Pracujících cizinců u nás přibývá

Za posledních 15 let na českém pracovním trhu vzrostl zejména počet i podíl žen s cizím státním občanstvím.

Sledovat ekonomické aktivity cizinců na území České republiky je značně složité. Data k tomuto tématu poskytují Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Při jejich využití pro statistické účely však nastává několik problémů.

První se objevuje hned při zjišťování podílu pracujících cizinců na celkové populaci cizinců. Občané států Evropské unie totiž nemusí svůj pobyt na území republiky nahlašovat, ovšem zaměstnavatelé jejich zaměstnání ano. Tím vzniká rozpor v datech, a můžeme se dostat do situace, kdy je na území republiky zdánlivě více cizinců pracujících než pobývajících.

Druhým nesouladem v datech je skutečnost, že MPSV registruje pracovněprávní vztahy v postavení zaměstnanců (registrace cizinců v postavení zaměstnanců), nikoliv osoby. Cizinec, který u nás vykonává dvě zaměstnání, tak může být registrován dvakrát. Rovněž tak cizinec, který při zaměstnání ještě podniká na živnostenské oprávnění, je veden zároveň v evidenci zaměstnanců MPSV i v evidenci živnostníků MPO. Při interpretaci statistických výstupů je tedy třeba brát na tyto okolnosti ohled.

V tomto článku se zaměřujeme na období od roku 2010 do současnosti. Důvodem je především nesrovnatelnost dat před rokem 2010 z pohledu odvětví ekonomické činnosti. Datová řada je navíc v období 2012–2014 přerušena. Za tyto roky nejsou k dispozici údaje o počtu registrací cizinců v postavení zaměstnanců, neboť na MPSV docházelo k integraci informačních systémů. Pro lepší srovnatelnost jsme uvedené období vynechali i z analýzy cizinců držitelů živnostenského oprávnění.

Kteří cizinci jsou u nás zaměstnaní

Počet registrací zaměstnaneckých vztahů cizinců roste. Na konci roku 2025 evidovalo MPSV více než 930 tisíc těchto registrací v postavení zaměstnanců. V letech 2023 a 2024 přibývání registrací zpomalilo, loni však se však tempo opět viditelně zrychlilo. Meziročně došlo k největšímu nárůstu mezi lety 2017 a 2016 (o více než 23 %). Zajímavým ukazatelem je také struktura registrací v postavení zaměstnanců podle pohlaví. Ve sledovaném období se podíl žen pohyboval stabilně kolem hodnoty 37 %, avšak v roce 2022 došlo k poměrně značnému vzestupu na hodnotu 41 %, která ale v následujících letech ještě o kousek povyskočila. V absolutních počtech se tak počet registrací žen mezi lety 2021 a 2022 zvýšil o více než 65 tisíc, což představovalo největší nárůst za celé sledované období.

Počty cizinců registrovaných jako zaměstnanci (tis.)

Zdroj: MPSV

Po větší část sledovaného období zaujímali vyšší podíl mezi registrovanými zaměstnanci cizinci občané zemí Evropské unie, v posledních třech letech ovšem došlo k vyrovnání a k mírnému navýšení podílu ve prospěch cizinců pocházejících ze zemí mimo EU. Největší nárůst se týkal zaměstnaných žen ze zemí mimo EU. V roce 2022 se jejich podíl vyšplhal až na hodnotu 57 %, a ve srovnání s rokem 2021 tak přibylo 50 % žen ze zemí mimo EU. Jejich podíl i nadále mírně roste. U mužů byl nárůst daleko mírnější a v dalších letech ještě zpomaloval.

Cizinci registrovaní jako zaměstnanci podle příslušnosti k EU (%)

Zdroj: MPSV

Více než tři čtvrtiny všech cizinců registrovaných jako zaměstnanci tvoří dlouhodobě, i přes různé výkyvy, cizinci pěti nejčastějších státních občanství. Mezi občany EU z nich nepatří pouze Ukrajinci. Ti jsou zároveň spolu se Slováky po celé sledované období vedoucí dvojicí. Ovšem zatímco na začátku sledovaného období zaujímali s poměrně velkým odstupem druhé místo, mezi lety 2021 a 2022 se situace diametrálně otočila a Ukrajinci postoupili do čela. Jejich počet narostl o téměř 40 %, přičemž nejvíce přibylo žen (o více než 70 %). Absolutní počty zaměstnaných občanů Slovenska se drží stále přibližně na stejné úrovni.

Ostatní tři státní občanství jsou v evidenci MPSV zastoupena spíše minoritně. V absolutních hodnotách jejich počty rostly, s výjimkou roku 2024.

Cizinci registrovaní jako zaměstnanci podle státního občanství (%)

Zdroj: MPSV

Kde cizinci nejčastěji pracují

MPSV eviduje také data za obor zaměstnání cizinců podle klasifikace ekonomických činností NACE v členění podle jednotlivých sekcí. Největší podíl registrací v postavení zaměstnanců je evidován v obou sledovaných letech u sekcí Zpracovatelský průmysl, Stavebnictví a Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel. Nejvýraznější meziroční změna se udála v případě sekcí Zpracovatelský průmysl a Stavebnictví. U obou došlo ve srovnání s rokem 2010 k poklesu jejich podílu. Naopak vzestup podílu ve srovnání s rokem 2010 zaznamenaly sekce Doprava a skladování a Administrativní a podpůrné činnosti, v níž jsou evidováni rovněž lidé, kterým zprostředkovávají práci zaměstnanecké agentury.

Výše již byla zmíněna změna v čele žebříčku zaměstnaností podle státního občanství. Tato změna se přirozeně odráží také v rozložení cizinců v jednotlivých oborech. V roce 2010 měli ve většině sekcí převahu v postavení zaměstnanců Slováci, v roce 2025 naproti tomu Ukrajinci. Několik výjimek se ale přece jen objevilo. Tak např. v roce 2010 měli největší podíl v sekci Těžba a dobývání Poláci. A i přes celkovou dominanci Ukrajinců drželi Slováci v roce 2025 prvenství stále v sekcích Peněžnictví a pojišťovnictví, Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení a Zdravotní a sociální péče.

Cizinci registrovaní jako zaměstnanci podle typu zaměstnání (%)

Zdroj: MPSV

Jaké pozice cizinci zastávají

Z hlediska postavení v zaměstnání, zastávají v České republice cizinci spíš nižší pracovní pozice, což se v čase příliš nemění. Jak v roce 2010, tak i o 15 let později převažují registrace v pozici zaměstnanců na úrovni 8. a 9. třídy (Obsluha strojů a zařízení, montéři a Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci).

Z hlediska státního občanství však v rozložení najdeme znatelné rozdíly. Nejvíce se vymykají občané Slovenska, kteří v obou sledovaných letech významnou měrou pronikali i na jiné pozice. Například více než 10 % z nich bylo zaměstnáno také na pozicích Specialisté, Techničtí odborní pracovníci nebo Pracovníci ve službách a prodeji. Na úrovni Specialistů pracovalo dokonce více než 17 % zaměstnaných Slováků.

Kolik cizinců u nás podniká

Na rozdíl od MPSV obsahuje statistika MPO skutečné počty cizinců, neboť i když jedna osoba může vlastnit živnostenské oprávnění na více činností, všechny jsou registrovány na ni. Stejně jako v případě zaměstnanců, i u cizinců s živnostenským oprávněním došlo během sledovaného období k navýšení jejich počtu. K největšímu skoku došlo mezi lety 2024 a 2025, kdy počet cizinců s živnostenským oprávněním vzrostl o více než 13 tisíc. Procento žen mezi cizinci s živnostenským oprávněním se ve sledovaných letech téměř neměnilo a drželo se na úrovni těsně nad 30 %.

Počty cizinců s živnostenským oprávněním (tis.)

Zdroj: MPO

Stabilní zůstává rovněž struktura držitelů živnostenského oprávnění podle členství EU. Až na první dva roky drží cizinci ze zemí mimo EU zhruba 65 % všech živnostenských oprávnění vydaných cizincům, občané EU pak zbylých 35 %. V absolutních číslech to pro rok 2025 znamená více než 96 tisíc cizinců mimo EU a 48 tisíc cizinců z EU.

Rozložení držitelů živnostenského oprávnění podle státního občanství se neshoduje se strukturou zaměstnanců. Mezi nejčastější státní občanství v evidenci MPO se dostalo ruské a oproti zaměstnancům vypadlo z první pětky polské. V roce 2010 tvořil podíl pěti nejčastějších státních občanství na celkovém počtu cizinců živnostníků téměř 83 %, v roce 2025 klesl na tři čtvrtiny. Přispěli k tomu zejména cizinci s vietnamským státním občanstvím, jejichž počet i podíl se v období 2008 až 2010 přechodně zvýšil až na 33 164 tisíc (36 %), a následně se opět vrátil obvyklé hodnoty kolem 20 tisíc (15 %). Podíl Ukrajinců během uvedených 15 let kolísal mezi 25 a 35 % ze všech cizinců s živnostenským oprávněním. Zbývající státní občanství si udržovala stabilní podíly. Slováci se pohybovali okolo 20 %, Rusové mezi 3 a 4 % a Rumunům patřila přibližně 2,5 %.

Cizinci s živnostenským oprávněním podle státního občanství (%)

Zdroj: MPO

Co lze očekávat do budoucna

Český pracovní trh z hlediska cizinců se za poslední roky změnil. Ovlivnil ho jak vývoj v naší zemi, tak geopolitické změny a dění za hranicemi. Podíl cizinců v populaci Česka se kontinuálně zvyšuje a spolu s tím roste i zastoupení cizinců na pracovním trhu. Po celé sledované období docházelo sice k velmi mírnému, ale přesto poklesu podílu pěti nejčastějších státních občanství na celkové zaměstnanosti cizinců. Zdá se tedy, že pracovní trh cizinců se pomalu diverzifikuje. Nejvýraznějšími změnami prošla zaměstnanost osob z Ukrajiny, z nichž na českém pracovním trhu přibyly hlavně ženy.

Cizinci u nás zastávají především nižší pracovní pozice a vykonávají méně kvalifikovanou práci. Výjimku tvoří Slováci, kteří se častěji dostávají i do náročnějších profesí s vyšší mírou zodpovědnosti.

Také v případě cizinců držitelů živnostenského oprávnění došlo k navýšení počtu i podílu Ukrajinců, tento nárůst však nebyl zdaleka tak výrazný jako v kategorii zaměstnanců.

Do budoucna lze předpokládat, že v důsledku nedostatku pracovních sil bude podíl pracujících cizinců v České republice dále narůstat a že alespoň z některých zemí se cizinci budou častěji objevovat i ve vyšších pracovních pozicích.