Jak se zajímáme o komunální politiku

Brzy nás čekají komunální volby. Připomeňme si několik zajímavých údajů z těch předchozích.

Letos v říjnu proběhnou v celé republice řádné volby do zastupitelstev obcí. Tento typ voleb se na území samostatného Česka bude konat podeváté, naposledy proběhly před čtyřmi lety v září 2022. Připomeňme si z pohledu regionální statistiky, kolik obyvatel tehdy mělo zájem ovlivnit dění ve své obci a vstoupit do ko­munální politiky nebo jak vysoká byla v různých částech republiky účast voličů a zda korespondovala s počtem kandidujících osob a subjektů. V následují­cím textu se pokusíme zjistit, kde měli kandidáti větší šanci na zisk mandátu v místním zastupitelstvu, jaké mezi zvolenými byly podíly žen a mužů či starších a mladších osob nebo jak se lišila politická přísluš­nost zastupitelů v menších obcích a větších městech.

Nejvíce se zapojují obyvatelé malých obcí

V září 2022 kandidovalo ve volbách do obecních za­stupitelstev v celém Česku 178 tisíc osob, což zhruba odpovídalo situaci při volbách o 20 let dříve. V ob­dobí mezi lety 2002 až 2014 se počet kandidátů zvy­šoval až na 211 tisíc. Poté následovaly poklesy, v roce 2018 téměř o 16 tisíc a v roce 2022 o dalších 17 tisíc osob. Na tisíc obyvatel ve věku 18 a více let připa­dalo v Česku v roce 2022 přibližně 20 kandidátů. V mezikrajském srovnání byl zaznamenán nejvyšší zájem o místa v zastupitelstvech v Kraji Vysočina, kde kandidovalo 35 osob na 1 000 obyvatel. Následoval Jihočeský kraj s 30 kandidáty. Z pohledu správních obvodů ORP dosahovaly nejvýraznějších hodnot Telčsko (68) a Nepomucko (58), tedy oblasti s pře­važujícím venkovským osídlením. Nejnižší podíly kandidátů na voličské populaci zaznamenala velká města a městské aglomerace (Karviná, Havířov, Most), kde hodnota tohoto ukazatele nepřekročila desítku.

Aktivita v komunálních volbách se lišila podle ve­likosti a typu obce. V malých obcích se díky početně nízké populaci, počtu přidělovaných mandátů a už­šímu kontaktu s místní samosprávou obecně do vo­leb zapojuje větší podíl obyvatel. V obcích s menším počtem obyvatel (do 1 tisíce) připadalo na tisíc osob v dospělém věku přibližně 49 kandidátů, v obcích a městech o velikosti mezi 1 a 10 tisíci obyvateli vy­cházel počet kandidátů na 27 a ve městech nad 10 tisíc obyvatel to bylo v průměru jen 7 kandidátů na tisíc osob ve věku 18 a více let.

Počty kandidátů ve volbách do zastupitelstev měst v roce 2022 podle SO ORP na 1 000 obyvatel ve věku 18 let a více

Zdroj: ČSÚ

Nízká účast voličů hlavně ve strukturálně postižených regionech

Komunálních voleb v českých obcích a městech se v roce 2022 zúčastnilo 46 % voličů vedených na vo­lebních seznamech. Volební účast přesahující 50 % byla z mezikrajského pohledu zaznamenána pouze v Kraji Vysočina, ale ve více než třetině správních ob­vodů ORP. Nejvyšší zájem volit projevili lidé na Ne­pomucku, kde k urnám dorazilo přes 59 % obyvatel, a na Telčsku (přes 58 %). Účast voličů zde korelovala s počty kandidátů usilujících o vstup do zastupitel­stva. Opačná situace nastala v Ústeckém a Karlovar­ském kraji, kde volební účast nedosahovala ani 41 %. V typologicky městských obvodech Most (Ústecký kraj) a Orlová (Moravskoslezský kraj) účast dokonce nepřekročila ani 35 %. Podobné regionální rozdíly vy­kazovala rovněž účast v komunálních volbách v roce 2018. Tehdy rovněž dominoval Kraj Vysočina s téměř 54% účastí. Přes 50 % dosahovaly i kraje Středočeský a Plzeňský. Mezi správními obvody ORP vynikaly s více než 60% účastí Nepomucko a Konicko, a na­opak nízká účast těsně nad 40 % byla zaznamenána taktéž v podkrušnohorské a moravskoslezské oblasti.

Jistě bude zajímavé sledovat, zda podobné regio­nální rozložení volební účasti nastane i v nadcházejí­cích volbách a jak se na počtu voličů projeví posunutí termínu voleb až na druhý týden v říjnu.

Volební účast ve volbách do zastupitelstev obcí a měst v roce 2022 podle SO ORP (%)

Zdroj: ČSÚ

Šance získat mandát klesá s rostoucí velikostí obce

Do zastupitelstev obcí, městysů a měst bylo v roce 2022 zvoleno 59 tisíc zastupitelů. Mandát tak měl v průměru šanci získat každý třetí kandidát. Vyšší pravděpodobnost přeměnit kandidaturu na post v obecním zastupitelstvu měli především lidé v kra­jích s venkovským charakterem, tedy v Kraji Vysočina a ve Středočeském kraji. Zde „úspěšnost“ přesahovala 40 %. V šesti správních obvodech ORP (Horažďovice, Pacov, Mnichovo Hradiště, Vysoké Mýto, Turnov a Telč) se do zastupitelstva dostala dokonce více než polovina kandidátů. Horažďovicko jako jediné záro­veň přesahovalo hranici 60 %.

Obecně byla šance kandidátů dostat se do ko­munální politiky závislá na velikosti obce. Zatímco v obcích do 1 tisíce obyvatel byla úspěšnost téměř 50%, v obcích od 1 do 10 tisíc obyvatel již čtvrtinová a ve větších městech v průměru jen desetinová.

Podíl zvolených zastupitelů na počtu kandidátů ve volbách do zastupitelstev obcí a měst v roce 2022 podle SO ORP (%)

Zdroj: ČSÚ

Menší volební účast zvyšuje šanci žena

Zastoupení žen v komunální politice se dlouhodobě zvyšuje. Mezi lety 2002 a 2022 vzrostl podíl žen v obecních zastupitelstvech z 23 % na 29 %. Z regionálního pohledu byly ženy častěji zastoupeny v obcích paradoxně v oblastech s nižším zájmem o komunální politiku, tedy v krajích Ústeckém a Karlovarském. Tam představovaly ženy v zastupitelstvech téměř třetinu. Mezi správními obvody ORP dominovaly více než 40% podílem zastupitelek Roudnicko a Odersko. Na opačné straně se nacházel Kraj Vysočina (24 %), především pak Pelhřimovsko (20 %). Podíl žen mezi zvolenými zastupiteli byl nižší než na kandidátních listinách. Z toho vyplývá i menší úspěšnost žen při získávání mandátu v porovnání s muži. Ženy se staly zastupitelkami v 29 % případů, muži v 35 %. Nejvyšší úspěšnost zaznamenaly středočeské ženy (téměř 37 %) a muži v Kraji Vysočina (44 %).

Podíl žen na zvolených zastupitelích ve volbách do zastupitelstev obcí a měst v roce 2022 podle SO ORP (%)

Zdroj: ČSÚ

Kde volili mladé a kde seniory

Průměrný věk kandidáta i zvoleného člena zastupitelstva v roce 2022 byl 47 let. Mezi kraji se průměrný věk zvoleného zastupitele pohyboval od 46 let v Kraji Vysočina do 49 let v Karlovarském kraji. Kraj Vysočina jako region dominoval i v dalších věkových statistikách. Například v zastoupení osob do 30 let mezi zvolenými zastupiteli (6 %) nebo v úspěšnosti kandidátů stejné věkové kategorie (téměř 27 %). Správní obvod ORP s maximálními hodnotami za osoby do 30 let se však nenacházel na Vysočině, ale ve Středočeském kraji. Nejvíce mladých do 30 let zasedlo do zastupitelstev na Sedlčansku (9 %) a nejvyšší (nadpoloviční) úspěšnosti v získání mandátu dosáhli mladí kandidáti na Mnichovohradišťsku.

Nejvyšší zastoupení seniorů ve věku 65 a více let mezi komunálními politiky zaznamenal Ústecký kraj (9 %). Ze správních obvodů ORP to bylo Žatecko (přes 15 %). Na první příčce žebříčku v úspěšnosti získat mandát se v seniorské kategorii s téměř 31 % umístil Středočeský kraj a mezi správními obvody ORP pak Dvůr Králové nad Labem a Horažďovice, kde se členy zastupitelstev stala více než polovina kandidátů ve věku 65 a více let.

Kandidáti v obcích se k politickým stranám moc nehlásí

Pro politické strany a politická hnutí nepatří volby do obecních zastupitelstev mezi nejdůležitější. Vzhledem k územní struktuře a velkému počtu malých a středně velkých obcí se rozložení sil podle příslušnosti k politickým stranám a hnutím na komunální úrovni často značně liší od krajských a celostátních zastupitelských sborů. Tradiční politické subjekty se prosazují na kandidátkách zpravidla jen ve větších městech. Dokazují to i výsledky posledních komunálních voleb, kdy v některých krajích (Královéhradecký, Plzeňský a Kraj Vysočina) a více než ve třetině obvodů ORP bylo přes 94 % zvolených zastupitelů bez politické příslušnosti.