Nejrychleji rostou výdaje na vzdělání

Ministerstva a další ústřední orgány státní správy, místní samospráva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako dětské domovy, muzea či divadla oproti předchozímu roku vydaly o 201 mld. Kč více.
Nejvíce vzrostly výdaje na vzdělávání, konkrétně o 39 mld. Kč, a sociální oblast, kde nárůst činil 37 mld. Kč. Výdaje na sociální oblast tvoří 29,5 % celkových výdajů, a jsou tak nejvýznamnější kategorií. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (30,0 %), kapitálových transferů (16,7 %) a náhrad zaměstnancům o 12,8 %.
Podle absolutního objemu směřovalo nejvíce finančních prostředků do sociální oblasti (640 mld. Kč), zdraví (405 mld. Kč), ekonomických záležitostí (320 mld. Kč) a vzdělávání (247 mld. Kč). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (42 mld. Kč), ochranu životního prostředí (46 mld. Kč) a obranu (47 mld. Kč).

Srovnání s Evropou

Ve srovnání s Evropskou unií byl podíl výdajů vládních institucí nižší. V roce 2018 činil 40,7 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr EU byl 45,8 %. Nejvyšší podíl výdajů vládních institucí byl zaznamenán ve Francii (56,0 %), Finsku (53,1 %) a Belgii (52,1 %), zatímco nejnižší v Irsku (25,4 %), které má ovšem specifickou strukturu ekonomiky.
V České republice tvořily výdaje na sociální oblast 12,0 % hrubého domácího produktu, což byl pátý nejnižší podíl mezi zeměmi Unie. Nejvíce za sociální oblast vydaly vlády ve Finsku (24,1 %) a ve Francii (23,9 %), evropský průměr byl přitom 18,6 %. Podíl výdajů vládních institucí na vzdělávání ve srovnání s HDP dosáhl v České republice 4,6 % a blížil se tak evropskému průměru, který byl na úrovni 4,7 %. Naopak podíl výdajů na zdraví byl v České republice nadprůměrný s hodnotou 7,6 % HDP, zatímco evropský průměr dosahoval 7,1 %.

Více se dočtete zde: Vzdělávání