Kdo se má bát nezaměstnanosti?

Míra nezaměstnanosti nemusí zůstávat nízká věčně. Jaké se odehrály změny ve strukturách nezaměstnanosti v Česku i v EU v postcovidovém období?

Nezaměstnanost není fenomén, který by dnes v tu­zemsku vzbuzoval velký mediální zájem. Je to dáno tím, že již po mnoho let patří Česko mezi země, kde je míra nezaměstnanosti jednou z nejnižších na světě. O příčinách lze spekulovat. Nepochybně mezi ně patří taková fakta, že naše země leží na vý­hodném místě uprostřed Evropy, že české mzdy jsou ve srovnání s produkcí (HDP) neadekvátně nízké, což k nám láká investory, a také to, že slabé ročníky z 90. let, vstupující na trh práce, nedokázaly v do­statečné míře nahrazovat silnější ročníky odcháze­jící do starobního důchodu. Hlad po pracovní síle od podniků tak vysával nejen tu tuzemskou, ale byl rovněž motivem příchodu množství zahraničních pracovníků.

Na druhé straně se již objevují jisté náznaky, že ob­dobí výrazně podprůměrné nezaměstnanosti nemusí trvat věčně. Během roku 2025 se míra nezaměstna­nosti plíživě zvyšovala, a tento trend potvrdila i evi­dence Úřadu práce v podílu nezaměstnaných osob. Kromě nepředvídatelných ekonomických krizí vstu­puje do hry také demografický faktor, kdy se do prá­ceschopného věku postupně dostávají silnější ročníky narozené v druhé polovině první dekády. Pokud se bude nadále prodlužovat pracovní kariéra do vyššího věku, nepoměr mezi odcházejícími a přicházejícími na trhu práce se bude snižovat.

Mladí bez vzdělání jsou v nevýhodě

Obecná míra nezaměstnanosti je v Česku výrazně nižší, než je průměr za Evropskou unii. To platí i pro specifické míry za všechny věkové skupiny, nejvyšší rozdíly najdeme u kategorií středního věku. Mladší čtyřicátníci mají míru nezaměstnanosti v EU kolem 5 %, v Česku však jen 2 %. Při bližší analýze v třídění podle věku a vzdělání ale najdeme výjimky. Například u osob bez střední školy v nejmladší věkové skupině 15–24 let se česká míra za postcovidové roky 2023–25 přiblížila hodnotě 25 %, ale v EU zůstávala pod 21 %. Také mladší čtyřicátníci se základním vzděláním měli v EU průměrnou míru kolem 11 %, ale v Česku téměř 14 %. Podobně, jen méně výrazně, to bylo i u mladších padesátníků bez střední školy. Česko se tedy obecně potýká s problémem nezaměstnanosti lidí s nízkým stupněm vzdělání. Naopak kvalifikovanější lidé měli po všechny sledované roky v Česku míru nezaměstna­nosti značně nižší, než byl průměr EU. Nejvýraznější rozdíl je vidět u vysokoškoláků, kteří mají v Česku míru nezaměstnanosti takřka zanedbatelnou, pod 1,5 % po všechny sledované roky.

Přitom u nejohroženější skupiny nejmladších lidí 15–24 let (bez ohledu na vzdělání) se situace po­slední tři roky zhoršovala. Jejich míra nezaměstna­nosti se v roce 2023 pohybovala kolem úrovně 8 %, v 2025 už vystoupala nad 10 %. U osob se základním stupněm dosaženého vzdělání dokonce dlouhodobě překračovala 20 % a v roce 2025 se dostala až k 25 %. U středoškoláků se také zvýšila, ovšem jen z 6 % na necelých 8 %.

U další věkové skupiny 25–29 let již v obou vzdě­lanostních skupinách k nárůstu v čase nedošlo. Méně vzdělaní měli míry nezaměstnanosti mezi 10 až 15 %, středoškoláci pouze 3 %. Výrazné rozdíly jsou vidi­telné ještě u mladších čtyřicátníků (40–44 let): nekva­lifikovaní měli násobně vyšší míru nezaměstnanosti, která se navíc postupně zvyšovala z 12 na 15 %, kvali­fikovaní zůstávali stabilně na pouhých 2 %. Poslední pozoruhodnou věkovou skupinu tvořili lidé ve věku 60–64 let. Jejich míra nezaměstnanosti se zvyšovala stále rychleji z hodnot pod 2 % až nad 3 %. Tato změna se ovšem týkala jen osob se středním a vyšším vzdě­láním, neboť ti méně kvalifikovaní v případě ztráty zaměstnání typicky opouštějí trh práce, a míry ne­zaměstnanosti jsou za ně irelevantní.

Specifické míry nezaměstnanosti v hlavní třídě „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“ (%)

Zdroj: Eurostat

Najít práci trvá déle

Mladí lidé do 24 let jsou na trhu práce označováni jako ohrožená skupina především pro svou nedosta­tečnou praxi. Nicméně data ukazují, že jak v Česku, tak v celé EU si polovina těchto nezaměstnaných ně­jaké zaměstnání najde už do dvou měsíců. Výrazná sezonnost údajů naznačuje, že záleží na ročním ob­dobí, kdy si práci hledají.

Dlouhodobá nezaměstnanost (delší než 1 rok) postihuje v Česku zhruba 15 % nezaměstnaných mla­dých lidí do 24 let, což představuje významný sociální problém – tito lidé mohou směřovat do nezaměst­natelnosti. Z přehledů Eurostatu je navíc zjevné, že trendy v Česku se od zbytku EU znatelně odlišují. Zatímco celoevropské hodnoty ukazují snižování dlouhodobé nezaměstnanosti a zkracování času pro hledání zaměstnání, u nás se v případě mladých toto období prodlužuje.

Pro největší věkovou skupinu 25–49 let platí, že zaměstnání si najde do dvou měsíců zhruba třetina nezaměstnaných. V EU byl tento podíl mírně vyšší než v Česku, navíc se zvyšoval. Dlouhodobá neza­městnanost (delší než 1 rok) jak v EU, tak v Česku si v této věkové skupině držela mírně klesající trend, v Česku byla na nižší úrovni, hledání zaměstnání tu trvalo v průměru kratší dobu.

Také ve věkové skupině 50–59 let zůstávají lidé bez zaměstnání v Česku v průměru kratší dobu, než je hodnota za celou EU. Přibližně čtvrtina si našla v letech 2023–25 nové zaměstnání do dvou mě­síců, což se od průměru EU nelišilo. Ovšem v EU zůstávalo více než 1 rok v nezaměstnanosti okolo 45 % nezaměstnaných, zatímco v Česku to bylo jen zhruba 35 %. Projevují se však rozdílné trendy: za­tímco v EU se podíl dlouhodobě nezaměstnaných snižoval, v Česku jasně rostl, a celoevropské hod­notě se tedy přibližoval.

Vysoce kvalifikované profese nezaměstnanost netrápí

V údajích výběrového šetření pracovních sil se lze podívat i na to, jaké bylo poslední zaměstnání u lidí, kteří si hledali práci. Ukazuje se, že profesní zařazení (dle klasifikace ISCO) mělo na míru nezaměstna­nosti velký vliv. Vysoce kvalifikované pozice se v EU i v Česku vyznačovaly typicky nízkými hodnotami. V případě manažerských profesí bylo v Česku do­konce zastoupení těchto nezaměstnaných tak malé, že se téměř nedali zachycovat ve výběrovém zjišťování v domácnostech. Průměrná míra nezaměstnanosti manažerů v EU se za poslední desetiletí pohybovala mezi 1,8 a 2,7 %. U specialistů to v EU v roce 2025 bylo 2,3 %, v Česku pod 1 %. Technické profese vyká­zaly v EU míru nezaměstnanosti kolem 3 %, v Česku zhruba 1 %. Úřednické pozice měly v EU míru neza­městnanosti přibližně 5 % s klesající tendencí, v Česku stabilně okolo 2 %.

U pracovníků ve službách a prodeji je již hrozba nezaměstnanosti vyšší. V Česku tolik ne, zde byla míra kolem 3 %, průměr EU se však ve sledovaném období pohyboval na trajektorii od 9 % do 7 %. Ve Španělsku se za desetiletí (od roku 2016) míra nezaměstnanosti těchto osob změnila z 19 % na 12 %. Podobně na tom ve Španělsku byly profese řemeslníků a opravářů, jejich míra nezaměstnanosti se snížila z 21 % na 8 %. Ještě výraznější trend najdeme v Řecku, kde tato míra spadla z 27 % na 4 %. V Česku za stejné období poklesla míra nezaměstnanosti řemeslníků a opravářů jen z 2,8 % na 1,6 %, v průměru za celou EU se dostala na úroveň kolem 5 %.

Hlavní třída klasifikace zaměstnání ISCO s ozna­čením „obsluha strojů a zařízení, montéři“ měla v EU míry kolem 5 % a v Česku mezi 2 až 3 %. Nejvyšší míry nezaměstnanosti se týkaly jednoznačně po­mocných a nekvalifikovaných pracovníků. Za celou EU v posledním desetiletí sestupovaly od 15 % k 10 % a v Česku se pohybovaly mezi 6 a 8 %. Profesní po­hled se tedy vcelku shoduje s údaji podle stupně do­saženého vzdělání, s nímž je pracovní kariéra velmi provázaná.

Varovné signály

Celkově lze shrnout, že situace nezaměstnaných se v Evropě po covidové krizi, tedy v posledních třech le­tech, zlepšovala. V Česku, jakkoli je na tom v hlavních ukazatelích výrazně lépe, se situace spíše zhoršuje, zejména v okrajových, více ohrožených skupinách, z nichž vynikají lidé s pouze základním vzděláním. Zatímco čeští muži středního věku takřka nemusejí mít z nezaměstnanosti obavy, u mladých lidí do 24 let je riziko výrazně vyšší, a také starší lidé v předdů­chodovém věku si nové zaměstnání v případě jeho ztráty hledají stále obtížněji.

V širším kontextu nejde jen o nezaměstnanost, ale o celkový stav trhu práce i společnosti. Připomeňme, že nezaměstnanost se u nás v roce 2025 zvyšovala i přes hospodářské oživení. To svědčí o rostoucím nesouladu na trhu práce. Podniky hledají zaměst­nance s jinými dovednostmi, než které nabízí volná pracovní síla, a tato dlouhodobá neshoda se prohlu­buje s nástupem nových technologií vyžadujících speciální dovednosti. Úsilí státu i zaměstnavatelů o rekvalifikace či o zlepšení stávajících schopností (upskilling) zaměstnanců se nezdá být úměrné ak­tuálním požadavkům.

Strukturální změny v ekonomice vedou k vyš­šímu zájmu o kvalifikovanou pracovní sílu, zejména v sektoru služeb a v posledním období také ve sta­vebnictví. Regionálně je situace značně různorodá, česká pracovní síla má omezené možnosti stěhování za prací v důsledku nedostupného bydlení. Nedosta­tek pracovních sil je proto často podniky kompen­zován ze zahraničních zdrojů, což však s sebou nese další celospolečenské důsledky.