Přejít k obsahu

Po letech růstu zažívá česká ekonomika prudké vystřízlivění

  • Statistiky
  • Ekonomika
  • HDP, národní účty
  • Čtvrtletní odhady HDP

Ekonomické výsledky ve 2. čtvrtletí 2020 naplnily očekávání hlubokého propadu. Nejvíce k němu přispíval nepříznivý vývoj v zahraničním obchodě.

Ve 2. čtvrtletí 2020 zaznamenala česká ekonomika nejhlubší propad ve svých dějinách. Způsobilo ho do té doby nevídané zastavení velké části ekonomického provozu v dubnu a květnu. Pokles se týkal většiny odvětví služeb i průmyslu. V některých oborech došlo kvůli povaze zaváděných opatření téměř ke 100% propadu tržeb – například v ubytování nebo službách cestovních agentur. Zatímco služby často přímo ovlivnila vládní opatření proti šíření nákazy, útlum v průmyslu souvisel s omezením provozu, pro které se rozhodly samy podniky. Zčásti to bylo kvůli epidemiologické situaci a nemožnosti uspokojivě dodržet vhodná hygienická opatření, svou roli ale hrálo i snížení poptávky ze strany zahraničních odběratelů, kteří se rovněž uchýlili k omezení provozu.

Celkový meziroční propad hrubého domácího produktu (HDP) v Česku ve 2. čtvrtletí činil 11,0 %. Oproti 1. čtvrtletí se HDP snížil o 8,7 %. V Česku i v zahraničí výsledky za 2. čtvrtletí často nepřekvapivě ukázaly na nejvážnější zaznamenaný propad HDP v historii. To je pochopitelné, protože ani v nejhlubším bodě předchozí recese z let 2008–2009 se nezastavila činnost v tak velké části ekonomiky jako nyní. Hloubku poklesu naznačilo již 1. čtvrtletí, z něhož byla zasažena prakticky jen druhá polovina března, ale výsledný (zejména mezičtvrtletní) pokles patřil k těm nejhlubším. Specifická povaha současné krize však dává naději na rychlejší zotavení než v minulosti. Vše závisí na dalším vývoji epidemiologické situace i na efektivitě případné vládní pomoci. Dostupné měsíční údaje z průmyslu i zahraničního obchodu ukazují na postupné zotavení z šoku. Produkce ve většině důležitých odvětví ale stále zůstává pod úrovní loňského roku.

Příspěvky jednotlivých výdajových složek k meziroční reálné změně HDP* (příspěvky v procentních bodech, HDP v %)

Zdroj: ČSÚ
Hluboký propad exportu

Největší vliv na pokles HDP ve 2. čtvrtletí měla zahraniční poptávka. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami sice dosáhla přebytku 44,1 mld. Kč, meziročně se ale saldo snížilo o více než polovinu. Ztráty utrpěl zejména obchod se zbožím, což souviselo i s vývojem domácí průmyslové výroby. Zhoršilo se ovšem i saldo u služeb. Reálný pokles exportu (23,3 %) byl výraznější než v případě importu (18,2 %).

Ke zhoršení přebytku přispěl zejména zahraniční obchod s motorovými vozidly, u nějž ve 2. čtvrtletí kleslo kladné saldo o 49,6 mld. Kč. Dále negativně působilo obchodování s počítači, elektronickými a optickými přístroji (–16,6 mld. Kč) a elektrickými zařízeními (–9,2 mld. Kč).

Ke zlepšení obvyklého deficitu obchodu došlo naopak v případě ropy a zemního plynu (+19,8 mld. Kč) a základních kovů (+11,4 mld. Kč). Důvodem byl zejména pokles cen těchto komodit. Zmírnil se také deficit u chemických látek a přípravků (o 6,7 mld. Kč).

Investiční aktivita ve 2. čtvrtletí neklesala tak výrazně jako v 1. kvartálu. Meziroční pokles činil 4,8 % a mezičtvrtletně došlo k drobnému nárůstu o 0,9 %. Věcné členění výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu ukázalo, že jedinou investiční kategorií, ve které byl meziroční přírůstek kladný, byly ostatní budovy a stavby (+6,7 %). U ostatních kategorií naopak došlo k propadu. Nejvíce klesaly investice do dopravních prostředků a zařízení (–19,5 %) a ICT a ostatních strojů a zařízení (–12,3 %). Mírný meziroční pokles se pak dotkl produktů duševního vlastnictví (–1,3 %) a obydlí (–0,3 %). Z věcné skladby investic lze tedy nepřímo usuzovat, že nejméně narušena byla investiční aktivita sektoru vládních institucí (ostatní budovy a stavby). Naopak nefinanční podniky byly vzhledem k situaci v oblasti investic pravděpodobně zdrženlivější (stroje, dopravní prostředky).

Bilance zahraničního obchodu se zbožím (kumulace 2. čtvrtletí, v mld. Kč, vybrané oddíly klasifikace CPA)

Zdroj: ČSÚ
Krizi začaly výrazněji pociťovat domácnosti

Domácí spotřeba se ve 2. čtvrtletí meziročně snížila o 4,8 %. Příčinou byl pokles spotřeby domácností o 7,6 %, vládní výdaje se naopak zvýšily o 1,8 %. Pokles spotřeby domácností byl vyvolán nejistotou ohledně dalšího hospodářského vývoje, změnou preferencí i prostou nedostupností některých služeb a velké části maloobchodu. To koresponduje i s dynamikou spotřeby podle trvanlivosti. Zatímco u zboží krátkodobé spotřeby (například potraviny nebo léky) došlo k meziročnímu snížení o 1,7 %, propady u ostatních kategorií byly výraznější. V případě statků dlouhodobé spotřeby to bylo 12,2 %, střednědobé spotřeby 25,0 % a u služeb 13,8 %.

Ve 2. čtvrtletí se také jasněji ukazoval dopad krize na trh práce a na příjmy domácností. I přesto, že míra nezaměstnanosti rostla poměrně mírně, a to nejen v Česku, ale i ve zbytku EU, část trhu práce již procházela hlubšími změnami. Už od 4. čtvrtletí 2019 se zaměstnanost v ČR meziročně mírně snižovala, v letošním 2. čtvrtletí ale došlo k výraznému prohloubení propadu. Celková zaměstnanost (v osobách) ve 2. čtvrtletí meziročně poklesla o 1,9 % a ve srovnání s 1. kvartálem se snížila o 1,4 %.

Nejvíce meziročně poklesla zaměstnanost v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (–4,4 %), ve zpracovatelském průmyslu (–3,5 %) a dále v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (–3,2 %). Naopak o 3,4 % se zvýšila celková zaměstnanost v informačních a komunikačních činnostech, které zatím krizí procházejí poměrně klidně. Zaměstnanost rostla i ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči (+1,6 %).

Míra nezaměstnanosti v červnu 2020 činila 2,7 % a během 2. čtvrtletí narůstala jen mírně. Jedním z důvodů byla předkrizová skladba zaměstnaných. Nedostatek pracovní síly totiž posiloval podíl pracujících seniorů a rovněž cizinců. Obě tyto skupiny ale při ztrátě zaměstnání často práci nehledaly a místo toho trh práce opustily. To znamenalo zejména zvýšení počtu ekonomicky neaktivních. Ve 2. čtvrtletí meziročně narostl jejich počet o 86 tisíc (což je nejvíce v historii ČR).

Omezení činnosti a dočasné uzavření části provozoven se projevilo také v dynamice mezd, zejména v oblasti tržních služeb či zpracovatelského průmyslu. Ve 2. čtvrtletí se výše průměrných mezd (po sezónním očištění) oproti předchozímu kvartálu snížila o rekordní 3,1 % (v 1. čtvrtletí ještě rostla o 1,1 %). V meziročním srovnání se mzdový růst takřka zastavil (nárůst o 0,5 %). Slábnoucí dynamika nominálních mezd během první poloviny roku 2020 se ale potkávala se svižným tempem růstu spotřebitelských cen. Průměrná reálná mzda se proto ve 2. čtvrtletí snížila o 2,5 %. Více než šest let trvající růst kupní síly zaměstnaneckých výdělků byl tak přerušen.

Vybrané ukazatele trhu práce (%)

Zdroj: ČSÚ

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty