Řád bílého lva ve statistice

Rozdíly mezi počty udělených řádů v jednotlivých historických etapách odrážejí politické zlomy 20. století a proměny hodnotového rámce společnosti.

Řád bílého lva byl nejvyšším státním vyznamenáním Československa a následně i České republiky. Z rukou prezidenta republiky ho přebírají na Pražském hradě vybrané osobnosti tradičně 28. října. Ústředním symbolem řádu je bílý lev, tradiční heraldická figura českého státu. Dvouocasého lva lze doložit již na brakteátech Přemysla Otakara II., zatímco první barevné vyobrazení se objevuje v iluminacích Pasionálu abatyše Kunhuty z let 1313–1321. Právě tato ikonografie se stala východiskem pro pozdější podobu českého státního znaku.

Zrození a vzestup řádu

Co předcházelo prvnímu udělení Řádu bílého lva? Již v prvních měsících existence Československé republiky bylo zrušeno nejen šlechtictví a s ním spojená privilegia, ale také veškerá vyznamenání a tituly zaniklé monarchie. Teprve zákonem č. 243 Sb. ze dne 10. dubna 1920 bylo stanoveno, že nová státní vyznamenání mohou být zakládána výhradně pro vojíny za statečnost projevenou před nepřítelem nebo pro příslušníky cizích států za zásluhy o Československou republiku. V červnu 1921 byla vypsána anonymní výtvarná soutěž na řádový odznak, který obdržel název „Československý řád Bílého lva“. Významnou roli při přípravách sehrál Dr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. Do soutěže bylo přihlášeno celkem 43 návrhů, mezi jejichž autory figurovali i renomovaní umělci, například Alfons Mucha či Otakar Španiel. Vítězem soutěže se nakonec stal dosud málo známý rytec Rudolf Karnet.

Řád bílého lva byl poprvé udělen v říjnu 1922. Od té doby byl udělován ve vojenské a občanské skupině v pěti třídách, které vymezovaly postavení příjemce. Počty udělených vyznamenání se v průběhu 20. let rychle zvyšovaly a do 30. let dosáhly až dvojnásobku či trojnásobku původních počtů. Navzdory tomuto kvantitativnímu nárůstu si však Řád bílého lva zachoval charakter vysoce prestižního státního vyznamenání. V období od jeho založení v roce 1922 do září 1938 bylo uděleno a propůjčeno celkem 5 420 exemplářů, což představuje nejintenzivnější fázi jeho užívání. V následujícím období od října 1938 do května 1945, poznamenaném zánikem republiky a druhou světovou válkou, došlo k výraznému poklesu – uděleno bylo pouze 160 řádů. Po skončení válečného běsnění, v období od května 1945 do února 1948, se počet udělení opět zvýšil na 640. Naproti tomu v éře od února 1948 do května 1990, tedy během komunistického režimu, došlo k udělení jen 444 řádů, což bylo důsledkem zavedení nových státních vyznamenání.

Struktura oceněných v letech 1922–1990

Z hlediska státní příslušnosti bylo nejvíce Řádů bílého lva uděleno ve vymezeném období francouzským státním příslušníkům (1 371), což odráží tradičně silné česko-francouzské vztahy, zejména v meziválečném období. Následují Jugoslávci (1 191) a Rumuni (1 034), dále Poláci (433), občané USA (335) a Belgičané (255).

Ve všech třídách převažovala civilní skupina (64,5 %, tj. 3 540 udělení) oproti vojenské (28,6 %, tj. 1 569). V 384 případech (6,9 %) není jasné, jaká skupina byla udělena. Vedle jednotlivých tříd řádu bylo uděleno také 1 179 exemplářů zlatých a stříbrných medailí Řádu bílého lva, které rozšiřovaly spektrum ocenění a umožňovaly diferencovanější formu uznání zásluh.

Počty udělení Řádu bílého lva v letech 1922–1990

Zdroj: Archiv Kanceláře prezidenta republiky

Udělování v letech 1995–2025

Do roku 1990 existoval v Československu širší okruh vysokých státních vyznamenání, což vedlo k oslabení výlučného postavení Řádu bílého lva. Zásadní zlom přinesl až pád komunistického režimu a následná restrukturalizace systému státních vyznamenání. Nově byly zavedeny další řády a medaile, přičemž Řád bílého lva se opět stal nejvyšším státním vyznamenáním, určeným především pro ocenění mimořádných zásluh domácích i zahraničních osobností. V letech 1995–2025 byl udělen podle dostupných údajů 163 osobnostem.

Václav Havel předal celkem 57 exemplářů. Jeho období se vyznačuje výrazným zastoupením zahraničních státníků v občanské skupině a zároveň systematickou rehabilitací osobností domácího i zahraničního odboje. Převládala I. třída, často ve variantě s řetězem, především u hlav států. Za prezidentství Václava Klause (2003–2013) bylo uděleno celkem 33 Řádů bílého lva. Klausův přístup byl zdrženlivější, s nižšími počty udílení. V jeho období je patrný nárůst vojenské skupiny, zejména u I. a II. třídy, a častější udělování in memoriam příslušníkům odboje a armády.

Prezident Miloš Zeman (2013–2023) udělil 55 Řádů bílého lva. Jeho období je charakteristické výraznou dominancí I. třídy, a to jak v občanské, tak ve vojenské skupině. Zeman uděloval řád ve větší míře legionářům, letcům RAF, představitelům protinacistického a protikomunistického odboje, ale rovněž významným osobnostem kultury, vědy a politiky. Současný prezident Petr Pavel (2023–2025) dosud předal 18 Řádů bílého lva. Jeho přístup se vyznačuje menšími počty udělení, vyváženějším poměrem občanské a vojenské skupiny a častějším zastoupením II. a III. třídy, což naznačuje snahu o větší hierarchickou diferenciaci udělování.

Z celkového počtu 163 oceněných bylo 8 žen, což odpovídá zhruba 5 %, zatímco 95 % oceněných představují muži. Ženy byly oceňovány převážně v občanské skupině, nejčastěji v oblasti politiky, kultury, sportu a architektury, přičemž jejich zastoupení se mírně zvyšuje až v posledním desetiletí. Z hlediska skupin je struktura po roce 1995 relativně vyrovnaná, s mírnou převahou občanské skupiny (přibližně 52 %) nad vojenskou (cca 48 %). Tento poměr se však výrazně liší podle funkčních období jednotlivých prezidentů. Statistická analýza udělování Řádu bílého lva jasně ukazuje jeho význam jako nástroje státní reprezentace a zahraniční politiky, zejména v meziválečném období. Výrazné rozdíly mezi jednotlivými historickými etapami odrážejí politické zlomy 20. století a proměny hodnotového rámce, v němž byl tento řád udělován.

Zdroje: Archiv Kanceláře prezidenta republiky Praha, fond Kancelář prezidenta republiky 1919-1947, seznamy nositelů státních vyznamenání – dostupné online; Jiří Guth-Jarkovský, Paměti, Díl III: Na dvoře republikánském 1919-1925: vzpomínky a dojmy (výpisky z deníku), Praha: Hejda & Tuček, 1929; Seznam nositelů Řádu bílého lva – cs.wikipedia.org.