Stavebnictví by se bez spolupracujících oborů neobešlo

Návazné obory zvyšují výkon stavebnictví v Česku o polovinu. Samotné stavebnictví zasáhla pandemie více než jeho návazné obory.

Na stavebnictví je možné nahlížet i širším pohledem. Jeho fungování se neobejde bez využití mezivstupů z jiných oborů. Jde např. o produkty dřevozpracujícího, petrochemického a kovodělného průmyslu, energetiky, ale i široké spektrum služeb (finančnictví, reklama, pronájem a operativní leasing, služby v oblasti nemovitostí). I přes svoji nezastupitelnost tyto mezivstupy klíčovou část nákladů stavební výroby zpravidla netvoří.

Hlavní návazné obory

Pro stavebnictví v ČR je typické intenzivní využívání tuzemské surovinové i materiální základny. Tu poskytuje odvětví těžby stavebních materiálů (z hlediska objemu i hodnoty těžby převažuje drcený kámen používaný při výstavbě a údržbě komunikací, důležitý je také vápenec, žula, kaolín, písky, jíly či říční štěrk). Tyto produkty zčásti procházejí dalším zpracováním v odvětví výroby ostatních nekovových minerálních výrobků, kde dominují obory výroba betonových, cementových a sádrových produktů či výroba skla a skleněných výrobků. Byť se obě uvedená odvětví tradičně orientují na tuzemský trh, část produkce se z Česka vyváží. To platí hlavně pro výrobu nekovových minerálních výrobků, v níž vývoz dlouhodobě výrazně převažuje nad dovozem (v roce 2021 o 26 mld. Kč). Polovina obratu obchodu je realizována se sousedními státy a vyjma Polska má Česko se všemi ostatními sousedy obchodní přebytky (nejvíce s Německem – 8 mld. Kč). Vzhledem k technické i finanční náročnosti mezinárodní přepravy stavebních surovin i materiálů je důležité, že stavebnictví i jeho návazné obory patří v tuzemské ekonomice k těm dovozně méně náročným.

Vedle materiální základny se stavebnictví neobejde bez přípravných prací. Ty spadají do odvětví architektonické a inženýrské činnosti, které kromě projekčních prací zahrnuje např. i geologický průzkum či technické analýzy a zkoušky. Tyto činnosti kladou vyšší nároky na kvalifikovanou pracovní sílu, což souvisí s významnější rolí vědecko-výzkumných aktivit. V roce 2021 činil v tomto odvětví podíl zaměstnanců ve vědě a výzkumu 3 %, tedy skoro dvakrát více než v celém zpracovatelském průmyslu, ale méně než v oblasti ICT (7 %).

Stavebnictví a navazující obory v Česku v roce 2021 (%)

*Čistý provozní přebytek a smíšený důchod. **Zahrnuje mzdy a platy zvýšené o sociální příspěvky zaměstnavatelů. Odpovídá celkovým nákladům na pracovní sílu. ***Tvorba hrubého fixního kapitálu.

Návazné obory zvyšují výkon stavebnictví o polovinu

Tři hlavní výše uvedená návazná odvětví stavebnictví navyšují v různých parametrech jeho výkon skoro o polovinu. Např. u hrubé přidané hodnoty (HPH) tvořilo v roce 2021 samotné stavebnictví 5,6 % výkonu celé ekonomiky, v širším pojetí, tedy spolu s navazujícími obory, již 8,4 %. Váha těžby i výroby stavebních materiálů je srovnatelná s významem architektonických a podpůrných činností, jež mají významnější roli u pracovních nákladů či investic. V samotném stavebnictví převládá ve sledovaných ukazatelích segment specializovaných stavebních činností, zahrnující např. demoliční práce i přípravu staveniště, elektroinstalační, stavebně-instalační a kompletační práce. Zjevné je to u zaměstnanosti, neboť tento segment soustřeďuje více než 80 % všech drobných podnikatelů ve stavebnictví. I tak jsou ovšem pro tento segment stavebnictví klíčové nefinanční podniky, jež zde tvoří dvě třetiny produkce a polovinu HPH. Ve stavebnictví i architektonických a podpůrných činnostech mezi podniky výrazně dominují ty s tuzemskými vlastníky, v subdodavatelských průmyslových odvětvích převládají firmy pod zahraniční kontrolou.

Mezi hlavními spolupracujícími odvětvími vykazuje dlouhodobě největší podobnost se stavebnictvím těžba stavebních materiálů. To není vzhledem k silným subdodavatelským vazbám a slabému exportnímu zaměření těžebního průmyslu překvapivé. Těžba stavebních materiálů neprošla (na rozdíl od těžby uhlí či rud) v Česku dlouhodobým strukturálním útlumem, a reálná produkce zde tak
loni odpovídala úrovni z roku 2005. V poslední dekádě je patrná i těsná vazba mezi vývojem stavební produkce a výrobou stavebních materiálů (její útlum mezi roky 2009 a 2012 měl kořeny v hlubších problémech sklářského průmyslu). Tržby v architektonických a inženýrských činnostech souvisejí s vývojem stavební produkce mnohem volněji a vykazují i náznaky mírného zpožďování o jeden až dva kvartály. Výkon těchto služeb byl v roce 2022 oproti vrcholu stavební konjunktury v letech 2007–2008 o třetinu slabší.

Index produkce a tržeb ve stavebnictví a návazných oborech v Česku (stálé ceny, úroveň roku 2015 = 100)

Nestejný dopad pandemie

Vývoj stavebnictví a návazných oborů lze hodnotit i širší paletou indikátorů, a to zvlášť pro období všeobecné konjunktury (2015 až 2019) a éru poznamenanou dopady pandemie (2020 a 2021). V prvním období reálná HPH ve stavebnictví v průměru meziročně mírně poklesla, a lépe si vedla jeho návazná odvětví. V letech 2016 i 2017 vlivem pomalejšího náběhu financování dopravních staveb na počátku nového programového období EU se ve stavebnictví projevil cyklický útlum. S tím souvisel mírný pokles zaměstnanosti. Svižněji než v celé ekonomice rostl naopak ve stavebnictví včetně návazných oborů zisk. Ten se shodně jako v úhrnu za všechna tržní odvětví v období 2015 až 2019 zvyšoval více stavebním podnikům (provozní přebytek) než drobným podnikatelům (smíšený důchod, představující odměnu za práci). Také hodnota nových fixních investic ve stavebnictví rostla znatelně svižněji než v ostatních tržních odvětvích.

Ve druhém období je patrný propad výkonu stavebnictví. Jeho HPH (na rozdíl od produkce) meziročně klesla jak v roce 2020 (–10,2 %), tak o rok později (–2,7 %). V návazných oborech stavebnictví však došlo v roce 2021 k oživení a ke kompenzaci propadu HPH z předchozího roku. Dopady protipandemických opatření (omezení mobility zahraničních pracovníků i činnosti stavebních úřadů) se jich patrně dotkly méně. Zaměstnanost ve stavebnictví se ale mezi roky 2019 a 2021 významně nesnížila. Stavební firmy dlouhodobě limituje nedostatek pracovníků, a tak ani při zhoršených hospodářských výsledcích k výraznějšímu propouštění nesáhly. Náklady na pracovníky ve stavebnictví rostly v období 2020 až 2021 shodně jako v celé ekonomice (průměrně ročně o 3,8 %), ale rychleji než v jejím tržním segmentu (+2,1 %). Ve stavebnictví došlo současně k razantnímu zvolnění růstu tvorby nových investic, v jeho návazných oborech investiční aktivita dokonce klesala, a to včetně výdajů na výzkum a vývoj.

Ceny výrobců ve stavebnictví a vybraných oborech zboží a služeb v Česku (průměr za rok 2015 = 100)

Průměrná roční tempa růstu vybraných ukazatelů ve stavebnictví a hlavních navazujících oborech (%)

Článek si můžete přečíst v únorovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Stavebnictví, byty