Nádorů přibylo, ale léčba se zlepšila

Diagnózu onkologického onemocnění si v roce 2023 vyslechlo více než 65 tisíc Čechů. Zároveň se jednalo o druhou nejčastější příčinu úmrtí a taktéž o druhou nejnákladnější skupinu diagnóz z hlediska výdajů zdravotních pojišťoven.

Díky dlouhodobé statistice (ÚZIS ČR ji vede již od 70. let 20. století) výskytu zhoubných novotvarů, jak se rovněž onkologická neboli nádorová onemocnění nazývají, je možné se zpětně podívat na jejich vývoj od začátku tisíciletí.

V roce 2000 bylo nově diagnostikováno 46 400 onkologických onemocnění, z čehož 51,4 % nově diagnostikovaných nádorů připadalo na muže (v absolutním vyjádření 23 827 případů) a zbylých 48,6 %, (22 573) na ženy.

V průběhu bezmála čtvrtstoletí počet nově diagnostikovaných nádorů kontinuálně rostl až do roku 2023. Výjimku představovaly dva covidové roky 2020 a 2021, kdy došlo ke krátkodobému poklesu, který byl ovlivněn omezeným přístupem ke zdravotní péči a odklady návštěv lékařů v období pandemie. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel vzrostl mezi lety 2000 a 2023 počet nově hlášených onkologických onemocnění ze 452 na 600. V roce 2023 byl zaznamenán doposud nejvyšší počet nově hlášených zhoubných novotvarů, a sice 65 242, z toho 34 915 (53,5 %) u mužů a 30 327 (46,5 %) u žen. Více nádorů u mužů než u žen se vyskytovalo každý rok během celého sledovaného období.

Počty nově hlášených zhoubných novotvarů a zemřelých na zhoubné novotvary

Zdroj: ÚZIS ČR

Riziko onemocnění stoupá po šedesátce

Nejvíce nově diagnostikovaných případů zhoubných novotvarů (ZN) v absolutních hodnotách bylo v roce 2023 hlášeno ve věkové skupině 70–74 let, a to pro obě pohlaví. Celkově šlo o 12 395 ZN, což představovalo necelou pětinu z celkového počtu ZN. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel byla nejvyšší incidence (počet nově hlášených ZN) zaznamenána ve věku 75–79 let: jednalo se o 2 243 případů na 100 tisíc obyvatel. Počátkem nového tisíciletí byla nejvyšší incidence v přepočtu na 100 tis. obyvatel ve věkové skupině 85+, v níž dosahovala hodnoty 2 311 nově hlášených ZN na 100 tisíc obyvatel. Obecně lze konstatovat, že po celé sledované období od roku 2000 byl výskyt nově zjištěných ZN do věku 39 let poměrně nízký – mezi 40 až 53 nově diagnostikovanými nádory na 100 tisíc obyvatel v této věkové skupině. Vyšší výskyt nádorových onemocnění zaznamenáváme po 40. roce věku a nejvyšší pak po 60. roce věku. Ve sledovaném období se incidence ZN pro věkovou skupinu 60+ pohybovala v rozmezí od 1 587 případů na 100 tisíc obyvatel (v roce 2020) po 1 795 případů na 100 tis. obyvatel (v roce 2010). Průměrně oscilovala kolem 1 719 případů na 100 tisíc obyvatel.

Přestože nově zjištěných nádorů přibylo o více než 40 %, pozitivní je, že počet zemřelých na zhoubné novotvary se v průběhu let 2000–2023 nijak výrazně neměnil a pohyboval se kolem 27 tisíc ročně. Po celé sledované období vykazovali mírně vyšší úmrtnost muži – přibližně 55 %. V relativním vyjádření dokonce došlo k poklesu úmrtnosti na ZN, a to z maximálních 278 zemřelých na 100 tisíc obyvatel v letech 2003 a 2004 až na 249 zemřelých na ZN na 100 tisíc obyvatel v roce 2023.

Úmrtnost na ZN je vzhledem k nízké incidenci v mladších věkových skupinách do věku 39 let relativně nízká a zvyšuje se s přibývajícími roky života. V relativním vyjádření byla nejvyšší mortalita na ZN zaznamenána v nejstarší věkové skupině 85+. V absolutních hodnotách umíralo po celé sledované období nejvíce osob na ZN ve věkových skupinách 65–69, 70–74 a 75–79 let. Celkově se ve věku 60 a více let počty zemřelých na ZN mezi roky 2000 a 2023 pohybovaly v rozmezí zhruba 21,0 až 24,5 tisíce osob ročně. V relativním vyjádření úmrtnost na zhoubné novotvary pro osoby ve skupině 60+ klesla z 1 124 zemřelých na 100 tisíc obyvatel v roce 2000 na 843 zemřelých na 100 tisíc obyvatel v roce 2023. Za poklesem úmrtnosti na onkologická onemocnění zcela nepochybně stojí účinnější léčebné metody, lepší diagnostika a rostoucí důraz kladený na prevenci formou nejrůznějších screeningových programů. To dokládá i fakt, že zatímco v roce 2000 byla zachycena v I. (tedy nejlépe léčitelném) stadiu pětina zhoubných novotvarů, v roce 2023 to byla již téměř třetina (konkrétně 31,3 %).

Včasný screening prodlužuje život

K nejznámějším programům patří screening rakoviny prsu, děložního hrdla, rakoviny tlustého střeva a konečníku, od roku 2022 pak také screening rakoviny plic a nově od roku 2024 i screening rakoviny prostaty určený mužům nad 50 let věku.

Zmíněné diagnózy totiž patří k nejčastějším a jejich projevy začnou člověka subjektivně obtěžovat až v pozdějších stadiích, kdy se šance na vyléčení snižuje. Navíc, pokud jde o karcinom tlustého střeva a konečníku, tak i přes zlepšení posledních deseti let patří bohužel Česká republika k zemím s nejvyšším relativním výskytem tohoto onemocnění.

Za období let 2000–2023 se počet nově diagnostikovaných zhoubných novotvarů tlustého střeva a konečníku pohyboval mezi 6,9 a 8,4 tisíce případů ročně. Nejnižší byl z dříve uvedených důvodů v prvním covidovém roce 2020 (65 nově hlášených případů na 100 tis. obyvatel), nejvyšší pak v roce 2002 (80 případů na 100 tis. obyvatel). Po celé sledované období byla vyšší incidence kolorektálního karcinomu u mužů než u žen. Poměrně vysoká byla po celé sledované období mortalita na tento druh karcinomu, která počátkem nového tisíciletí dosahovala hodnot nad 40 zemřelých na 100 tisíc obyvatel. V roce 2023 historicky poprvé klesla pod úroveň 30 zemřelých na 100 tisíc obyvatel. Zlepšil se také ukazatel 5letého relativního přežití*, který se pro karcinom tlustého střeva a konečníku na počátku nového tisíciletí pohyboval kolem 48 %, v posledních letech se blížil již 65 %. U onemocnění v I. stadiu záchytu dosahoval bezmála 92 %.

Dalším velmi rozšířeným druhem onkologického onemocnění je zhoubný novotvar průdušnice, průdušky a plíce. Absolutní roční incidence se v letech 2000–2023 pohybovala mezi 6 a 7 tisíci nových případů, přičemž nejnižší byla v roce 2001, kdy byl ZN průdušnice, průdušky a plíce diagnostikován u 6 011 osob (v relativním vyjádření necelých 59 případů na 100 tisíc obyvatel), nejvyšší pak v roce 2019, kdy incidence dosáhla 6 952 případů (65 případů na 100 tisíc obyvatel).

Dále je třeba zmínit, že počátkem nového tisíciletí byl tento druh zhoubného novotvaru ve třech čtvrtinách případů zachycen u mužů, v průběhu sledovaného období však relativní incidence u mužů klesala a u žen rostla, takže v roce 2023 připadalo na muže 59 % nově diagnostikovaných ZN průdušnice, průdušky a plíce a na ženy 41 %.

Incidence a mortalita na zhoubný novotvar průdušnice, průdušky a plíce podle pohlaví (případy na 100 tis. obyvatel)

Zdroj: ÚZIS ČR

U tohoto druhu nádorového onemocnění je bohužel velmi vysoká úmrtnost. V letech 2000–2005 dosahovala 55 zemřelých na 100 tisíc obyvatel, postupně docházelo ke zlepšování tohoto ukazatele a nejnižší hodnoty byly zaznamenány v roce 2023, kdy připadalo na 100 tisíc obyvatel 45 zemřelých na ZN průdušnice, průdušky a plíce. Míra 5letého relativního přežití na počátku tisíciletí byla pouze 8 %. Během dvacetiletého období se sice zvýšila, ale i tak pět let od stanovení diagnózy přežije pouze zhruba pětina pacientů, což je patrně důsledek toho, že až polovina diagnostikovaných ZN průdušnice, průdušky a plíce bývá zachycena v posledním, IV. stadiu nemoci.

Mužské a ženské záležitosti

Vůbec nejrozšířenějším nádorovým onemocněním u mužů je karcinom prostaty. Tuto diagnózu si v roce 2023 vyslechlo 9 212 mužů, více než trojnásobné množství oproti roku 2000. Důvodem nárůstu je stárnutí populace i přesnější diagnostika. V relativním vyjádření připadalo v roce 2000 na 100 tisíc mužů 58 nově diagnostikovaných ZN prostaty, v roce 2023 to bylo 173 případů. Devět z deseti nově diagnostikovaných nádorů prostaty se týkalo mužů starších 60 let. Úmrtnost na tento druh nádoru však zůstala stejná. Roční počet zemřelých se pohyboval ve sledovaném období zhruba mezi 1 300 a 1 500, což v přepočtu vychází na 25 až 31 zemřelých na 100 tisíc mužů. Vzhledem k narůstající incidenci to však značí, že se jedná o nádor dobře léčitelný. V letech 2000–2004 činila míra 5letého relativního přežití 76 %, u prvního stadia nemoci pak bezmála 94 %. V posledních letech se 5leté relativní přežití dostalo až na hodnotu téměř 99 %. Při záchytu v prvním stadiu je dokonce 100 %.

U žen je nejrozšířenějším druhem rakoviny ZN prsu. Ten byl v roce 2023 diagnostikován 8 156 ženám, což je historicky nejvyšší počet za celé období sledování. Na začátku nového tisíciletí se přitom absolutní incidence pohybovala kolem 5 000 případů. V relativním vyjádření v přepočtu na 100 tisíc žen vzrostl od roku 2000 počet nově diagnostikovaných ZN prsu z 95 na 147 ročně. Za sledované období tedy došlo k nárůstu o více než 60 %. Zhruba 8 z 10 nových případů bylo po celé sledované období zaznamenáváno ve věkové skupině 45+. Ale i na ženy ve věku 40 až 44 let připadalo po celé sledované období kolem 10 % nově diagnostikovaných nádorů prsu. Absolutní počet zemřelých na tento druh ZN se v průběhu více než dvou desítek let snížil z 2 tisíc ročně na hodnoty mezi 1 600 až 1 700, v relativním vyjádření úmrtnost na ZN prsu poklesla z hodnot kolem 37 zemřelých na 100 tisíc žen na hodnoty kolem 31 zemřelých. I u tohoto druhu zhoubného nádoru došlo k velmi pozitivnímu posunu v léčbě. V letech 2000–2004 se relativní míra pětiletého přežití pohybovala kolem 79 %. O dvacet let později, přežilo pět let od stanovení diagnózy devět z deseti žen. Pakliže byla nemoc zachycena v prvním stadiu, jednalo se dokonce o 100 % žen.

Relativní pětileté přežití na zhoubný novotvar prsu podle stadia záchytu onemocnění (%)

Zdroj: ÚZIS ČR

*) Relativní přežití je definováno jako poměr celkového přežití (celková úmrtnost v souboru pacientů s nádorem) a tzv. očekávaného přežití (úmrtnost v obecné populaci, která odpovídá sledované skupině pacientů věkem, pohlavím a rokem diagnózy). Cílem výpočtu relativního přežití je odstranění vlivu mortality spojené s jinými (nenádorovými) onemocněními.