Bez statistiky by medicína nebyla taková, jaká je

O významu statistických šetření a jejich výsledků pro medicínskou praxi a zlepšování zdravotního stavu populace jsme hovořili s předsedkyní České aliance pro kardiovaskulární onemocnění Kristýnou Čillíkovou.

Odborníci v Českém statistickém úřadě právě začínají zpracovávat výsledky výběrového šetření o zdraví (EHIS), jehož cílem je získat přehled o zdravotním stavu české populace. Šetření se opakuje pravidelně v šestiletém intervalu a poslední vlna dotazování v domácnostech probíhala loni od července do prosince. Zajímalo nás, jak jsou výsledky těchto šetření využívány v praxi.

Dovedete si představit zdravotnictví bez statistických dat?

Bez dat bychom dnes asi neměli medicínu takovou, jak ji známe. Říkáme tomu evidence based medicine, tedy medicína založená na datech. Statistika nám umožňuje získávat údaje o účinnosti a bezpečnosti moderních terapií a srovnávat různé postupy či léčivé přípravky mezi sebou. Bez toho by léčba byla jenom empirií. Vycházela by pouze z klinické zkušenosti. Ta je určitě důležitá, ale měla by být opřená o data. Bez statistiky, bez výzkumu a studií bychom ani neměli doporučené postupy pro léčbu, protože ty jsou založené na tvrdých datech.

Jaká data o medicíně využíváte při své práci?

Já často využívám databázi PubMed, kde jsou klinické studie a odkazy na vědecké články. Na tento zdroj se obracím, když potřebujeme ověřit nějaké doporučené léčebné postupy. Zdravotnická data o české populaci poskytuje Ústav zdravotnických informací a statistiky. Z jeho databází můžeme čerpat informace o tom, jak je na tom zdravotně česká populace, kolik pacientů a s jakou úspěšností prodělalo různé druhy léčby, jaké postupy využívají určitá pracoviště, jaká je průměrná doba hospitalizace a podobně. Naše pacientská organizace také využívá data Eurostatu a OECD, ale i ČSÚ, SZÚ a dalších spolehlivých institucí.

Mgr. Kristýna Čillíková

Původním vzděláním je všeobecná sestra a středoškolský pedagog. Od roku 2003 pracovala v odborných médiích pro lékaře a zdravotnické profesionály jako redaktorka se specializací na obor kardiologie. V roce 2015 pomáhala založit pacientskou organizaci pro kardiologické pacienty, v současné době zde působí na pozici předsedkyně představenstva. Věnuje se rovněž problematice elektronizace zdravotnictví a zavádění umělé inteligence do medicíny.

Jak si má laik ověřit, že informace s medicinskou tématikou, které našel na internetu, pocházejí z důvěryhodného zdroje a nejsou zavádějící?

Pro laiky, kteří nemají znalosti a čas na ověřování, doporučuji využívat data pacientských organizací, které jsou sdružené v Národní asociaci pacientských organizací. Ty čerpají data z odborných zdrojů a často je vysvětlují tak, aby jim rozuměl i běžný člověk. Dělají to přitom zodpovědně, takže na jejich výstupy se lze spolehnout. Vlastní šetření zaštítěná odbornými partnery provádí i sama národní asociace. Řada zajímavých informací v populární formě se také objevuje na portálu nzip.cz, který provozuje Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Obecně by lidé při vyhledávání dat o zdraví na internetu měli být obezřetní, aby se nenechali nachytat na něco, co se jako spolehlivý zdroj jenom tváří.

ČSÚ v současné době realizuje další vlnu šetření o zdraví EHIS. Zaujaly vás nějaké výsledky z předchozího šetření, které probíhalo před šesti lety?

Data z tohoto šetření jsou pro nás velmi důležitá, protože ukazují, jak to v kardiovaskulární oblasti ve skutečnosti vypadá. Podle toho pak můžeme efektivněji cílit naše aktivity a zaměřovat se na oblasti, kde je to nejvíce potřeba.

Z předchozí vlny nás zaujalo zejména zjištění, jak vysoká je prevalence vysokého tlaku a zvýšené hladiny cholesterolu. Alarmující je, že o tom lidé nevědí. Žijí s tímto neduhem a nejsou nijak léčeni, dokud se neobjeví nějaká vážnější komplikace. Přitom včasná prevence dokáže mnoha pozdějším problémům zabránit. My se tedy snažíme zvyšovat povědomí o tom, že vysoký tlak, zvýšený cholesterol nebo obezita představují problém, který není dobré podceňovat. A že včasná návštěva lékaře může výrazně zvýšit kvalitu budoucího života a ušetřit nás spousty bolesti a nepříjemností.

Na jaké výsledky z aktuálního běhu EHIS jste nejvíce zvědaví?

Kromě aktuálních dat o tom, jak narostl či klesl výskyt vysokého tlaku a zvýšeného cholesterolu v populaci, nás určitě bude zajímat, zda došlo k nějakému posunu v oblasti zdravotní gramotnosti. Jestli třeba lidé chodí častěji na preventivní prohlídky a co o nich soudí.

Došlo za poslední roky v Česku v oblasti kardiovaskulárních chorob k nějakým výrazným změnám?

Pro tuto oblast byl už v roce 2013 přijat na vládní úrovni Národní kardiovaskulární plán (NKP), který se ale zaměřoval hlavně na akutní kardiologii. Jeho cíle se v mnohém podařilo splnit a kvalita péče o pacienty postižené infarktem myokardu se výrazně zlepšila. V poslední době se ovšem pozitivní trend poklesu mortality zastavil a křivka úmrtí na kardiovaskulární choroby zase začala stoupat. Už to ale není tím, že by se umíralo vyloženě na infarkty, protože při těchto akutních problémech se daří lidi zachraňovat. Pacienti však umírají z jiných příčin s tím spojených, například na chronické srdeční selhání.

Loni byl přijatý nový kardiovaskulární plán na příštích deset let až do roku 2035. Ten klade větší důraz na prevenci. První dva roky budeme hlavně sbírat data, abychom se měli o co opřít. Podle toho, co data odhalí, se následně budou aplikovat konkrétní strategie a opatření. Nicméně za první významný počin spojený s NKP lze považovat nový systém preventivních prohlídek u praktických lékařů platný od 1. ledna 2026. Bude více individualizovat přístup k pacientům, některá vyšetření budou prováděna častěji než dosud a přibude hodnocení některých biomarkerů, které se dosud rutinně nevyšetřovaly.

Můžete srovnat úroveň kardiovaskulárního zdraví u nás a v zahraničí?

Jsme zemí s vysokým kardiovaskulárním rizikem. V Česku na tato onemocnění umírá 40 procent populace. Je to příčina úmrtí číslo jedna. A jak už jsem zmínila, silně u nás pokulhává zdravotní gramotnost. Z tohoto pohledu na tom určitě nejsme dobře. Myslím, že preventivní opatření by měla zahrnout i změny ve školství, aby se lidé učili zodpovědnosti za vlastní zdraví už od dětského věku. Aby věděli, na čem záleží.

Pokud jde o kvalitu péče a léčby jako takové, tak ta je naopak velmi vysoká. Máme tady dostupné zdravotnictví i kvalitní kardiology. Zlepšit bychom potřebovali především regionální dostupnost ambulantní kardiologické péče. V tom za pacientskou organizaci vidíme problém.

Statistika a výzkumy také ukazují, že v západních zemích se lidé potýkají s nějakou závažnou nemocí až zhruba posledních sedm let na konci života. Naproti tomu u nás je to téměř dvacet let. To jednak zhoršuje kvalitu života a jednak to zatěžuje zdravotní systém velkými náklady.

Co bychom měli změnit, aby se lidé dožívali ve zdraví vyššího věku?

Znovu se vracím k tomu, že zásadní je prevence, která by měla začít už v dětském věku. Aby lidé nebyli obézní, aby se dobře stravovali, aby o své zdraví pečovali a uvědomovali si, že je to důležité. Velký význam má včasná léčba rizikových faktorů. Nevyplatí se třeba podceňovat vysoký krevní tlak a nechat to dojít tak daleko, až vám zničí ledviny a srdce. Pak už je pozdě. Proto bychom měli každé dva roky chodit na preventivní lékařské prohlídky, které jsou dnes plně hrazené ze zdravotního pojištění. Čím dříve se potenciální problémy zachytí, tím větší je šance, že se je podaří vyřešit s minimálními negativními následky.

Co podle vás charakterizuje dobrého lékaře?

Nedávno jsem na setkání pacientských organizací slyšela názor, že bychom si měli vybrat, jestli chceme mít lékaře jako špičkového odborníka na medicínu, nebo někoho, kdo bude empatický a bude s námi vlídně promlouvat a všechno nám hezky a trpělivě vysvětlí. Já jsem přesvědčená, že to nemá stát proti sobě, buď, anebo. Lékař by měl být odborník a zároveň by měl myslet i na to, že pacient je jedinečný člověk a je třeba brát ohled na to, jak se cítí, co právě prodělal, co ho čeká nebo jaké má znalosti.

Dobrý lékař by si měl udělat na pacienta čas a podat mu všechny potřebné informace tak, aby jim pacient rozuměl. Něco jiného je, když má před sebou poučeného laika, s nímž se může bavit na odbornější úrovni, nebo člověka, který nemá žádné medicínské znalosti a nerozumí odborným termínům. Když pacient správně nepochopí, co mu lékař říká, je taková komunikace zbytečná ztráta času. Naštěstí se to pomalu zlepšuje a velkou zásluhu na tom mají právě pacientské organizace.

Rozhovor vyšel v prvním letošním vydání časopisu Statistika&My.