(Ne)zaměstnanost za časů koronaviru

Nejcharakterističtějšími výsledky popisujícími dopady vládních opatření v jednotlivých měsících roku 2020 jsou údaje o odpracované době čerpající z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Ty jsou od března minulého roku speciálně připravovány a zveřejňovány v rámci rychlé informace ČSÚ o mírách zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity.

Výrazně vyšší propady odpracované doby najdeme u skupiny sebezaměstnaných (podnikatelů). Průměrný počet hodin se u nich meziročně snížil nejvíce v dubnu (o 31 %), od května se situace začala stabilizovat a od července je možné hovořit o běžné pracovní době. Až údaje za říjen a listopad, kdy již v důsledku růstu počtu nakažených vstoupila v platnost další výrazná protiepidemická opatření, ukázaly další propady (–11 % a –18 %).

Podobný vývoj, ovšem s mírnějšími propady, nalezneme u dominantní skupiny zaměstnanců. Těm se snížil průměrný počet skutečně odpracovaných hodin v nejkrizovějším měsíci dubnu o 19 %. Od června již čísla odpovídala běžné situaci a to vydrželo až do září. Říjen přinesl pokles o 6 %, což je zhruba srovnatelné s květnem. V příspěvku nejsou uvedeny údaje za 4. čtvrtletí roku 2020, které bylo významně ovlivněno dopadem protiepidemických opatření.

Trendy jsou pozvolné…,

Snížení počtu odpracovaných hodin na pracovníka je provázeno poklesem absolutního počtu pracujících. Počet pracujících se za celé 3. čtvrtletí 2020 meziročně snížil o 1,4 % na 5 233,3 tisíce osob, poklesl tak o 72,9 tisíce osob. Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15–64 let se tím snížila o 0,9 p. b. na 74,4 %, přičemž významně vyšší byl propad u žen (o 1,4 p. b.) než u mužů (o 0,4 p. b.).

V odvětvových sekcích byl vývoj nerovnoměrný. Pokles zaznamenal zejména zpracovatelský průmysl (o 56,7 tisíce), který je však s odstupem největším odvětvím, dále doprava a skladování (o 29,9 tisíce), ubytování, stravování a pohostinství (o 24,7 tisíce) a kulturní, zábavní a rekreační činnosti (o 12,4 tisíce). Při celkovém poklesu zaměstnanosti naopak výrazně vzrostl počet pracujících ve stavebnictví (o 22,5 tisíce), ve veřejné správě a obraně a povinném sociálním zabezpečení (o 15,3 tisíce), ve zdravotní a sociální péči (o 14,1 tisíce) a v informačních a komunikačních činnostech (o 14,0 tisíce).

Ukazuje se, že pouze část odlivu pracujících směřovala do nezaměstnanosti, další zůstali přinejmenším dočasně ekonomicky neaktivní, především proto, že si nehledali nové zaměstnání. Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 54,9 tisíce na 3 600,1 tisíce. Počet ekonomicky neaktivních žen vzrostl výrazněji (o 45,6 tisíce) než počet ekonomicky neaktivních mužů (o 9,4 tisíce). Zvýšil se zejména počet ekonomicky neaktivních žen ve věku do 45 let (o 45,0 tisíce), u nichž lze předpokládat péči o děti.

Celkový počet nezaměstnaných dle VŠPS, které používá mezinárodní definici (ILO) – osoby aktivně hledající práci, dosáhl hodnoty 153,9 tisíce osob, meziročně se nezaměstnanost zvýšila o 39,0 tisíce. Obecná míra nezaměstnanosti tak vzrostla na hodnotu 2,9 % (o 0,8 p. b.).

Zlom trendů na trhu práce je zjevný ve všech ukazatelích. V průběhu roku 2020 však nedošlo k dramatickým zvratům, jaké jsme sledovali např. v USA, kde se počet nezaměstnaných v dubnu roku 2020 skokově zvýšil téměř na čtyřnásobek.

…ale neúprosné

Meziročně přestalo pracovat 61 tisíc osob v postavení zaměstnanců a 12 tisíc osob sebezaměstnaných (OSVČ). Za těmito sumárními údaji pro celé národní hospodářství se však skrývá bohatý vývoj, při němž lidé urychleně přecházeli z jedné práce do jiné, někteří na trh práce teprve přicházeli, jiní odcházeli, měnily se smlouvy. Naznačují to i meziroční údaje za odvětví, když např. v dopravě a skladování ubylo meziročně ve 3. čtvrtletí 35 tisíc zaměstnanců (šlo zejména o muže), ale přibylo 5 tisíc OSVČ. Opačný průběh najdeme v obchodě. Zde ubylo 13 tisíc OSVČ a na druhé straně přibyly 4 tisíce zaměstnanců. Podobně v profesních, vědeckých a technických činnostech jsme zaznamenali úbytek 10 tisíc OSVČ a přírůstek 8 tisíc zaměstnanců.

Ve zpracovatelském průmyslu ubývaly obě skupiny, ale z dominantní skupiny zaměstnanců znamená úbytek 41 tisíc jen 3,1 %, zatímco u sebezaměstnaných pokles o 16 tisíc představuje 14,4 %. Přírůstek v informačních a komunikačních činnostech se týká výhradně OSVČ, přibylo jich 14 tisíc. Naopak propad zaměstnanosti v ubytování, stravování a pohostinství, které bylo protiepidemickými opatřeními postiženo velmi výrazně, jde na vrub obou skupin, počet zaměstnanců se snížil ze 164 tisíc na 145 tisíc (šlo především o ženy), počet OSVČ z 34 tisíc na 30 tisíc.

Současná epidemiologická situace naplno ukázala některé trendy na trhu práce, vyplývající z dlouhodobých demografických změn a změn ve struktuře formálního vzdělání respondentů. Ze zaměstnanosti se vytrácely především mladší osoby s nižším stupněm vzdělání, ubylo takřka 100 tisíc osob bez maturity, 90 tisíc z nich ve věku do 44 let. Na druhé straně přibylo 27 tisíc pracujících lidí se středním vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Přibývali však převážně starší lidé. Počet středoškolsky vzdělaných pracujících s maturitou do 29 let poklesl o 38 tisíc, naopak ve věkové skupině 30 let a více vzrostl o 59 tisíc. Ve věkové kategorii do 24 let byly zaznamenány propady ve všech stupních vzdělání, naopak v kategorii 45–59 let se snížily pouze nepatrně počty pracujících středoškoláků bez maturity (šlo o 4 tisíce žen, zatímco mužů o 2 tisíce přibylo).

Snížení zaměstnanosti tedy bylo velmi nevyrovnané a šlo nejvíce o mladé ženy. Těch meziročně ubylo 30 tisíc ve věku do 24 let a 19 tisíc v kategorii 25–29 let. Také v dominantní věkové kategorii 30–44 let se počet pracujících žen snížil o 30 tisíc, naopak v kategorii 45–59 let se zvýšil o 20 tisíc a ve skupině seniorek nad 60 let o necelé 3 tisíce.

U mužů byl propad pracujících rozvržen mírně odlišně, přesto i mezi nimi došlo k největšímu poklesu v mladším středním věku (30–44 let). Celkově ubývá vysokoškoláků (o 8 tisíc) s výjimkou věkové kategorie 25–29 let. Nejvíce se však snížil počet zaměstnaných v dominantní kategorii středoškoláků bez maturity ve věku 30–44 let (o 47 tisíc). Naopak středoškoláků s maturitou starších 30 let bylo zaměstnáno o 53 tisíc více. Lze předpokládat, že domácí pracující částečně nahrazovali pracovníky s cizím státním občanstvím, kteří jsou ve VŠPS pokryti jen okrajově. Ti totiž v pandemické situaci často opouštěli ČR a vraceli se domů.

Z hlediska klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) nalezneme velký meziroční úbytek pracovníků ve službách a prodeji (o 48 tisíc), u úředníků (o 18 tisíc, šlo o ženy), také u obsluhy strojů a zařízení (o 18 tisíc) a v řídících pozicích (o 12 tisíc). Ve třídě vedoucích a řídících pracovníků je zahrnuta i velká skupina osob samostatně výdělečně činných. U posledních dvou hlavních tříd se pokles týká především mužů. Naopak značně přibylo specialistů (o 36 tisíc). Významně se zvýšil počet žen v postavení technických a odborných pracovnic (o 13 tisíc, tento údaj značně koresponduje s nárůstem počtu žen ve zdravotní a sociální péči).

Nezaměstnanost hlavně u mladých

V počtu lidí hledajících si zaměstnání sledujeme plynulý růst, který kopíruje jen zčásti výše popsané trendy v zaměstnanosti. Je zjevné, že v abnormální situaci někteří lidé trh práce opouštějí a potom již nejsou do nezaměstnanosti počítáni. Jde zjevně např. o lidi věkově přesluhující a/nebo dlouhodobě nezaměstnané.

Lidem, kteří přestali věřit v možnost nalezení zaměstnání a přestali jej tedy hledat, se říká odrazení. Tento fenomén stojí nepochybně za poklesem počtu nezaměstnaných se základním vzděláním (o 3 tisíce), kteří jsou navíc také většinou v nejvyšší věkové skupině 60 a více let. Jinak nezaměstnanost stoupala u všech zbývajících vzdělanostních skupin: nezaměstnaných středoškoláků bez maturity přibylo 14 tisíc, s maturitou 15 tisíc a vysokoškoláků 13 tisíc. Těch je celkově méně, takže při relativizování na míru nezaměstnanosti jde u vysokoškoláků o největší nárůst z 1,0 % na 2,0 %.

Velmi výrazné disproporce u zvyšování míry nezaměstnanosti najdeme napříč věkovými kategoriemi. U nejmladších (15–19 let) vylétla míra nezaměstnanosti z 18,3 % na 27,6 %, v kategorii 20–24 let pak ze 4,5 % na 7,4 %. Naopak u seniorské kategorie se snížila z 1,6 % na 1,4 %. Celkově tak vládní opatření dopadla nejvíce na postavení mladších pracujících.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost