších činností,

- důchody starobní, invalidní, vdovské nebo sirotčí,

- sociální dávky,

- příjmy z pronájmu a finančních aktiv,

- přijaté výživné a finanční podpora od jiných domácností.

Typ domácnosti byl do roku 2022 určen ekonomickou aktivitou osoby v čele a od roku 2023 je určen ekonomickou aktivitou osoby s nejvyšším příjmem v domácnosti.

Zaměstnancem byla osoba, která byla v pracovním nebo služebním poměru, příp. vykonávala funkci, do níž byla zvolena.

Důchodcem byla osoba, která byla v důchodu a zároveň nepracovala.