Růst mezd učitelů výrazně zpomalil

Po překročení hranice 130 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství v roce 2021 se náskok učitelských mezd začal opět snižovat.

Ohodnocení učitelů má vliv na atraktivitu učitelské profese, může přitáhnout talentované uchazeče o stu­dium na pedagogických fakultách a zároveň může snížit míru odchodů talentovaných učitelů mimo obor, případně je do profese, kterou vystudovali, přilákat. Motivovaní a talentovaní učitelé pak mohou zlepšit výuku na školách, což ve svém důsledku vede ke kvalitnějšímu vzdělání, lepšímu uplatnění absol­ventů na trhu práce a růstu ekonomiky země. Má-li se finanční motivace pro učitelskou dráhu podpořit, je však také důležité zajistit kontinuitu růstu učitel­ských platů a jejich konkurenceschopnost ve vztahu k jiným povoláním, zejména těm vyžadujícím vy­sokoškolské vzdělání. V souvislosti s tím je již řadu let jednou z deklarovaných politických priorit naší země navyšování platů učitelů, přičemž stanoveným milníkem minulé vlády bylo, aby průměrný plat uči­tele činil 130 % průměrné mzdy v ekonomice. Tato úroveň vyjadřuje zhruba průměrnou hodnotu tohoto indikátoru za země OECD.

Učitelé a ti ostatní 

Statistické údaje ukazují, že mezi lety 2015 a 2021 se finanční ohodnocení učitelů výrazně zlepšilo. V průběhu těchto šesti let stoupla průměrná měsíční mzda učitelů základních škol o 72,3 % (z 29 005 Kč na 49 975 Kč), neboli v průměru o 12 % ročně. V prů­běhu dalších čtyř let se pak zvýšila již jen o 10,6 % a za tempem růstu průměrné mzdy v národním hos­podářství zaostávala. Poměr platu učitelů základních škol k průměrné mzdě v národním hospodářství se proto za poslední čtyři roky snížil ze 130,6 % v roce 2021 na 113,6 % v roce 2025.

Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů základních škol a její poměr k průměrné mzdě v národním hospodářství v Česku (Kč)

Zdroj: MŠMT a ČSÚ

Průměrné platy učitelů se v různých krajích Česka do jisté míry liší. Nejvyšší platy učitelů základních škol jsou v Praze a ve Středočeském kraji, nejnižší naopak na školách v krajích Moravskoslezském a Zlínském. Také v mateřských školách mají nej­vyšší průměrnou mzdu učitelky a učitelé v Praze, nejnižší vykazují Kraj Vysočina a kraje Olomoucký s Moravskoslezským. V platech učitelů na středních školách se na vrchol žebříčku dostal kraj Karlovarský následovaný opět Prahou a krajem Středočeským, nejnižší průměrné mzdy učitelů středních škol do­sáhl kraj Ústecký.

Praha se zároveň drží na vrcholu pomyslného žebříčku znázorňujícího, o kolik procent se zvýšil plat učitelů mateřských (o 86,6 %) a základních škol (o 93,9 %) za posledních deset let. K nejvýraznějšímu nárůstu průměrné mzdy učitelů středních škol došlo v kraji Karlovarském (o 113,1 %). Karlovarský kraj také zaujímá první pozici v podílu platů učitelů ma­teřských, základních i středních škol na průměrné mzdě v kraji. Nejnižší podíl učitelských platů k prů­měrné mzdě všech zaměstnanců najdeme v Praze, neboť zde se koncentrují profese s vysokými platy, které celkový průměr výrazně zvedají.

Měsíční mzda učitelů v Kč a podíl na průměrné mzdě v daném kraji

¹⁾ Bez učitelů odborného výcviku

Zdroj: MŠMT a ČSÚ

Čeští učitelé v mezinárodním srovnání  

Průměrný podíl veřejných výdajů na vzdělávání na HDP dosahoval v roce 2023 v zemích Evropské unie 4,7 %. V Česku to bylo jen 4,3 %. V čele evrop­ského žebříčku stojí Švédsko, Finsko, Island, Belgie a Dánsko, které na vzdělávání vydávají více než 6 % svého HDP. Naopak nejmenší podíl HDP na vzdě­lávání ze zemí, za které byla v době psaní článku dostupná data, vydávaly Rumunsko, Řecko, Malta a Maďarsko. Naši sousedé Německo a Polsko se na­cházejí v těsné blízkosti mezinárodního průměru. Za Slovensko v době publikování grafu nebyla do­stupná data, ale v roce 2022 se tento ukazatel na Slo­vensku nacházel v úrovni průměru za země Evropské unie (tj. 4,7 %).

Veřejné výdaje na školství jako podíl HDP v roce 2023 (%)

Zdroj: Eurostat

Organizace OECD rovněž zveřejnila průměrné roční platy učitelů a ředitelů v roce 2024 (včetně od­měn a jiných bonusů) v ekvivalentu USD převede­ných na paritu kupní síly pro soukromou spotřebu. Na úrovni druhého stupně základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií (tj. ISCED 2 dle meziná­rodní klasifikace) ve veřejných institucích vykázalo pouze šest zemí OECD, za něž jsou dostupná data, nižší hodnoty než Česko. Průměrný roční plat uči­telů v Česku (42 165 USD) je výrazně nižší než prů­měr za sledované země OECD (59 896 USD) i než průměr za země EU (59 043 USD). Česko se řadí do skupiny zemí, v nichž průměrný učitelský plat zůstává výrazněji pod hranicí 50 000 USD. Na opač­ném konci žebříčku najdeme Německo, Nizozemsko a Rakousko, kde průměrný plat učitelů v přepočtu na paritu kupní síly dosahuje v porovnání s Českem více než dvojnásobné hodnoty.

Průměrné roční platy učitelů v roce 2024 (USD převedené na paritu kupní síly)

Pozn.: Platy učitelů ve věku 25–64 let působících na veřejných školách na úrovni ISCED 2 (odpovídá 2. stupni ZŠ), včetně odměn a jiných bonusů.

Zdroj: OECD, Education at a Glance

OECD uvádí též platy učitelů vztažené k průměrné mzdě vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců dané země. V případě učitelů na druhém stupni základních škol a v nižších ročnících víceletých gymnázií (tj. opět ISCED 2) ve veřejných institucích se Česko nachází na třetí nejnižší příčce ze zemí OECD s dostupnými daty. Nižší podíl platů učitelů k vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům mají pouze USA a Itálie. Naproti tomu průměrný plat učitelů převyšující průměr celkové vysokoškolsky vzdělané populace najdeme v Kostarice, Turecku, Peru, Portugalsku, Rumunsku a mírně i v Anglii. Je však třeba uvést, že Rumunsko a Peru nepatří mezi země OECD a byly do šetření zařazeny jako kandidátské země.

Podíl platů učitelů k platům terciálně vzdělané populace dané země ve věku 25–64 let v roce 2024 (%)

Pozn.: Platy učitelů ve věku 25–64 let působících na veřejných školách na úrovni ISCED 2 (odpovídá 2. stupni ZŠ). Referenční rok za Finsko, Belgii, Izrael a Itálii je 2023, za Francii 2022 a za Řecko2018, u osta tních zemí 2024.

Zdroj: OECD, Education at a Glance