Výstavba je nejdražší ve velkých městech

Po počátečním oživování bytové výstavby se za uplynulých patnáct let tempo rozvoje počtu dokončených bytů zbrzdilo, přestože v roce 2007 došlo k jeho výraznému přechodnému zvýšení z důvodu obav z nárůstu cen v roce 2008 v souvislosti s uzákoněným zvýšením DPH. V letech 2008–2010 pak počet dokončených bytů mírně klesal a rok 2011 pak zaznamenal prudký pokles vůči předchozímu roku – postavilo se o 7,8 tis. bytů, tj. o 21,5 % méně než v roce 2010.

Zahajované a dokončené byty

Až do roku 2008 převyšoval počet zahajovaných bytů počet bytů dokončených, v posledních třech letech však tomu bylo již naopak. Zejména v roce 2010 došlo k mohutnému poklesu zahajovaných bytů (o více než 15 tis. ve srovnání s lety 2006–2008). V roce 2011 počet zahajovaných bytů dále poklesl, ale již o něco mírněji.
V roce 2011 bylo zahájeno celkem 27 535 bytů (2,62 bytů na 1 tis. obyvatel) proti 28 135 bytům (2,68 bytů na 1 tis. obyvatel) v roce 2010. Po hlubokém meziročním propadu (téměř o polovinu celkového počtu) mezi roky 2009 a 2010 zaznamenala zahajovaná výstavba u bytů v nových bytových domech další, i když mírnější pokles. Jejich podíl na všech formách výstavby se tak snížil na 18,2 %, zatímco bytová výstavba v nových rodinných domech relativně posílila, a to až na 62,0 %.
Počet nástaveb a přístaveb k rodinným i bytovým domům se dlouhodobě spíše snižuje, nicméně jejich relativní význam se v důsledku celkového propadu zahajované bytové výstavby v posledních letech zvýšil na 6,7 %, resp. 5,2 % v roce 2011.
Počet dokončených bytů v roce 2011 výrazně poklesl. Bylo dokončeno 28 630 bytů (2,73 bytů na 1 tis. obyvatel) oproti 36 442 bytům (3,46 bytů na 1 tis. obyvatel) v roce 2010. Z celkového počtu bylo 60,7 % v nových rodinných domech a 22,7 % v nových bytových domech. Během celého období podíl bytů dokončených v nových rodinných domech rostl. Proti tomu neustále klesá (s výjimkou roku 2011) podíl bytů získaných v nástavbách, přístavbách a vestavbách, a to jak k bytovým domům, tak i k domům rodinným.
Podíl bytů dokončených v nových bytových domech zpočátku vykazoval nárůst, v posledních letech se však snižuje. Ostatní formy bytové výstavby již tvoří jen malou část všech dokončených bytů, v žádném ze sledovaných roků nedosáhly ani desetinový podíl.

Kde se stavělo nejvíce

Intenzita bytové výstavby, tj. počet dokončených bytů na 1 tis. obyvatel středního stavu, nedosáhla pouze ve třech krajích (Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském) hranice dvou dokončených bytů na 1 tis. obyvatel. Nejintenzivněji se stavělo v Hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji, kde intenzitní ukazatel překonal hranici čtyř dokončených bytů na 1 tis. obyvatel.
V ročním průměru posledních patnácti let bylo v přepočtu na 1 tis. obyvatel středního stavu zahájeno v Česku 3,25 bytů. Hodnoty intenzitního ukazatele se v jednotlivých krajích však značně liší.

V letech 1997–2011 bylo v jednadvaceti největších městech České republiky (s více než 50 tis. obyvateli) dokončeno celkem 142 272 bytů (32,2 % celostátního úhrnu). Shodou okolností byla intenzita v tomto souboru stejná jako v patnáctiletém průměru všech obcí ČR (2,86 bytů na 1 tis. obyvatel). Nad tímto průměrem však byly hodnoty pouze šesti měst z 21 (Jihlava, Praha, Brno, Liberec, Olomouc a České Budějovice). V roce 2011 se relativně nejvíce (nad průměrem ČR) stavělo v Českých Budějovicích, Brně, Kladně, kdežto rok předtím v Jihlavě, Karlových Varech (více než 6 bytů na 1 tis. obyvatel), Českých Budějovicích, Hradci Králové, Praze a Liberci. Z toho je opět vidět, že intenzita mezi jednotlivými roky výrazně kolísá. Nejnižší hodnoty intenzitního ukazatele bylo dosaženo v Karviné (0,44 bytu na 1 tis. obyvatel). Hranici jednoho dokončeného bytu na 1 tis. obyvatel navíc nepřekročilo šest dalších měst, které se vesměs nacházejí ve strukturálně postižených regionech.

Odlišnosti ve struktuře a cenách

Rozdílná struktura bytového fondu v jednotlivých krajích se částečně promítá i do mezikrajských odlišností struktury bytové výstavby. Vysoký podíl rodinných domů mezi dokončenými byty vykazují Středočeský a Zlínský kraj a také kraj Vysočina. Nejméně se rodinné domy staví v Hlavním městě Praha, v Libereckém a v Karlovarském kraji, tedy v krajích s velmi malou tradicí individuální zástavby. Naopak odlišná struktura bytové výstavby (tedy vysoký podíl rodinných domů) v Moravskoslezském a Ústeckém kraji vyplývá ze silného útlumu výstavby bytových domů v těchto strukturálně postižených regionech. V Jihomoravském kraji se zase na méně než polovičním podílu rodinných domů v bytové výstavbě podílí rozvoj výstavby bytových domů v Brně v posledních letech.

V roce 2010 činila pořizovací hodnota všech dokončených bytových budov a bytů v bytových i nebytových budovách 99,8 mld. Kč, v roce 2011 pouze 76,35 mld. Kč. Náklady na výstavbu bytů v nových rodinných domech se plynule zvyšují (včetně roku 2011, kdy dosáhly hodnoty průměrně 3 249 tis. Kč na jeden byt). U nových bytových domů se mezi roky 1997 a 2011 průměrná pořizovací hodnota jednoho bytu zvýšila (přes časté kolísání mezi jednotlivými roky) z 1 083 na 2 043 tis. Kč (s jednorázovým výkyvem v roce 2010 na 2 576 tis. Kč). Byt v novém bytovém domě byl v období patnácti let o 40 % levnější než byt dokončený v novém rodinném domě (o 15 % v roce 2011). Při vztažení pořizovacích hodnot na 1 m2 užitkové plochy jsou však byty v bytových domech nákladnější. Byty získané formou nástaveb a přístaveb se stavějí ve srovnání s novostavbami levněji (odpadají náklady na sítě), zvláště v rodinných domech, kde převládá svépomocný typ výstavby.
Celou publikaci „Bytová výstavba v územích České republiky v letech 1997–2011“ si můžete stáhnout z této internetové stránky: ZDE.