Sčítání bývá odrazovým můstkem

Řada nástrojů využívajících geografická data pro statistické účely vzniká v souvislosti se sčítáním lidu, domů a bytů. Jejich následné využití je však obvykle mnohem širší. Hovořili jsme o tom s vedoucím oddělení statistických územních jednotek ČSÚ Petrem Klaudou.

Jak dlouho už pracujete v Českém statistickém úřadě a čím se zabývá vaše oddělení?

V ČSÚ působím od roku 1998, takže jsem tu víc než čtvrt století. Oddělení statistických územních jednotek spadá pod odbor statistických registrů a zajišťuje správu Registru sčítacích obvodů a budov. A protože při tom rutinně využíváme i nástroje GIS, věnujeme se také dalším agendám a systémům, v nichž se pracuje s geodaty. Nejviditelnějším z nich je Statistický geoportál.

Jaká data obsahuje Registr sčítacích obvodů a budov a jak se udržuje v aktuálním stavu?

Registr primárně slouží pro potřeby statistických zjišťování v domácnostech a také jako datová podpora sčítání lidu, domů a bytů. Pokrývá kompletně území celé republiky a evidujeme v něm popisné a lokalizační údaje o budovách, adresách, bytech a administrativních a statistických územních jednotkách. K budovám a bytům jsou vedeny atributy, jako například počet podlaží, počet bytů, materiál nosných zdí, způsob vytápění, počet obytných místností, plocha bytu a podobně.

Registr původně vznikl pro potřeby Sčítání 2001. Tehdy byl v rámci územní přípravy naplněn, a od té doby se neustále udržuje a aktualizuje. Od roku 2012, kdy začaly fungovat základní registry, úzce spolupracujeme s Registrem územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), který vede Český úřad zeměměřický a katastrální. Z něj čerpáme referenční administrativní údaje o stavebních objektech, tedy o budovách a jejich adresách a územních prvcích. My pak z dalších zdrojů a na základě vlastních šetření a geografické činnosti tyto údaje dále doplňujeme.

Ing. Petr Klauda

Studoval na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové obor informační management. Od začátku pracovní kariéry se zaměřuje na geografické informační systémy. V ČSÚ působí od roku 1998. Podílel se zde na řadě projektů souvisejících s geodaty. Je členem několika poradních orgánů a pracovních skupin pro prostorové informace na národní i mezinárodní úrovni. Pracuje též v koordinačním výboru pro vytvoření jednotné evropské infrastruktury pro prostorové informace INSPIRE.

Za jak dlouho se tedy ve vašem registru objeví nově postavená budova, nebo naopak zmizí dům, který někdo zboural?

Nově vzniklé stavby evidují a v RÚIAN editují stavební úřady. Ty na základě kolaudace zanesou do registru příslušné údaje, a z něj je zhruba v týdenních intervalech přebíráme my. Takže nový dům by se měl v našem registru objevit nejpozději do týdne po zápisu editora. Podobně je to i v případě odstranění stavby. Jestliže vše probíhá hladce, tak se do několika dnů objeví příslušné změny i u nás.

Statistici do registru doplňují mimo jiné i údaje o bytech. Jak se tyto údaje zjišťují?

Protože při šetření v domácnostech navštěvují tazatelky předem určené adresy a na nich musejí vyhledat konkrétní byt, potřebujeme vědět, kolik bytů se v jednotlivých domech nachází, jak jsou tam rozmístěny a jaké mají označení. V České republice ale nemáme administrativní registr bytů, proto si musíme tyto informace zjišťovat sami.

Velký kus práce jsme na tomto poli odvedli v rámci přípravy Sčítání 2021, které kladlo důraz na možnost sečíst se online. Respondent tedy musel mít možnost přiřadit své údaje ke konkrétní bytové jednotce. Více než rok před samotným sčítáním jsme tedy začali pořizovat seznamy bytů. Využívali jsme k tomu jak zápisy v katastru, kde jsou vedeny zejména byty v osobním vlastnictví, tak jsme obesílali vlastníky bytových domů z řad obcí, bytových družstev či jiných právnických osob, aby nám sdělili počty, polohu a označení bytů v jejich objektech. Vše jsme doplňovali ještě šetřením v terénu. Výsledkem je poměrně solidní evidence bytového fondu v České republice, která by se mohla jednou stát základem administrativního zdroje.

Co brání jeho vzniku?

Přestože by takový registr byl velmi užitečným nástrojem pro celou řadu agend státní správy a samosprávy, jeho založení je technicky poměrně kapacitně náročné, a vyžaduje proto spolupráci více rezortů. ČSÚ, jakožto silný uživatel, proto spolu s ČÚZK, coby správcem RÚIAN, inicioval vznik mezirezortní pracovní skupiny, která připravila návrh řešení spočívající v rozšíření RÚIAN o plnohodnotnou evidenci bytů v rámci stavebního objektu. Rozhodnutí bude zřejmě až na příští vládě, ale stále věřím, že do příštího sčítání by se mohlo založení registru povést a že zvládneme zároveň vysvětlit jeho potřebnost a užitečnost nejen vládním představitelům, ale i široké veřejnosti.

Existují registry bytů v nějakých jiných zemích?

Z hlediska administrativních registrů jsou na tom velmi dobře například severské státy, registry bytů mají ale i Švýcarsko, Rakousko nebo Slovensko. Určitě bychom nebyli v Evropě výjimkou.

Do agendy vašeho oddělení patří i Statistický geoportál. Kdy a proč jste se pustili do jeho budování?

Statistika má ze své podstaty ke geografickým datům a GIS velmi blízko, protože většinu statistických údajů lze vztáhnout k nějakému území nebo konkrétní poloze. Propojování statistických a prostorových dat na různé úrovni podrobnosti je tedy v zásadě přirozené a statistickým výstupům dává vysokou přidanou hodnotu.

ČSÚ využívá nástroje GIS už od roku 2001, kdy jsme pro účely sčítání založili Registr sčítacích obvodů a budov. V něm jsou všechny sledované prvky prostorově lokalizované, což například znamená, že každá budova má svůj definiční nebo adresní bod a územní prvky jsou vymezeny svojí hranicí. V době, kdy jsme registr budovali, žádný jiný zdroj takto plošně celé území Česka nepokrýval, a naše data proto později využili i tvůrci RÚIAN.

Prostorová data jsme tedy měli už dlouho, ale k jejich zveřejnění formou interaktivních tematických map došlo až v souvislosti se Sčítáním 2021, které se stalo takovým odrazovým můstkem, abychom se s prezentací statistických výstupů posunuli zase o úroveň výš. Data z populačních cenzů jsou plošná, jdou do maximální možné územní podrobnosti, tedy až na adresu, takže jsou k prezentaci v mapové podobě velmi vhodná. Využili jsme proto příznivých okolností, včetně podpory vedení úřadu, a pustili se do budování geoportálu, který jsme primárně naplnili daty ze sčítání, ale postupně se přidávaly a stále budou přidávat i další statistické výstupy.

Jak dlouho vývoj geoportálu trval?

Od zahájení projektu do zpřístupnění portálu pro veřejnost uběhl zhruba rok. První sady dat si na něm mohli uživatelé prohlížet v létě 2023. Obsah průběžně aktualizujeme a rozšiřujeme, v současné době najdete v atlasu už téměř dva tisíce tematických map s výsledky Sčítání 2021, daty za obyvatelstvo z demografické statistiky, výsledky voleb a výstupy z Registru ekonomických subjektů. Do budoucna pak chceme přidat například zemědělské statistiky, ukazatele cestovního ruchu a životního prostředí a další statistiky, které lze geograficky lokalizovat.

V aplikaci Mobilita jsou nyní vizualizovány údaje ze Sčítání 2021 o vyjížďce do práce a do školy a z demografické statistiky proudy vnitřního stěhování mezi obcemi, kraji, okresy a správními obvody ORP za rok 2022.

V příštích měsících bychom rádi již zveřejněné ukazatele doplnili o delší časové řady, aby bylo možné porovnávat a analyzovat situaci v různých obdobích. Věřím, že postupně budou na geoportálu prezentovány všechny statistiky, které lze prostorově zobrazit v území.

Kolik uživatelů už s geoportálem pracuje?

Průměrná denní návštěvnost se pohybuje mezi 100 až 200 unikátními přístupy a celkově geoportál za 20 měsíců veřejného provozu navštívilo 45 tisíc návštěvníků. Jejich počet přitom stále pozvolna roste.

Území v geoportálu je rozděleno mimo jiné i na čtvercové gridy o straně 1 km, které jsou součástí celoevropské harmonizované gridové sítě. Zobrazují se tedy v geoportálu i statistická data ze sousedních států?

V principu by to problém nebyl, naše datové sady jsou kompatibilní. V současné chvíli ale s nikým o přeshraničním sdílení dat nejednáme.

Jak je zajištěna ochrana citlivých nebo osobních údajů? Aby si například někdo nemohl zjistit informace o domácnosti v konkrétním adresním místě?

Statistická data jsou na geoportále prezentována a poskytována v agregované podobě. Každý výstup či mapa obsahuje údaje za takový počet adres, který je dostatečný pro zamezení identifikace konkrétní domácnosti či osoby.

Geoportálem vývoj nových prezentačních nástrojů ve vašem oddělení neskončil. V současnosti pracujete na takzvané Mapě s příběhem. Můžete čtenářům přiblížit, o co půjde?

Touto interaktivní formou chceme prezentovat statistická data v širším kontextu, a to nejen prostřednictvím vizualizace v mapě, ale také názorných grafů, přehledných tabulek, doprovodných textů nebo fotografií.

Příkladem mohou být nedávné povodně, kdy jsme připravili mapu s příběhem, v níž jsme do zaplavených území promítli údaje o počtu zasažených domů a obyvatel, jejich věku a podobně. Tyto informace mohou sloužit třeba pro záchranné složky zasahující na místě, při řešení následných škod nebo plánování preventivních opatření.

K dispozici je rovněž ukázka možné prezentace statistických dat z oblasti turistického ruchu formou mapového dashboardu, který by mohl být užitečným nástrojem nejen pro poskytovatele služeb v cestovním ruchu a pro města a obce, ale i pro samotné návštěvníky.

Mapy s příběhem a dashboardy mohou představovat zajímavou alternativu tištěných publikací, které komplexně, přehledně a atraktivní formou zpracovávají různá statistická témata.

Připravujete ještě nějaké další formy poskytování geolokalizovaných statistických dat?

Ano, v rámci Národního plánu obnovy pracujeme na projektu Otevřené datové sady. Jeho výstupem bude Datový portál GIS, kde si budou moci uživatelé datové sady s prostorovými statistickými údaji prohlédnout a stáhnout. Data na něm nebudou vizualizována prostřednictvím našich aplikací, ale budeme je nabízet, dalo by se říci, v surové podobě, aby je zájemci mohli využít pro své vlastní účely a aplikace.

Součástí Statistického geoportálu je i webová služba pro pokročilé uživatele, která právě začlenění tematických dat z ČSÚ do uživatelských aplikací umožňuje. Komu je určena a jak intenzivně je využívána?

Služba je určena třeba hasičům, kteří jejím prostřednictvím mohou zjišťovat technické údaje o domech a jejich vybavenosti, počtech bytů a obyvatel v dané lokalitě a podobně. Využívat ji mohou i městské a obecní úřady nebo instituce, které mají na starosti správu či rozvoj nějakého území, pro analytické účely, koncepce rozvoje či strategické plánování.

Ukazuje se však, že poměrně silnou bariérou pro řadu potenciálních uživatelů je neexistence uživatelského rozhraní. Původně jsme předpokládali, že si uživatelé tuto službu integrují do svých informačních systémů nebo si vytvoří vlastní aplikaci, což je ale pro mnohé z nich technicky náročné. Proto uvažujeme, že takovou aplikaci vyvineme a uživatelům nabídneme sami.

Rozhovor vyšel v březnovém vydání časopisu Statistika&My.