Střední Čechy v prostoru střední Evropy

Kromě statistických údajů za celé země publikuje Eurostat na základě jednotné metodiky také údaje za nižší územní celky. Dostupné a dobře srovnatelné jsou regiony NUTS 2. Pro porovnání vybraných demografických a ekonomicko-sociálních aspektů s dalšími regiony ze zemí v prostoru střední Evropy jsme vybrali region Střední Čechy. Data se vztahují k roku 2018.

Nejvyšší zastoupení dětí

Obyvatelstvo Středních Čech patřilo z pohledu středoevropských regionů k věkově mladším s vyšším zastoupením dětské populace. Podíl dětí ve věku do 14 let na obyvatelstvu (17,7 %) byl v roce 2018 vůbec nejvyšší mezi středoevropskými regiony. Průměr střední Evropy (14,4 %) přesahovaly i všechny ostatní české regiony. Poměr seniorů starších 65 let a dětí (index stáří) dosahoval ve střední Evropě průměrné hodnoty 139, což znamenalo početní převahu starších obyvatel nad dětmi o více než jednu třetinu. Ve Středních Čechách také početně převažovala věkově starší populace, rozdíl proti počtu dětí však byl stále poměrně malý (103), což z meziregionálního pohledu představovalo šestý nejnižší index stáří. Děti nad seniory početně převažovaly pouze ve čtyřech regionech střední Evropy, z toho nejvíce na východě Slovenska. Obyvatelstvo Východného Slovenska bylo zároveň v celé oblasti věkově nejmladší a věkový medián obyvatel zde nedosahoval ani 39 let. Naopak věkově přestárlé obyvatelstvo, a to až s dvojnásobnou početní převahou seniorů nad dětmi, měly regiony bývalého východního Německa. Věkový medián u Středočechů byl těsně pod hranicí 42 let, což představovalo 21. nejnižší věk mezi 86 středoevropskými regiony.

Kratší délka života

Naděje dožít se vysokého věku byla u Středočechů ve srovnání s obyvateli ostatních středoevropských regionů nižší. Střední délka života při narození byla u žen téměř 82 let a u mužů 76 let, což v sestupném žebříčku řadilo Střední Čechy až na 61. pozici v případě žen a 54. pozici v případě mužů. Vyšší naději na dožití v rámci střední Evropy měly děti narozené v alpských regionech, opačně na tom byly děti narozené v maďarských regionech.

Migračně silný region

Z pohledu stěhování patřily Střední Čechy k velmi atraktivním oblastem střední Evropy. I přesto, že samotným počtem obyvatel se řadily až do šesté desítky regionů, absolutní přírůstek obyvatel za rok 2018 byl sedmý nejvyšší, a relativní přírůstek dokonce třetí nejvyšší. Střední Čechy zaznamenaly přírůstek jak přirozenou měnou, tak stěhováním, vyšší celkový přírůstek obyvatel byl ale dán především zásluhou migrace. Přírůstek dosažený přirozenou měnou byl v přepočtu na tisíc obyvatel sedmnáctým nejvyšším, a přírůstek dosažený migrací byl dokonce druhým nejvyšším mezi regiony střední Evropy.

Podprůměrné HDP

Z pohledu středoevropských regionů se celkovou výší hrubého domácího produktu řadily Střední Čechy až do druhé poloviny regionů, konkrétně na 59. pozici. Přepočtem na obyvatele si region pozičně mírně polepšil na 55. místo v případě přepočtu na eura a na 54. místo v případě přepočtu na paritu kupní síly (PPS). Ve srovnání s průměrem EU odpovídala hodnota středočeského hrubého domácího produktu na obyvatele v eurech 57 % průměru, v PPS 82 %. Nejsilnějším ekonomickým regionem v ČR byla Praha, která se sice výší celkového objemu hrubého domácího produktu řadila až do třetí desítky středoevropských regionů, v přepočtu na obyvatele však dosáhla druhé nejvyšší hodnoty.

Nízká nezaměstnanost

Nezaměstnanost českých regionů patřila v posledních letech k nejnižším v Evropě. Polovina z nich se z pohledu nejnižšího podílu nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15 a více let umístila v roce 2018 v první desítce regionů střední Evropy, z toho Praha úplně nejvýše, Jihozápad na 2. místě a Střední Čechy společně se Severozápadem obsadily 6. pozici.

V hodnocení nezaměstnanosti mužů bylo umístění českých regionů ještě lepší, hned pět z nich se dostalo mezi šestici s nejnižším podílem nezaměstnaných, Střední Čechy obsadily 2. místo. Při porovnání nezaměstnanosti žen bylo postavení Středních Čech horší a region spadl až na 26. místo. Nejslabší regiony z pohledu nezaměstnanosti se nacházely ve východní části střední Evropy a také v metropolích Rakouska a Německa. Podíl nezaměstnaných osob se v období let 2014–2018 snížil ve všech regionech střední Evropy, ve Středních Čechách to bylo konkrétně o 3,1 procentního bodu. Díky tomu se středočeská pozice mezi regiony posunula z 33. místa v roce 2014 na 6. místo v roce 2018.

Turisticky slabý region

Turisticky nejnavštěvovanější oblastí středoevropského prostoru byl v roce 2018 jihoněmecký Oberbayern, následovala oblast Berlína, šestá v pořadí byla Praha. Střední Čechy se v tomto žebříčku umístily až na 71. místě a z českých regionů na tom bylo hůře už jen v pořadí 76. Moravskoslezsko. Intenzita turismu (hosté na tisíc obyvatel) byla v oblasti střední Evropy nejsilnější v rakouských regionech Alp (Tirol a Salzburg), Praha zaujala třetí příčku, Střední Čechy mezi regiony obsadily 66. pozici. Nejméně navštěvovanými regiony středoevropského prostoru v absolutních i relativních hodnotách byly polské regiony.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo