Intenzivní obnova lesů pokračuje

V roce 2022 se v českých lesích vytěžilo 25,1 mil. m³ dřeva bez kůry, a došlo tak k dalšímu poklesu těžby dřeva. Zalesňování bylo druhé nejvyšší v novodobé historii našeho státu.

Výměra lesních pozemků se v posledním roce téměř nezměnila (+0,1 %), a dosáhla k 31. 12. 2022 dle údajů z katastru 2 680 372 ha (34,0 % celkové výměry ČR). Na území našeho státu ovšem nejsou lesy rovnoměrně rozmístěny. Největší výměru lesních pozemků zaujímal s výraznou převahou Jihočeský kraj (381 035 ha), zatímco nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře kraje měl Liberecký kraj (44,7 %). Státní lesy tvořily 53,9 % celkové rozlohy lesů, samotný státní podnik Lesy České republiky, s. p., spravoval 44,4 % všech lesů. Postupně dochází k obnově lesů na holinách vzniklých během kalamit, přesto plocha lesních pozemků bez porostu zůstává nezanedbatelná.

Objem vytěženého dřeva dále klesá

Těžba dřeva opět zaznamenala pokles, meziročně o 5 146 tis. m³ na 25 110 tis. m³ (bez kůry). Potvrzuje se tak započetí sestupného trendu po roce 2020, stále se však pohybujeme v rámci nejvyšších těžeb dřeva v historii České republiky. Loňský objem vytěženého dřeva dosahoval podobné úrovně jako v roce 2018.

V rámci nahodilé těžby, ve které se nadále zpracovávala hlavně kůrovcová kalamita, se vytěžilo 19 776 tis. m³. Podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva se opět snížil a loni poprvé od roku 2018 klesl pod 80 % – na 78,8 %. Nejvyšší podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva daného území byl v Kraji Vysočina (93,8 %), odkud pocházela čtvrtina dřeva (5 004 tis. m³, 25,3 %) z celkové nahodilé těžby.

Další největší územní podíly na celkové nahodilé těžbě v Česku byly zaznamenány ve Středočeském kraji včetně Prahy (12,2 %) a v Plzeňském kraji (10,9 %).

Těžily se především jehličnaté dřeviny (23 050 tis. m³, 91,8 % celkové těžby), těžba listnatých dřevin ve výši 2 060 tis. m³ se zvýšila oproti předchozímu roku o 518 tis. m³ (+33,6 %). Z jednotlivých dřevin dominoval smrk (79,5 %), dále s velkým odstupem následovaly borovice (8,9 %), buk (3,5 %) a modřín (2,5 %). Oproti běžné situaci jsou stále nadměrně zastoupeny jehličnany, především smrk. Jedná se o následek kalamity, jíž podléhají především tyto dřeviny. Odhaduje se, že celkový objem vytěženého dříví byl i v roce 2022 vyšší než jeho přírůst v lesních porostech. Vychází se z předpokladu, že v posledních letech došlo k poklesu u přírůstu, bylo identifikováno více oslabených nebo uschlých stromů (souší), což se negativně promítá do slabšího přírůstku objemu dřevní hmoty stromů v lesích.

Nejvyšší objemy vytěženého dříví byly zaznamenány v Kraji Vysočina (5 337 tis. m³), v Jihočeském kraji (3 001 tis. m³) a ve Středočeském kraji včetně Prahy (2 935 tis. m³). Kraj Vysočina zaujímá první místo na žebříčku krajů již pátý rok za sebou. Intenzita těžby zde dosáhla 25,7 m³ dřeva na hektar lesních pozemků, zatímco celostátní průměr byl 9,4 m³/ha. Nejvíce listnatých dřevin se těžilo v krajích Jihomoravském (348 tis. m³), Zlínském (326 tis. m³) a Olomouckém (322 tis. m³), těžba listnáčů v těchto krajích představovala téměř polovinu veškeré těžby listnatých dřevin v Česku.

Těžba dřeva bez kůry (mil. m³)

Těžba dřeva bez kůry (mil. m³)

Umělá obnova lesů je stále vysoká

Loňská plocha zalesňování (obnova lesa a zalesnění sadbou a síjí) byla na podobné úrovni jako v předchozím roce. Oproti roku 2021 došlo k mírnému poklesu o 709 ha (–1,7 %) na 39 970 ha. Jedná se o druhou nejvyšší hodnotu v období po roce 1964. Intenzivní obnova lesů tedy pokračuje, holiny vzniklé vytěžením lesních porostů v souvislosti s rozsáhlými kalamitami je nutné zalesnit, a jejich plocha se zmenšuje.

V rámci zalesňování zcela převažuje sadba. Její podíl se dlouhodobě pohybuje kolem 99 % a loni činil 99,1 % (39 598 ha). Síje (zalesňování s využitím osiva) se tak nadále uplatňuje velmi sporadicky (371 ha) a při zalesňování se používá zejména sadební materiál lesních dřevin (zjednodušeně sazenice). Při výsadbě se spotřebovalo 225 928 tisíc sazenic, z nichž 62,6 % tvořily listnáče. Průměrná spotřeba sazenic na hektar sadby byla 5 705 kusů. U listnatých dřevin 7 248 a u jehličnatých 4 205. Na hektar se využívalo o 5,5 % (333 ks) méně sazenic než v předchozím roce 2021, opět došlo k poklesu počtu vysazených jedinců na jednotku plochy. Nejvíce (63 613 tis.) se spotřebovalo sazenic buku (28,2 % všech sazenic) a dubu (23,3 %). Podíl smrku je stále poměrně vysoký, loni představoval 19,9 % všech sazenic, v roce 2021 to bylo 19,7 %.

Loni mírně převažovala plocha zalesňovaná jehličnatými dřevinami, které byly použity na 20 206 ha, tedy na 50,6 % celkové zalesňované plochy. Rozdíl mezi plochou zalesňovanou jehličnany a listnáči byl pouhých 443 ha. Předchozí tři roky převládala plocha zalesněná listnáči, intenzivní využívání listnatých dřevin vede k druhově pestřejším a odolnějším lesům. Z jednotlivých dřevin zaujímal největší zalesňovanou plochu smrk (31,7 %), dále buk (20,0 %), dub (15,1 %) a borovice (7,4 %). V posledních letech je patrný nárůst využití modřínu, jeho zastoupení bylo 5,0 % na celkovém zalesňování (v roce 2021 dosáhlo 3,8 %).

Jehličnaté dřeviny se nejvíce používaly v Jihočeském kraji (63,4 % zalesňované plochy v kraji), listnaté dřeviny pak (kromě Prahy) v Moravskoslezském kraji (62,9 %).

Nejvíce se zalesňovalo v Kraji Vysočina (9 153 ha, 22,9 % celkového zalesňování v Česku) s mírnou plošnou převahou jehličnanů (53,9 %). Kraj Vysočina tak v roce 2022 opět dosáhl prvenství nejen v těžbě dřeva, ale i v zalesňování.

Zalesňování (tis. ha)

Rekordní přirozená obnova lesů

Kromě zalesňování sadbou a síjí se využívá i přirozená obnova lesa, která je považována za nízkonákladovou variantu obnovy lesa. Při její aplikaci je nutné respektovat a podporovat přírodní procesy a schopnost obnovy původního lesního porostu (stromů), zejména nálet a opad semen nebo plodů. Samozřejmě i při tomto způsobu obnovy se musí přihlížet k vhodnosti lokálních podmínek, aby mohl být využit její potenciál.

Minulý rok došlo k meziročnímu navýšení plochy přirozené obnovy lesa o 977 ha (+10,7 %) na 10 088 ha. Dle dostupných údajů se jedná o rekordní hodnotu v historii České republiky. Skokový nárůst je patrný zejména mezi lety 2020 a 2021. V přirozené obnově nepatrně převažovaly listnáče (50,6 %), z dřevin se nejčastěji využíval smrk (39,0 %) a buk (22,9 %). Významně se uplatňuje také bříza (12,2 % celkové přirozené obnovy), která je typickou pionýrskou dřevinou. Pionýrské dřeviny s jejich schopností přirozené obnovy mají své místo i při zalesňování holin po kalamitách, vylepšují porostní prostředí dané lokality. Nejvíce se přirozená obnova lesa uplatnila v krajích Olomouckém (13,5 %), Moravskoslezském (13,0 %) a v Kraji Vysočina (11,8 %).

Článek si můžete přečíst v letním dvojčísle časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství