Těžba dřeva postupně klesá

V roce 2025 klesla těžba dřeva v českých lesích na 16,7 mil. m³dřeva bez kůry.  Pokračuje tak její pokles po kulminaci kalamity v roce 2020. Snížila se rovněž zalesňovaná plocha.

Výměra lesních pozemků meziročně nepatrně vzrostla (+1 489 ha) a k 31. 12. 2025 dosáhla dle údajů z katastru 2 684 627 ha, což odpovídá 34,0 % celkové výměry České republiky. Největší výměru lesních pozemků vykazoval s výraznou převahou Jihočeský kraj (381 967 ha, 14,2 % lesů v ČR). Nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře kraje měl Liberecký kraj (44,8 %), nejnižší naopak hlavní město Praha (10,7 %). Státní lesy tvořily 54 % celkové rozlohy lesů, samotný státní podnik Lesy České republiky, s. p., spravoval zhruba 45 % všech lesů.

Těžba dřeva se snižuje

Těžba dřeva opět zaznamenala pokles (–6,1 %), meziročně o 1 094 tis. m³ na 16 713 tis. m³ (bez kůry). Nedosáhlo se tedy ani poloviny objemu rekordní těžby v roce 2020 (35 754 tis. m³). Objem vytěženého dříví v roce 2025 dosahoval stejné úrovně jako v roce 2010 (16 736 tis. m³), přičemž průměrná intenzita těžby dřeva byla 6,2 m³ na hektar lesních pozemků. Stále se však jedná o nadprůměrné hodnoty, za běžnou úroveň lze považovat zhruba 15 až 16 mil. m3 celkově vytěženého dříví.

Podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva se opět snížil a představoval necelou třetinu (31,6 %) jejího objemu, tedy 5 276 tis. m³. Nejvyšší podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva daného území zaznamenal Moravskoslezský kraj (62,6 %, 785 tis. m³), odkud pocházelo 14,9 % z celkové nahodilé těžby. Další vysoké územní podíly na celkové nahodilé těžbě v Česku byly zaznamenány v Olomouckém kraji (12,2 %) a v Jihomoravském kraji (11,9 %).

Těžily se především jehličnaté dřeviny (14 376 tis. m³, 86,0 % celkové těžby), těžba listnatých dřevin se oproti předchozímu roku zvýšila o 204 tis. m³ (+9,6 %) a dosáhla 2 336 tis. m³. Z jednotlivých dřevin výrazně převažoval smrk (64,8 %), dále s velkým odstupem následovaly borovice (15,2 %), buk (5,6 %) a modřín (4,7 %). Zastoupení jehličnanů je na podobné úrovni, jako tomu bylo v roce 2013 před nástupem poslední velké kalamity. Snižující se podíl nahodilé těžby přispívá ke kladné bilanci zásob dřeva v lesích (přírůsty jsou vyšší než těžba dřeva).

Nahodilá těžba dřeva (tis. m³ bez kůry)

Zdroj: ČSÚ

Nejvyšší objemy vytěženého dříví byly zaznamenány v Jihočeském kraji (2 629 tis. m³), v Plzeňském kraji (2 203 tis. m³) a ve Středočeském kraji spolu s Prahou (1 686 tis. m3). Nejvíce listnatých dřevin se těžilo v krajích Jihomoravském (432 tis. m³), Zlínském (348 tis. m³) a Olomouckém (284 tis. m³). Těžba listnáčů v těchto krajích představovala téměř polovinu veškeré těžby listnatých dřevin v Česku.

Umělá obnova lesů již není tak intenzivní

Loňská plocha zalesňování (obnova lesa a zalesnění sadbou a síjí, tj. uměle) byla nižší než v předchozím roce. Oproti roku 2024 došlo ke znatelnému poklesu o 6 430 ha (–21,8 %) na 23 065 ha. Stále se jedná o poměrně rozsáhlé zalesňování, holiny vzniklé těžbou dřeva postupně ubývají.

V rámci zalesňování zcela převažuje sadba, jejíž podíl se dlouhodobě pohybuje kolem 99 % a loni činil 99,7 % (23 003 ha). Síje (zalesňování s využitím osiva) se uplatňuje výjimečně (loni 61 ha). Při zalesňování se tedy používá zejména sadební materiál lesních dřevin (sazenice). Loni se spotřebovalo 125 593 tisíc sazenic, z nichž 56,9 % tvořily listnáče. Průměrná spotřeba sazenic byla 5 460 na hektar sadby, u listnatých dřevin 7 119 a u jehličnatých 4 174. Nejvíce sazenic na hektar sadby se spotřebovalo u dubu (8 712) a borovice (8 078). V počtu vysazených sazenic na jednotku plochy je situace téměř identická s předchozím rokem 2024, kdy na hektar připadalo 5 455 ks. V absolutním množství se nejvíce sazenic spotřebovalo v případě dubu (29 633 tis., 23,6 % ze všech sazenic) a buku (28 894 tis., 23,0 % všech sazenic). Podíl smrku je poměrně vysoký, loni představoval 22,8 % všech sazenic a během posledních let se postupně navyšoval.

Zalesňování (ha)

Zdroj: ČSÚ

V loňském roce mírně převažovala plocha zalesňovaná jehličnatými dřevinami, které byly použity na 12 978 ha, tedy na 56,3 % celkové zalesňované plochy (předchozí rok 55,3 %). Rozdíl mezi plochou zalesňovanou jehličnany a listnáči byl 2 891 ha ve prospěch jehličnanů, podíl jehličnanů se postupně opět navyšuje (v letech 2019–2021 převládala plocha zalesněná listnáči).

Z jednotlivých dřevin zaujímal největší zalesňovanou plochu smrk (35,9 %), dále buk (16,1 %), dub (14,8 %) a borovice (9,1 %).

Nejvyšší podíl jehličnanů na zalesňování byl dosažen v Jihočeském kraji (68,2 % zalesňované plochy v kraji), listnaté dřeviny nejvíce převažovaly (kromě Prahy) v Moravskoslezském kraji (65,6 % zalesňování).

Nejrozsáhlejší zalesňovací práce proběhly opět v Kraji Vysočina (4 657 ha, tj. 20,2 % celkového zalesňování v Česku) s plošnou převahou jehličnanů (61,0 %).

Roste význam přirozené obnovy lesů

Kromě zalesňování sadbou a síjí se využívá i přirozená obnova lesa, při které se uplatňuje schopnost obnovy původního lesního porostu (stromů), zejména nálet a opad semen nebo plodů. Při tomto způsobu obnovy se musí přihlížet ke vhodnosti lokálních podmínek, aby mohl být využit její potenciál a splněn požadovaný účel. Sečte-li se zalesňování provedené uměle (sadba a síje) a přirozená obnova lesů dohromady, získáme hodnotu 33 217 ha, z toho přirozená obnova tvoří 30,6 %. Nejedná se tedy o zanedbatelný podíl, její zastoupení narůstá a má v lesním hospodaření významnou roli v rámci obnovy lesa.

Přirozená obnova lesa (ha)

Zdroj: ČSÚ

Minulý rok došlo k meziročnímu poklesu plochy přirozené obnovy lesa o 2 295 ha (–18,4 %) na 10 152 ha. Dle dostupných údajů se jedná o druhou nejvyšší hodnotu v historii České republiky (rekord byl 12 447 ha v roce 2024). Loňský údaj se téměř shoduje s přirozenou obnovou v roce 2022 (10 088 ha). Skokový nárůst je patrný zejména během posledních let, což souvisí s nutností znovu zalesnit rozsáhlé plochy po kalamitách, ideálně s nižšími náklady než u umělé obnovy lesa. V přirozené obnově převažovaly jehličnany (53,1 %), z dřevin byly nejvíce zastoupeny smrk (40,7 %) a buk (18,9 %). Významně se uplatňuje také bříza (1 507 ha, 14,8 % celkové přirozené obnovy), která je typickou pionýrskou dřevinou. Z hlediska územního (podíl na celku za ČR) se nejvíce přirozená obnova lesa uplatnila v Jihočeském kraji (14,3 %) a v Kraji Vysočina (13,2 %).

Podrobné informace najdete v publikaci Lesnictví – 2025.