Praha, to není jen Václavák

Hlavní město Praha se rozkládá na ploše 49 621 hektarů. K 31. prosinci 2025 zde žilo 1,4 milionu obyvatel.

Česká metropole má poměrně složité vnitřní členění, navíc se souběžně používá několik jeho typů. Dělí se na 10 (městských) obvodů, 22 správních obvodů, 57 městských částí a 112 katastrálních území. Dalším frekventovaným pojmem jsou městské čtvrti, jejichž označení v podstatě odpovídá názvům katastrálních území (Háje, Košíře). Orientaci usnadňuje i bezpočet místních jmen pro menší územní celky (Malvazinky, Baba). Vyjmenovat všech 57 městských částí (MČ) zvládne málokterý rodilý Pražan, ještě méně je těch, kteří je všechny navštívili.

Kde se vzaly městské části

V roce 1784 se spojila 4 samostatná historická města – Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany a vytvořila Královské hlavní město Prahu. Postupně se připojily Josefov (1850), Vyšehrad (1883), Holešovice-Bubny (1884) a Libeň (1901). Pro další vývoj Prahy byly podstatné tři fáze jejího rozrůstání. Prvním důležitým mezníkem se stal rok 1922, symbol vzniku Velké Prahy, kdy se k dosavadnímu městu připojilo 37 sousedních obcí a osad. Od 1. ledna 1968 byla k Praze z okresů Praha-západ a Praha-východ přiřazena území 21 obcí, která byla začleněna do přilehlých městských obvodů. Svojí současnou rozlohu 496 km² získala Praha 1. července 1974 přidružením dalších 30 obcí z výše zmíněných okresů. V mezičase docházelo k drobnějším změnám, z nichž vyčnívají roky 1947 a 1960, které kromě jiného přinesly problematické rozdělení některých katastrálních celků mezi více správních obvodů.

Existenci městských částí v dnešním slova smyslu založil Zákon č. 418/1990 o hl. m. Praze. Původně jich bylo 56, v roce 1992 se vydělila 57. MČ Praha-Troja. Po úpravě některých názvů se na počátku roku 2002 ustálilo výsledných 22 MČ s číselným označením Praha 1 až Praha 22, a zbylých 35 má za slovem Praha spojovník a slovní název (např. Praha-Lipence).

Každá městská část vykonává samostatnou působnost (tzn. úkoly patřící do její samosprávy). MČ Praha 1 až Praha 22 navíc zajišťují i přenesenou působnost státní správy ve 22 správních obvodech Prahy.

Komplikace s katastry

Jednotlivé městské části jsou v mnohém odlišné, velikostní rozptyl je obrovský jak z hlediska rozlohy, tak i podle počtu obyvatel. Součástí metropole jsou čtvrti, které bývaly před připojením k Praze samostatnými městy. Dnes překvapivě netvoří samostatné městské části, ale pouze komponenty velkých městských částí. Markantní je to zejména u původních pražských předměstí (např. Smíchov, Karlín, Žižkov, Vinohrady). Protipólem jsou bývalé vesnice (v mnoha případech nevelké a dodnes venkovského charakteru), z kterých se autonomní městské části staly (např. Vinoř nebo Benice). Plocha pěti městských částí přesahuje 2 tis. ha, devět jich patří do skupiny 1 000 až 1 900 ha, 24 MČ zaujímá plochu mezi 500 a 990 ha a 19 se nachází pod hranicí 500 ha. Rozlohou největší je Praha 6 s plochou 4 156 ha, nejmenší Praha-Petrovice se 179 ha. Městské části jsou složeny z katastrálních území. V těch nejjednodušších případech tvoří celé jedno katastrální území jednu městskou část (např. Praha-Nebušice). Nepatrně složitější jsou městské části složené ze dvou nebo více celých katastrálních území. Příkladem je MČ Praha-Zbraslav zahrnující katastrální území Zbraslav a Lahovice. Nejméně přehledné jsou situace, kdy je katastrální území hranicemi městských částí rozděleno na více tzv. územně technických jednotek (dělených katastrů). Z celkového počtu 112 katastrů jich je takto rozděleno 27. Rekordmanem je v tomto směru katastr Vinohrad, který více či méně zasahuje do pěti městských částí. Pokud někdo žije na Vinohradech, může bydlet v Praze 1, 2, 3, 4 nebo 10. Dělené katastry jsou typické pro střed a širší centrum hlavního města, okrajových částí se problém dotýká řidčeji. Některé městské části jsou složeny výhradně z dělených katastrů, tomuto typu odpovídají např. Praha 3, Praha 7 nebo Praha 10. Specifická je MČ Praha-Troja zahrnující pouze část stejnojmenného katastru, podobně MČ Praha-Řeporyje v sobě skrývá jen kus katastru Řeporyje, ale navíc i části dalších dvou katastrů a celou Zadní Kopaninu. Část katastru Šeberov spadá pod MČ Praha-Kunratice, a naopak část katastru Kunratice spadá pod MČ Praha-Šeberov. Městskou částí, ve které se nachází největší pražský katastr Horní Počernice s rozlohou 1 694 ha, je Praha 20 na východě hlavního města. Na pouhých 9 ha se rozkládá katastr Josefov patřící do MČ Praha 1.

Pražské hranice

Praha je ze všech stran obklopena Středočeským krajem, s nímž bezprostředně hraničí 32 z 57 městských částí. Patnáct z nich sousedí s okresem Praha-východ, šestnáct s okresem Praha-západ a MČ Praha-Křeslice dokonce s oběma okresy. Nejdelší hranici se Středočeským krajem má, díky rozsáhlému výběžku letiště, Praha 6. Právě zde leží také nejzápadnější bod Prahy. Kdo by chtěl navštívit další pražské póly, musí se vypravit za nejsevernějším výběžkem do Prahy-Čakovic, za nejjižnějším do MČ Praha-Zbraslav a východním směrem do Prahy 21.

Domy, pole i lesy

Městské části se od sebe liší i strukturou pozemků. Pro vnitřní město je typický vysoký podíl nezemědělské půdy, u některých katastrů takřka stoprocentní (Josefov, Staré Město, Holešovice), další se k tomuto číslu velmi blíží (Nové Město, Karlín, Vyšehrad, Žižkov). Zastavěné plochy tvoří přibližně 10 % území Prahy. U katastrů centrálního města (Josefov, Nové Město, Staré Město) je zastavěna až polovina jejich plochy, u dalších zhruba třetina (Vinohrady, Nusle, Malá Strana, Karlín). Velká skupina okrajových částí Prahy si dodnes zachovala převahu zemědělské půdy, nejčastěji orné, a na zastavěné plochy je naopak velice chudá. Kupříkladu MČ Praha-Královice má pouze 1,4 % zastavěné plochy, podobně jako Praha-Nedvězí (1,5 %).

Nezanedbatelnou složkou města je příroda, podstatnou plochu pokrývají lesní pozemky (11 %). Více než polovinu celkové rozlohy tvoří lesy v Praze-Klánovicích nebo v Praze 21. Na území Prahy leží 93 zvláště chráněných území. Mimořádně koncentrována jsou v městských částech na jihozápadě a severozápadě Prahy.

Zastavěná plocha na území Prahy

Zdroj: IPR Praha

Velikost podle počtu obyvatel

Nejvíce obyvatel žilo na konci roku 2025 v Praze 4 (136 348). Čtyři pražské MČ evidovaly více než 100 tis. obyvatel, čímž předčily nejedno krajské město. V rozmezí 50–100 tis. obyvatel se pohybovalo 8 městských částí, ve 12 MČ žilo více než 10 a méně než 50 tis. obyvatel. Pod hranicí 1 tis. obyvatel se drží 5 MČ, nejmenší je Praha-Nedvězí s 396 obyvateli.

 V Praze v celkové skladbě obyvatel mírně převažovaly ženy (51 %), podobně jako uvnitř většiny MČ. Nejvýrazněji se převaha žen (více než 52 %) projevila v MČ Praha-Újezd, Praha-Kolovraty, Praha 11 a Praha-Troja. Naopak v deseti MČ byla evidována více než polovina mužů. V samotném centru města, v Praze 1, dokonce 54 %, v okrajové části Praha – Přední Kopanina 52 %. Vzácně vyrovnaný poměr obou pohlaví měla MČ Praha – Dolní Počernice, kde počet mužů převyšoval počet žen o pouhé dvě osoby.

Počty obyvatel v městských částech Prahy

Zdroj: ČSÚ

Detailní charakteristiky jednotlivých městských částí Prahy najdete v publikaci Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze.