Razantní pokles kriminality i nehodovosti neměl dlouhého trvání

Omezení související s vládními opatřeními ke zpo­malení šíření nemoci covid-19 citelně dopadla hlavně ve 2. čtvrtletí na řadu odvětví. Proměnila i tradiční formy práce. Především během období tzv. nouzo­vého stavu zásadně ovlivnila prostorové chování obyvatel i celkovou úroveň mobility. To se odrazilo mj. rovněž v nižší incidenci některých sociálně pa­tologických jevů – zejména registrované kriminality a dopravní nehodovosti.

Rychlý pokles výkonů v osobní dopravě

Předpokladem pro tento vývoj bylo citelné snížení mobility obyvatelstva, resp. pokles intenzity osobní i nákladní dopravy. Vyhlášení nouzového stavu s účinností od 12. března 2020, brzy následované faktickým uzavřením hranic, se rychle podepsalo na výkonech v dopravě. Dle dosud nejaktuálnějších údajů Ministerstva dopravy (MD) se v 1. čtvrtletí počet přepravených cestujících veřejnou autobuso­vou dopravou meziročně snížil o 19 %, v železniční dopravě o 17 % a odbavených cestujících na letištích v ČR ubylo 22 %. Naopak v některých segmentech nákladní dopravy (silniční, letecká) přepravní výkony ještě rostly. Pokles poptávky v osobní dopravě souvisel s uzavřením škol i většiny provozoven ve službách, omezením pohybu obyvatel i častějším využíváním práce na dálku. V nákladní dopravě se projevila jistá setrvačnost, neboť k uzavření některých významných průmyslových podniků došlo na sklonku března. Mimo to dočasně vzrostla potřeba distribuce např. zdravotnického materiálu.

Březnový zlom ve vývoji dopravy plasticky zachy­cují letošní údaje o výši vybraného, resp. předepsaného mýtného pro vozidla nad 3,5 tuny na dotčených ko­munikacích v ČR (1 307 km dálnic a 1 102 km silnic 1. třídy). Dle údajů MD a provozovatele mýtného systému klesl výběr ve 4. březnovém týdnu oproti 2. týdnu tohoto měsíce o 26 %, v úhrnu za celý měsíc ale stále mírně meziročně rostl. V dubnu meziroční pokles vrcholil (–19 %) a v květnu se zmírnil na –13 % (při postupném oživování nákladní dopravy a po­kračujícím hlubokém útlumu u autobusů). V červnu a červenci již výběr rostl o 6 až 7 % v souvislosti s po­kračováním rozvoje tranzitní dopravy. Výběr u ná­kladních dopravců z ČR se vrátil na úroveň z doby před propuknutím krize. Pro srovnání lze uvést, že v období od ledna do února rostl celkový výběr mýta o 8 %, což zhruba odpovídá navýšení vlivem rozšíření sítě zpoplatněných úseků (od ledna 2020 jich přibylo o 868 km u silnic 1. třídy a 35 km u dálnic).

Rekordně nízký počet těžce zraněných

Za 1. pololetí 2020 šetřila Policie ČR 45,3 tis. do­pravních nehod na pozemních komunikacích. Mezi­ročně jich o 13 % ubylo, čímž se zastavil mírný růst trvající předešlých pět let. Přestože počet osobních nehod, tj. těch, při nichž došlo k následkům na zdraví či k usmrcení lidí, klesl letos mírněji (o 10 %), bylo jich nejméně v historii samostatné ČR (8,5 tis.). To např. odpovídá dvěma třetinám úrovně z hlediska nehod nejhoršího období na konci 90. let. Přispěl k tomu hlavně příznivý vývoj u méně závažných nehod. K poklesu došlo i u těžce zraně­ných (na 809). Přestože jejich četnost bývá zpravi­dla v dalších měsících roku ještě mírně revidována (směrem nahoru), je zřejmé, že údaj z letošního po­loletí dosahuje minima ve sledované řadě od roku 1960 (např. proti pololetní hodnotě z roku 2003 je nižší o více než dvě třetiny). O život do 24 hodin po nehodě přišlo letos 225 lidí, což byla jedna z nej­nižších pololetních hodnot v dlouhodobé řadě. Na druhé stranu počet obětí nehod v posledním pěti­letí jen stagnoval. Taktéž jejich skladba z hlediska druhu účastníka dopravy nedoznala v tomto období citelnějších změn (mírně vybočilo jen 1. loňské pololetí s vyšším počtem úmrtí v osobních vozech kompenzovaným menším počtem obětí u chodců).

Nehodovost na minimu ve 12. až 14. týdnu

Je zřejmé, že nehodovost byla letos v 1. pololetí zá­sadně ovlivněna slabší intenzitou dopravy. V období od 11. do 20. týdne, jež pokrývá dobu trvání vy­hlášeného nouzového stavu, meziročně ubyla čtvr­tina všech nehod, pětina osobních nehod a šestina usmrcených osob. Ve zbylé části pololetí činil pokles nehod jen 5 až 6 % a jejich obětí dokonce mírně přibylo (+4 %). Nejméně práce měli dopravní poli­cisté ve 12. až 14. týdnu. Mírné zvýšení nehodovosti v 15. týdnu souviselo s velikonočními svátky. Z údajů provozovatele mýtného systému plyne, že pokles intenzity dopravy těžkých vozidel kulminoval právě v 15. týdnu, kdy byl proti období těsně před zavede­ním nouzového stavu nižší o téměř 40 % (u náklad­ních vozů), resp. téměř o 80 % (u autobusů). Ve druhé půlce dubna začaly obnovovat provoz významné prů­myslové podniky a s tím rostla i poptávka po nákladní dopravě. Od přelomu dubna a května se k normálu navracely i provozovny ve službách.

V květnu tak činil meziroční pokles nehod 14 %, v červnu pak jen 8 % a červenec byl již s loňskem téměř srovnatelný, což lze ale s ohledem na patrně vyšší výkony individuální osobní dopravy (vlivem častějšího využívání dovolených v tuzemsku) hodnotit spíše pozitivně.

Rychleji klesal počet typicky „městských“ nehod

Kromě celkového počtu se ale v 1. pololetí měnila i skladba nehod. Více se snížila nehodovost v obcích (–14 % meziročně) než mimo ně (–10 %). Hlubší pokles nastal u kolizí s účastí chodce (–25 %) či s vo­zidly MHD. Chodci zavinili o třetinu nehod méně, u nemotorových vozidel počty stagnovaly a u malých motocyklů dokonce mírně vzrostly. Z pohledu druhu komunikace klesla nejvíce nehodovost na dálnicích (–23 %) a také v největších městech, naopak na silni­cích 2. třídy (–9 %) a 3. třídy (–4 %) byl útlum menší. Celkem ubylo nehod ve všech krajích, především v Praze a Karlovarském kraji (shodně o 21 %) a ve středních Čechách (–16 %). V celé ČR citelně ubylo nehod zaviněných vozidly registrovanými v zahraničí (za pololetí –40 %, v červenci –28 %) a snížil se také počet nehod soukromých vozidel nevyužívaných k výdělečné činnosti (–10 %) a zejména využívaných k výdělečné činnosti (–21 %).

Registrované kriminality od konce recese ubývá

Za 1. pololetí 2020 registrovala Policie ČR 89,3 tis. trestných činů. Trend poklesu zjištěné kriminality pa­trný v Česku od konce poslední hospodářské recese tak pokračoval. Počet deliktů klesl ve srovnání se stej­ným obdobím roku 2013 bezmála o polovinu. I zde se výrazně projevil hlubší pokles kriminality během nouzového stavu (NS), kdy za některé skutky hrozily pachatelům vyšší než běžně udělované tresty. Zejména během prvních týdnů NS sehrálo roli i citelné ome­zení pohybu rezidentů, uzavření restaurací a většiny obchodů i samotných strach z nákazy. Dále působil dramatický úbytek turistů ze zahraničí. To vedlo k nižší koncentraci lidí v centrech měst i v prostřed­cích veřejné dopravy, ale také k častější obsazenosti bytů či objektů druhého bydlení. Na druhé straně delší pobyt lidí v obydlích i zvýšený stres z dopadů protipandemických restrikcí mohl být podhoubím pro růst jiných forem kriminality (domácí násilí), které se ale nemusely v tvrdých datech projevit.

Největší pokles u hospodářských deliktů a prostých krádeží

Zatímco v prvních dvou měsících roku kriminalita mírně rostla (+5 %), v březnu a dubnu činily me­ziroční propady cca 30 % a v květnu 20 %. Červen přinesl návrat k normálu (–3 %). V celém 1. pololetí ubyla osmina trestných činů, a to díky příznivému vývoji ve všech kategoriích. Nejvíce se snížila hos­podářská kriminalita (–19 %) a také prosté (hlavně kapesní) krádeže (–16 %). Uzavření hranic mohlo mít dopad i na snížení drogové kriminality (–15 %). Více bylo jen krádeží vloupáním (+4 %), kde se ale projevil vliv velmi nízké loňské základny (proti prů­měru z let 2015 až 2019 dosahoval letošní pokles 18 %). Např. vloupání do bytů a rodinných domků ubylo meziročně o desetinu, do víkendových chat o šestinu. Celková kriminalita klesla ve všech krajích, proti pětiletému průměru nejvíce v Praze (–26 %) a na Olomoucku (–23 %), nejméně v Karlovarském a Plzeňském kraji (shodně –9 %).

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.