Výzkum a vývoj musí být především efektivní

Účinná národní strategie v oblasti výzkumu a vývoje je úzce provázána s politikou vzdělávání a inovací, politikou zaměstnanosti, životního prostředí, informačních technologií, průmyslu a obchodu a dalšími. V zemích Evropské unie se akcent na prohlubování vzájemné kompatibility a propojenosti těchto politik stále zvyšuje. Je proto nanejvýš pochopitelné, že Český statistický úřad věnuje statistickým šetřením právě na poli vědy a výzkumu velkou pozornost a tato agenda se těší i mimořádnému zájmu nejen ze strany odborné veřejnosti. V této oblasti pak ČSÚ spolupracuje s celou řadou státních, veřejných i soukromých institucí nejen v České republice. Naše činnost přitom sahá od sledování veřejných i soukromých výdajů na vědu a výzkum, přes oblast patentové statistiky či lidských zdrojů, až například po oblast high-tech.
Statistiky v oblasti vědeckého, technologického a inovativního rozvoje naznačují, že v návaznosti na celou řadu realizovaných opatření mají v posledních letech výzkumné, vývojové a inovativní aktivity vzrůstající trend. Tento lze charakterizovat rostoucím objemem finančních prostředků směřujících do dané oblasti a zvyšujícím se počtem podávaných i řešených projektů, participací institucí v národních výzkumných centrech, zvyšujícím se zapojením vědeckých i akademických pracovníků a studentů do výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Podrobné výsledky včetně srovnání s ostatními státy Evropské unie či světa prezentuje Český statistický úřad pravidelně na tiskových konferencích, webových stránkách úřadu či ve vydávaných publikacích. Mohu zde zmínit například Statistickou ročenku vědy, technologií a inovací z roku 2010 či pravidelně ročně vydávané publikace Ukazatele výzkumu a vývoje, Inovační aktivity podniků v ČR a Licence v ČR.
I přes tyto pozitivní trendy a přes skutečnost, že podíl veřejných výdajů na financování výzkumu a vývoje je v porovnání se zeměmi EU relativně vysoký, svými výsledky realizovanými v praxi se ČR zdaleka neřadí mezi špičky. To  je zřejmé například ze skutečnosti, že podíl podniků, které realizují technické inovace, je nižší než v EU27. Proto další zvyšování kvality a objemu výzkumných a vývojových činností, stejně jako zvyšování podílu vysokoškoláků a absolventů v technicky a přírodovědně orientovaných studijních programech, musí být jedním z hlavních dlouhodobých strategických cílů naší společnosti. Dosažení tohoto cíle je neodmyslitelně spjato s ještě větší podporou aktivních jednotlivců, zapojováním mladých akademických pracovníků, podporou větších a integrovaných týmů, zvyšováním kvalifikace pracovníků a zvyšováním kvality a vyšší implementací výsledků do praxe.
Jak jsem již uvedla, statistika jednoznačně naznačuje, že výdaje směřující do výzkumu a vývoje se v průběhu posledních let navyšují. Ale jsou tyto výdaje alokovány skutečně efektivně? Odpovídají zvyšujícímu se objemu alokovaných finančních prostředků i výstupy měřené nejen počtem článků a citací v impaktovaných časopisech, ale, co je pro rozvoj společnosti důležitější, i reálnými přínosy pro praxi, tzn. zvyšující se efektivností výroby nebo vyšší udržitelností produkce z hlediska životního prostředí?
Aniž bych chtěla předvídat odpovědi na uvedené otázky, je evidentní, že do budoucna čeká naši společnost nejen v oblasti výzkumu, vývoje a inovací řada velkých úkolů a výzev, přičemž politické, ekonomické a demografické podmínky naznačují, že cesta k naplnění těchto strategických cílů nebude jednoduchá a přímočará.
Záměrem březnového čísla našeho časopisu je přispět ke zvýšení informovanosti jak odborné, tak i široké veřejnosti o rozsahu a zaměření výzkumných a vývojových aktivit v ČR. Věříme, že předložené údaje poskytnou institucím, organizacím a pracovníkům výzkumu a vývoje rámcovou informaci pro strategické rozhodování nebo vypracování a následnou realizaci jejich záměrů v badatelské činnosti nebo jiném výzkumu, vývoji a potažmo i v inovacích a dalších souvisejících oblastech.

Více se dočtete zde: Věda, výzkum, inovace