Produkce neziskového sektoru se zvýšila

Český statistický úřad evidoval v roce 2016 meziroční nárůst neziskových organizací o 5,5 tis. Největší nárůst, a to o 70 %, byl zaznamenán u ústavů. Jejich počet se zvýšil z 398 v roce 2015 na 685 v roce 2016. U obecně prospěšných společností došlo kvůli legislativním opatřením k mírnému poklesu (o 2 %).
Neziskový sektor se v roce 2016 podílel na tvorbě hrubého domácího produktu 1,66 %. Jeho produkce se zvýšila na 118,5 mld. Kč. Téměř polovinu vytvořily veřejné vysoké školy a asociace zdravotních pojišťoven, které jsou do neziskových institucí také zahrnuty. Množství bezplatné produkce vysokých škol je dáno faktem, že vysokoškolské vzdělání je v České republice poskytováno bezplatně. Do tržní produkce se zahrnují pouze výdaje na vědu a výzkum.
Netržní neziskové instituce, které poskytují své služby domácnostem a z celkového počtu neziskových institucí tvoří většinu (99,4 %), poskytly 56,2 % své produkce bezplatně a dalších 23,7 % za netržní ceny. To jsou ceny, které slouží k pokrytí výrobních nákladů. Naopak tržní neziskové instituce, které poskytují služby převážně podnikatelským subjektům, tvoří pouze produkci, kterou prodávají za tržní ceny. Jedná se převážně o hospodářské a agrární komory, několik spolků i obecně prospěšných společností a zájmových sdružení právnických osob.
Počet zaměstnanců vyjádřený v přepočtených úvazcích dosáhl 104 087, což představovalo meziročně mírný pokles, a to o 0,18 %. Průměrná mzda v neziskových institucích je dlouhodobě pod průměrnou mzdou v ČR, proto se neziskové instituce potýkají s nedostatkem pracovníků. Podíl zaměstnanců v neziskovém sektoru představoval 2,0 % celkové zaměstnanosti ČR.

Dobrovolníci odpracovali více hodin

Počet odpracovaných hodin dobrovolníky vzrostl mezi roky 2015 a 2016 o 2,1 % na 46,1 mil. Nejvíce jich pracovalo ve společenských organizacích. Sem patří různé zájmové spolky, například rybáři, zahrádkáři, včelaři, Červený kříž, komunitní centra, církve, odborové organizace a další. Dobrovolníci také pomáhali při kulturní, zábavní a rekreační činnosti ve sportovních spolcích, například ve fotbalových klubech nebo tělovýchovných jednotách. Spolupracovali s veřejnou správou a obranou jako dobrovolní hasiči nebo pomáhali v sociálních službách v péči o seniory a osoby se zdravotním postižením.

Zatímco pro spolky a pobočné spolky, což jsou místní jednotky spolků – například sokolové nebo dobrovolní hasiči, odpracovali dobrovolníci 83,4 % hodin, pro obecně prospěšné společnosti a ústavy, nadace a ostatní neziskové instituce pracuje jen minimum dobrovolníků.
V roce 2016 odpracoval jeden dobrovolník v průměru 46,2 hodiny za rok.
Největší rozdíl v počtu odpracovaných hodin byl u církví. Ročně odpracoval jeden dobrovolník pro malé církve do 10 zaměstnanců 107 hodin, pro církve s více než 10 zaměstnanci jen 20 hodin.
Hodnotu dobrovolnické práce za rok 2016 lze vyčíslit 6,4 mld. Kč, což meziročně představuje nárůst o 7,5 %. Dobrovolnická práce není podle mezinárodních standardů zahrnuta v národních účtech a je odhadována pouze v rámci satelitního účtu neziskových institucí.
Významným příspěvkem satelitního účtu neziskových institucí je využití klasifikace služeb neziskových institucí podle účelu (CZ-COPNI). Většina neziskových institucí se zabývá několika různými činnostmi. Proto klasifikace sleduje účel, na který neziskové instituce vydávají své prostředky. Veřejné vysoké školy je vynakládají převážně na terciární vzdělávání, výzkum a vývoj v oblasti vzdělávání. U ostatních neziskových institucí pak největší podíl připadá na rekreační a sportovní služby (28,8 %), služby sociální péče (8,9 %), kulturní služby, ostatní vzdělávání a náboženství (shodně po 8,2 %) nebo zdraví (7,5 %).
Data za neziskové organizace se sledují od roku 2012. Z údajů zatím nelze určit trend, jakým se budou neziskovky dále ubírat.

 Financování netržních neziskových institucí

Na rozdíl od národního účetnictví publikuje satelitní účet neziskových institucí informace o zdrojích financování netržních neziskových institucí. Kromě produkce, kterou neziskové instituce vytvořily a prodaly za tržní i netržní ceny, jsou jejich hlavním zdrojem příjmů ostatní sektory národního hospodářství. Tyto transfery tvořily 60,5 % z celkových příjmů. Na provoz neziskových institucí nejvíce přispívaly veřejné zdroje (stát, kraje, města), a to 33,3 %. Dotace z Evropské unie a dary ze zahraničí se podílely na jejich financování 3,4 %. Dále přispěli firemní dárci (5,0 %), dobrovolníci svou prací (10,9 %) a domácnosti (7,9 %). Členské příspěvky různým spolkům, pobočným spolkům a komorám tvořily 6,1% podíl. Zbytek financí darovaly domácnosti v České republice.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty