Společenská odpovědnost a český občan

Společenská odpovědnost je důležitá, říkají Češi. Neměla by nás však přijít draho.

Cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN v roce 2015 nelze dosáhnout pouze opatřeními vlád bez aktivního zapojení občanů a firem. Lidé by se sami měli zajímat o to, jak se důsledky jejich současného chování a jednání promítnou do kvality života příštích generací, a snažit se, aby svým potomkům nezanechalisvět v horším stavu, než je nyní. Měli by se chovat společensky odpovědně. Spolu s indikátory udržitelného rozvoje je tedy také vhodné sledovat, jak lidé vnímají společenskou odpovědnost a do jaké míry jsou ochotni řídit se jejími zásadami.

Toto téma již 13 let sleduje rozsáhlá studie CSR & Reputation Research realizovaná společností Ipsos. Z její poslední vlny, která v České republice proběhla v roce 2022, vybíráme několik zajímavých výsledků.

Vnímání společenské odpovědnosti českými spotřebiteli (%)

Nakupujeme odpovědně?

Jedna část šetření sleduje, jak téma společenské odpovědnosti ovlivňuje nákupní chování spotřebitelů. V odpovědích 45 % Čechů uvedlo, že je pro ně při nákupu důležité, zda se výrobce produktu nebo dodavatel služby chová společensky odpovědně. Za spíše nebo úplně nedůležitou tuto informaci ale považuje 44 % respondentů. Větší význam společenské odpovědnosti přikládají při nákupu osoby do 50 let, vysokoškoláci a rodiče.

Za výrobek šetrný k životnímu prostředí by si bylo ochotno připlatit 52 % respondentů, neochotu platit více vyjádřilo 38 % dotázaných. Ochota akceptovat vyšší cenu u šetrných výrobků přitom v posledních letech kontinuálně klesá. Nejvyšší byla v roce 2019, kdy dosahovala 70 %. Větší vůli připlácet za odpovědné produkty vyjadřují ženy, vysokoškoláci a lidé do 35 let.

Cenové navýšení, které jsou Češi v souvislosti se společensky odpovědnými produkty a službami ochotni přijmout, je však spíše jen symbolické. Zhruba dvě pětiny respondentů akceptují zvýšení do 5 % z ceny běžného produktu, jedna pětina do 10 %. Ceny převyšující ty běžné o více než 20 % jsou přijatelné jen pro velmi malou část respondentů.
Oproti roku 2021 se přitom zvýšil podíl těch, kteří nechtějí (nebo nemohou) připlácet vůbec, a na úkor ochoty přijmout větší cenové rozdíly narostl podíl v kategorii do 5 %.

Ochota připlatit za udržitelné produkty (%, 2022)

Kdo má být aktivní?

Téměř polovina Čechů si uvědomuje, že pro ochranu životního prostředí musí něco učinit i oni sami. O něco častěji však takové kroky požadují po vládě a firmách. Zajímavý je poměrně nízký význam, který v ochraně životního prostředí respondenti přisuzují neziskovým organizacím.

Jaké skupiny by měly primárně podniknout kroky pro ochranu životního prostředí? (%)

Článek si můžete přečíst v letním dvojčísle časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Životní prostředí