Jaroslav Sixta: Povinných výkazů výrazně ubývá

Při nástupu do funkce místopředsedy ČSÚ v roce 2018 jste uváděl, že se chcete zaměřit zejména na to, aby úřad nesbíral pomocí statistických výkazů data, která už jsou uložená jinde, např. v systémech veřejné správy. Co se za ty dva roky podařilo v tomto směru učinit?

V této oblasti stále nejsem spokojen, i když se udělalo dost. Hodně se posunula oblast scanner dat, kde máme až na jednu výjimku pokryté všechny supermarkety a nyní přibývají i velké drogerie. Dost jsme pokročili v oblasti statistiky odpadů, v níž bez negativního dopadu na kvalitu našich dat přebíráme kompletně celý informační systém. V loňském roce jsme tak mohli snížit počet oslovených obcí o dvě třetiny. Zredukovali jsme významně i další zpravodajské povinnosti, například pro vládní instituce o více než 60 procent. Další dobrou zprávou je, že v letošním roce se snižování zátěže také konečně dotklo i podnikatelských subjektů. Ve statistice odpadů došlo k redukci o více než 41 procent. Zároveň se nám podařilo kompletně nahradit čtvrtletní šetření o přidané hodnotě statistickými odhady, což přineslo snížení zátěže pro 13,5 tisíce podnikatelů a úbytek 54 tisíc výkazů. Významně jsme také omezili měsíční šetření o tržbách v maloobchodě, kde došlo k poklesu počtu respondentů o 50 procent na 8 tisíc a současně ubylo 96 tisíc výkazů.
To, co stále chybí, a k čemu chci dále směřovat, je přímé napojení na podnikové informační systémy. V této oblasti hodně udělala například ČNB, která sbírá velmi podrobná, tzv. granulární data, a je pro nás i vzorem. Výměna dat prostřednictvím informačních systémů je jednou z našich priorit. Jen doufáme, že nás neomezí nedostatek finančních prostředků. Nemohu ale zapomenout ani na spolupráci s Ministerstvem financí a Generálním finančním ředitelstvím, s nimiž stále komunikujeme o rozšíření rozsahu předávaných dat a dosahujeme významných výsledků.
Zhruba 50 procent výstupů úřadu již dnes vychází právě z administrativních dat. Těším se na dobu, kdy budu říkat, že statistická data jsou doplňkem těch administrativních. Jinak pro představu: úřad oslovuje téměř 140 tisíc respondentů z celkového počtu 1,4 milionu aktivních ekonomických subjektů.

Která dotazníková a terénní šetření ČSÚ podle vás zůstanou, i když dojde k maximálnímu využití externích zdrojů? Na co se ČSÚ bude lidí, firem či institucí stále ptát?

Stále zůstane šetření v domácnostech, které je nenahraditelné, a dále výkazy kvalitativního typu, tedy informace, které respondenti nemají přímo v účetnictví, ale jsou pro statistiku důležité. Mělo by platit, že ptát se budeme jen na to, co nemůžeme jiným způsobem získat odjinud.

V minulých letech probíhalo jednání mezi ČSÚ a Ministerstvem životního prostředí o vykazování dat o odpadech. Myslím, že to byl právě příklad, kdy úřad sbíral data pomocí výkazů a ministerstvo mělo ve svých systémech data ze stejného oboru, ale sbíraná jinou metodikou, tudíž s jinými hodnotami. Podařilo se uvedený problém nějak vyřešit?

Musím přiznat, že statistika odpadů byla asi největší oříšek, se kterým jsem se v ČSÚ dosud potýkal. Velká část problému zahrnující zejména duplicitní vykazování u respondentů je však z většiny vyřešena. Bohužel, velká část problému je však stále před námi. Aktuálně jsme před dokončením velmi podrobného srovnání zpracování dat na straně Ministerstva životního prostředí a ČSÚ a musím říct, že s novým ředitelem ministerského odboru odpadů Janem Maršákem se výborně spolupracuje. Osobně doufám, že se časem přiblížíme ke statisticky podloženému kompromisu, který umožní mít jedna relevantní čísla o produkci komunálních odpadů. Já jsem vzděláním statistik a klíčový je pro mě výsledek, tedy nezkreslený obrázek skutečnosti bez ohledu na jakékoliv případné utilitární zájmy. Kroky v této oblasti jsou často doprovázeny záměrně zkreslenými informacemi v médiích či obviňováním z „práce pro tu či onu stranu“ a podobně. Je to velmi nepříjemné, ale zároveň o to větší výzva dobrat se k pravdě. Výsledek, na kterém nyní experti ČSÚ pracují, ať už bude jakýkoli, musí být auditně ověřitelný do posledního údaje. Právě proto úřad na tuto oblast alokoval velké množství kapacit a své nejlepší datové specialisty. Pevně proto doufám, že výsledky naplní oprávněná očekávání odborné veřejnosti.

doc. Ing. Jaroslav Sixta, Ph.D.

Profesně se zabývá oblastí makroekonomické statistiky a národního účetnictví. Spolupracoval na zavádění standardů národních účtů ESA1995 a ESA2010. Kromě působení v ČSÚ se také věnuje vědecké a pedagogické činnosti v oblasti ekonomické statistiky a národního účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. Je autorem nebo spoluautorem dvou učebních textů a více než stovky vědeckých a odborných článků, konferenčních příspěvků a výzkumných studií.

Jak se za dva roky vaší působnosti v pozici místopředsedy podařilo modernizovat vybavení statistických sekcí úřadu? Jaké moderní technologie při sběru a vyhodnocování dat využíváte?

Zde se podařilo mnohé, ale spíše než jen o vybavení, jde o kombinaci kvalitních lidí v ČSÚ a techniky. To můžeme ocenit právě v těchto dnech, kdy se velmi rychle po začátku současné koronavirové krize téměř celý úřad přepnul bez větších potíží do režimu home-office. Veškerá jednání nejen managementu, ale i ta expertní, probíhají online. Pomalu začínáme mít optimální počet přenosné i pevné techniky, která je na 100 procent využita. Snažíme se být tedy maximálně efektivní a využívat vzdálený přístup a sdílené nástroje.

Jak ČSÚ pomohla modernizace získávání dat a využívání jiných zdrojů než jen dotazníkových šetření v současné pandemii koronaviru?

Extrémně. Nebýt minulých investic v této oblasti, čelili bychom vážným problémům například při získávání klíčových dat o inflaci. Zde se sluší poděkovat našim respondentům hlavně v oblasti scanner dat a vstřícnému přístupu Svazu obchodu a cestovního ruchu a osobně i současnému předsedovi Svazu českých a moravských spotřebních družstev Zdeňku Juračkovi, který se v této věci mnoho let osobně angažoval. Využití scanner dat dnes navíc chrání i naše zaměstnance a samozřejmě i zaměstnance obchodních řetězců. Velmi mne proto mrzí, že jeden z velkých řetězců zapojení do systému i přes zákonnou povinnost, technickou jednoduchost a oboustrannou výhodnost okázale ignoruje. Věřím však, že i zde se přístup managementu dané nadnárodní firmy změní, neboť v jejich domovské zemi scanner data statistikům běžně poskytují.

Jak moc byla vyhlášením nouzového stavu ochromena činnost úřadu? Které činnosti pokračují, které byly utlumeny?

Klíčové činnosti fungují, data jsou sbírána, ale do odvolání byly pozastaveny osobní návštěvy v domácnostech. Šetření zde probíhá po telefonu, pokud je to možné. Očekáváme tedy zatím zpoždění u statistiky vypovídající o životních podmínkách domácností. Doufám, že se situace zlepší a vrátíme se časem k normálnímu provozu. Zatím je určitě ještě brzy na to, abych říkal, že něco nevydáme či nesplníme.

S jakou ochotou poskytovat data se setkáváte u představitelů firem, domácností a dalších subjektů, od nichž informace získáváte?

V prvé řadě musím našim respondentům poděkovat, protože v naprosté většině chápou, že stát data potřebuje. Kvalitní data budou v současné době potřeba také proto, abychom poznali dopady současné krize na ekonomiku a příslušné orgány pak mohly účinně pomáhat či zaměřit pozornost určitým směrem. Samozřejmě chápeme složitost situace a určitě nebude tragédií, pokud se někdo v dodání dat opozdí. Respondenti se mohou dokonce domluvit indivi­duálně na posunutí termínu a naši tazatelé a zpracovatelé dat jsou na to připraveni.

Je nějak ohroženo také sčítání lidu, domů a bytů plánované na příští rok? Pomůže při něm moderní technika?

Projekt Sčítání 2021 zatím ohrožen není. Aktuálně je pro nás ale klíčové, aby byl schválen příslušný zákon a dále probíhaly přípravy technického charakteru. Příští sčítání je plánováno primárně tak, aby se lidé mohli sečíst online a odpovídali na méně otázek. Takže moderní technika a její využití občany bude tentokrát zásadní s tím, že se vše snažíme maximálně ulehčit a zároveň dodržet všechna bezpečnostní opatření. Budeme také apelovat na to, aby se co nejvíce lidí sečetlo pomocí mobilů, tabletů a počítačů. Současná krize tomu může paradoxně i trochu pomoci.

Máte informace o tom, jaký vliv má koronavirová krize na kvalitu statistiky v jiných zemích? Jaká opatření činí například Eurostat?

Máme dílčí zprávy od kolegů z nejvíce postižených evropských zemí, zejména z Itálie a Francie, že úřady zde dále fungují. O situaci samozřejmě aktivně komunikujeme i s Eurostatem a úřady napříč Evropou se vzájemně informují o přijatých opatřeních. Momentálně například probíhá jednání týkající se statistiky deficitu a dluhu, kde se žádné úlevy ze strany Eurostatu nečekají.

Jakou nejzásadnější změnu podle vás pandemie koronaviru v oboru statistiky způsobí?

Domnívám se, že nás i respondenty posune dále v elektronizaci našich činností. Bude více práce na dálku a méně osobních schůzek a možná budeme i o něco efektivnější.
Také doufám, že statistika se bude opět více věnovat oblasti tvrdých dat a jejich kvality než tzv. měkkým subjektivním dotazům typu „cítíte se šťastně?“. To byl donedávna podle mého soudu velký nešvar. Směřoval z Eurostatu a vysával zdroje statistických úřadů. K jádru naší práce, které tvoří statistika inflace, mezd, HDP, nezaměstnanosti, příjmového rozložení a podobně, byly přidávány oblasti vhodné spíš pro sociologický průzkum než pro oficiální statistiku. Vedení ČSÚ toto rozvolnění statistiky dlouhodobě odmítá a nyní k tomu máme i vnější důvody. V této době prostě nemůžeme respondenty otravovat otázkami na jejich pocity či dotazy intimního rodinného charakteru. Zde jsme mezi zeměmi EU trochu za potížisty, neboť se odmítáme respondentů ptát například na domácí násilí nebo zda s nimi žijí děti jejich expartnerů. Jako statistik vím, že takové šetření prostě nemůže poskytnout exaktní informace. Je to samozřejmě velký prostor pro sociologické výzkumy a neziskové organizace, kam ale oficiální statistika absolutně nepatří, protože to zkrátka z povahy oboru není možné.