Pocit diskriminace má desetina osob se zdravotním postižením

Integrace hendikepovaných do společnosti naráží na určité bariéry v celé Evropě.

V zemích EU v roce 2024 uvedlo 9,4 % osob se zdravotním postižením ve věku 16 a více let, že se cítily diskriminovány při kontaktu s úřady nebo veřejnými službami. To představuje více než dvojnásobek oproti osobám bez zdravotního postižení, u nichž tento podíl dosáhl 4,0 %.

Rozdíly vnímání diskriminace se výrazně promítají do každodenních situací, které jsou pro fungování ve společnosti klíčové. Při hledání bydlení se diskriminace týkala 8,2 % hendikepovaných, zatímco u osob bez zdravotního postižení to bylo 5,2 %. Obdobný trend se projevuje také na veřejných místech (5,0 % oproti 3,0 %) a ve vzdělávacích institucích (4,1 % oproti 2,3 %). Tyto rozdíly ukazují na přetrvávající bariéry, které mohou komplikovat přístup ke službám i plnohodnotné zapojení do společnosti.

Na úrovni jednotlivých států EU je situace různorodá, avšak ve všech zemích platí, že osoby se zdravotním postižením pociťují diskriminaci častěji než ostatní. Nejvyšší podíl hendikepovaných, kteří se cítí diskriminováni, vykazovaly Estonsko (14,6 %) a Španělsko (14,5 %), zatímco nejnižší byl na Kypru a v Itálii (shodně 3,1 %). V Česku se takto vyjádřilo 9 % zdravotně postižených.

Uvedené údaje vycházejí z globálního ukazatele omezení činnosti (GALI), který sleduje dlouhodobá omezení při běžných aktivitách v důsledku zdravotních problémů. Tento nástroj umožňuje nejen měřit rozsah zdravotního postižení, ale také identifikovat nerovnosti a potřeby v oblasti zdravotní a sociální péče. Data tak poskytují důležitý podklad pro tvorbu politik zaměřených na zvyšování rovného přístupu a zlepšování kvality života osob se zdravotním postižením.

Další informace získáte na webu Eurostatu zde.