Skrytá síla farmaceutického exportu

V roce 2023 zajistil vývoz farmaceutických výrobků ze zemí EU do zemí mimo EU práci pro přibližně 926 tisíc lidí. To je sice méně než 0,5 % celkové unijní zaměstnanosti, zároveň jde ale o historicky nejvyšší hodnotu.

Na první pohled může vývoz léčiv působit jako úzce specializovaný segment ekonomiky, který se týká jen několika špičkových firem a vysoce kvalifikovaných pracovníků. Podrobnější pohled na data však odhaluje mnohem širší dopad.

Samotný farmaceutický průmysl zaměstnával v roce 2023 v EU zhruba 325 tisíc lidí, většina pracovních míst však vznikala nepřímo v jiných odvětvích. Více než 600 tisíc pracovníků tak našlo uplatnění díky návazným činnostem – od dopravy a logistiky přes obchod až po administrativní služby. Farmacie je tedy odvětvím s výraznými multiplikačními efekty, které dokáže generovat pracovní místa daleko za svými vlastními hranicemi.

Dlouhodobý vývoj tento význam jen podtrhuje. Od roku 2010, kdy export farmaceutických výrobků zajišťoval v zemích Evropské unie práci přibližně pro 504 tisíc lidí, se počet pracovních míst téměř zdvojnásobil. Současně vzrostl i podíl těchto pracovních míst na celkové zaměstnanosti, z 2,6 ‰ na současných 4,3 ‰. Farmaceutický průmysl tak patří mezi segmenty, které si dokázaly udržet stabilní růst i v období ekonomických výkyvů.

Zdaleka největší dopad v této oblasti zaměstnanosti v zemích Evropské unie má vývoz léčiv do Spojených států, který v roce 2023 zajistil práci pro 275 tisíc osob. Význam USA navíc v čase výrazně roste – oproti roku 2010 díky tomuto exportu přibylo téměř 150 tisíc pracovních míst. Druhou a třetí příčku zaujímají Švýcarsko a Čína, jejichž pozice se postupně vzájemně přibližují. Zatímco švýcarský trh roste spíše stabilně, čínský vykazuje dynamický vzestup – z relativně nízkých hodnot na začátku sledovaného období až k hranici 100 tisíc pracovních míst o 13 let později.

Odlišná je situace ve vývozu do Spojeného království. Po rychlém růstu do poloviny minulé dekády, kdy export podporoval přibližně 75 tisíc pracovních míst, následoval pokles a stagnace. V posledních letech se tak jeho zastoupení relativně snižuje. Dalším důležitým odběratelem léčiv z EU je Japonsko, avšak vývoz do této země i počet na něj navázaných pracovních míst značně kolísá. Hodnoty se zvyšovaly z přibližně 30 tisíc v roce 2010 na zhruba 40 tisíc v roce 2013, poté se pohybovaly převážně mezi 35 a 45 tisíci. Po roce 2020 došlo k mírnému růstu až k přibližně 60 tisícům v roce 2022. V zatím posledním sledovaném roce 2023 ukazatel opět poklesl na 45 tisíc pracovních míst.

Za celkovými souhrnnými čísly se skrývají jednotlivé trhy, které se vyvíjejí rozdílným tempem. Jejich společným jmenovatelem však zůstává rostoucí význam farmaceutického exportu jako zdroje pracovních míst, která by bez něj vůbec nevznikla.

Další informace naleznete na webu Eurostatu zde.